(31/100) Propojení smyslů se zvířaty

Stalo se mi to už mockrát. Šel jsem na procházku se psem kolem lesa, když v tom najednou ustrnul a s maximální soustředěností se zahleděl někam do křoví. Něco se stalo. Po chvíli z toho místa vyběhl zajíc. Normálně bych to nečekal, ale tím, že jsem tam byl se psem, jsem se o podobných věcech dozvídal s drobným předstihem dříve. K psovi se tyto informace dostanou díky lepšímu čichu a sluchu. Ke člověku pozorováním psa. Někdy to také může být zvukem, když pes zavrčí a někdy hmatem, když zatáhne vodítkem jiným směrem. Vlastně vodítko je určitým propojením mezi člověkem a psem. V dnešní době mikro, nano a IoT technologií by to chtělo posunout tohle propojení trochu dál.

Návrh řešení

Rozšířit náš umwelt o zvířecí smysly. Umwelt je německé slovo pro označení “světa, který nás obklopuje”. Je to všechno co patří do množiny toho co dokážeme vnímat našimi smysly. To, že již dnes je možné rozšířit naše smysly o nové vjemy, krásně vysvětluje neurovědec David Eagleman ve svém TED talku. Na experimentu s hluchými lidmi ukazuje, že mohou znovu slyšet a to díky čidlům na zádech.

To je skvělé. Dokážeme různé signály z okolního světa zpracovat elektronicky a to pak přenést na naše smysly. Dalším krokem by se tedy hodilo udělat to obráceně. Mít možnost přenést vnitřní pocity na elektrické signály a ty předat okolnímu světu. Kdyby se takové zařízení připojilo na zmíněného psa, mohl by do svého okolí vysílat co zrovna cítí a slyší. Člověk v jeho blízkosti by pak tyto signály zachytil a zpracoval vlastním novým způsobem. Třeba jako u experimentu s hluchými, přes senzory na zádech. To by člověku umožnilo vylepšit sama sebe o zvířecí smysly.