V Lisabonu jsem si vzpomněla, proč věřím v technologii. A lidskou vynalézavost.
— by Viktorie Del Maschio
Už po přistání v Lisabonu nás pohltil ten specifický bzukot. Tisíce a tisíce techies z celého světa zapředené do nadšených rozhovorů v nespočtu různých jazyků. Klikání klávesnic notebooků, pípání Messengerů, Whatsappů, zvonění telefonů, smích, údiv, otázky, debaty a ruch neustaly po celý týden.
Nemám sice ráda davy, ale na WebSummitu moji úzkost z nich vystřídalo čisté nadšení. Ta diverzita všeho kolem mě fascinovala. Pánové v oblecích, kluci v keckách, dámy, holky v džínách, startupy, obří značky, zástupci vlád a měst. Vývojáři, manažeři, zdravotníci, novináři, markeťáci, ekologové, ekonomové, technici. A na vyzkoušení VR set i nástroje od Atlassianu, post-it zdi s žádostmi o feedback a názory na životní prostředí či budoucnost, infografiky o spotřebě vody, skutečná e-formule.
Nakonec jsem dokázala vybrat, co mě zajímá nejvíc, a můj zážitek z WebSummitu se točil kolem pár klíčových témat. Ačkoliv se žádná z 25 konferencí nejmenovala Usability Conf, věřím, že se všechna vybraná témata dotýkají toho, co můžu v praxi jako UX designér použít. Zároveň přiznávám, že jsou pro mě všechny i osobními zájmy. Díky tomu jsem si taky uvědomila obrovskou výhodu tohoto vystoupení z marketingové bubliny. Mohlo by se totiž zdát, že když jedinou “naší oborovou” konferencí z celé akce byl Creatiff, který trval jen jeden den, nemá možná cenu do Lisabonu lítat. Opak je ale pravdou. Zajít si jako designér na jinak zaměřené konference mi otevřelo oči a došlo mi, že témata, ke kterým mě to táhne kvůli mým vlastním zájmům (udržitelnost, životní prostředí, dobro, ale i třeba AR, VR a doprava), jsou právě ty obory, které potřebují digitální design i analytiku. Ve chvíli, kdy technologie a samovolný sběr dat postupně proroste všemi aspekty našich životů, moje práce bude nabírat jen větší a větší smysl.
Virtuání a rozšířená realita & umělá inteligence i za volantem
Virtuální a rozšířená realita byly tématy rezonujícími napříč všemi různými konferencemi celého WebSummitu. Už v první úterní přednášce na centrální stagi nám Amit Singh z Googlu prozradil, že pracují na softwaru, který nám umožní vytvářet naše vlastní virtuální světy. A taky že směřují k tomu, aby byla rozšířená realita během několika let přístupná jen jako další funkce všech přístrojů Android. Na velké ploše ukazoval během své řeči videa s využitím rozšířené reality v současnosti. Promítání nábytku do reálného prostoru bytu mě nepřekvapilo tolik, jako děti sledující skrze telefony obří lidské plíce uprostřed školní třídy. Pohled za obzor byl ale hlavně Amitův plán vyrobit technologii použitelnou v reálném čase. “Moc bych si přál, aby si můj táta doma v Indii nasadil brýle a ocitl se tady v první řadě. A tam teď směřujeme.” Wow. A to bylo teprve úterý ráno.
Představit si nepředstavitelné mi pak šlo tím lépe, čím déle jsem seděla na konferenci AutoTech, která splývala s TalkRobot. Zavedlo mě sem dva dny za sebou moje nadšení pro automotive průmysl (nechtějte vědět, kolik selfies mám s e-formulí) a mnoho témat se stáčelo i k umělé inteligenci a rozšířené realitě. I přes to, že lidé na auta bez řidičů ještě dle Michelle Krebs nejsou připraveni, technologie na ně připravená každou chvíli bude. Austin Mikac z Luminar Technolgies představil, jak obří skok jsme za posledních pár let udělali jen v technologii sledování vozovky. Dnešní nejlepší technologie vidí asi 40 metrů před auto, což je na dálnici asi jeden a půl sekundy v reálném čase. Lumiar Technologies ale už teď se svou technologií vidí mnohem dál a dokáží mapovat v 3D všechny objekty v reálném čase, a to i v pohybu. Poznají například přes silnici běžící dítě, skupinku lidí v parku vedle ulice i stromy podél cesty daleko před sebou v tu samou chvíli. “Máme pořád na čem pracovat,” povzbudil nás Austin. Už teď je ale jasné, že dopravní průmysl je první oblast, kde se autonomie umělé inteligence rozšíří. Potvrdili to Philipp von Hagen z Porsche i Managing Director Toyoty Jim Adler. Možná to všechno začne u nákladní dopravy, a to nejen proto, že v Evropě každý čtvrtý nákladní vůz jezdí prázdný (jak řekla Daniela Gerd tom Markotten). Chce to efektivitu.
I proto se samozřejmě sklouzlo k udržitelnosti a ekologickému provozu. Podle zakladatele BlaBlaCar Nicolase Brussona je dnes 70 % pohybu po světě realizováno auty. Není divu, že se mluvilo o nových dopravních modelech, dopravních službách, sdílených kolech a autech. Sdílená kola služby Ofo dnes používá denně asi 50 tisíc lidí — jedno kolo může v Číně sloužit dvaceti lidem denně, sdělil nám zakladatel Zhang Yangi. Jeho vize přesunout lidi z aut na kola byla ale jen jedna z mnoha. Podle Sharon Masterson studie a modelování dopravy v Lisabonu dokázaly, že jen zavedením sdílených vozů by město prošlo obrovskou transformací: zlomek emisí, žádné zácpy a žádné problémy s parkováním. “Díky tomu bychom z většiny parkovišť mohli udělat něco úplně jiného — parky, hřiště, veřejná prostranství, cokoliv,” a to mluvila jen o Lisabonu.
Technologie nám mohou pomoci zachránit Zemi
Posun k udržitelnosti byl na Web Summitu hmatatelný. Letošní ročník byl totiž první uhlíkově neutrální událostí svého druhu. Poprvé byly všechny generované emise vyrovnané zasazením nových lesů v Portugalsku. Rozložitelné kelímky na kávu i vodu, BMW i3 na vyzkoušení. Všechny stánky a food-trucky se svačinami a obědy, používaly biologicky rozložitelné nádobí a všechno zbylé jídlo věnovaly lidem bez domova. Téma environmentálních změn k dobrému se táhlo napříč všemi možnými stagemi, Planet:tech pak byla tou, kde se setkání technologií a životního prostředí v úterý zkoncentrovalo na maximum. Dle všeho je v technologických řešeních environmentálních problémů potenciální business ve výši 23 bilionů dolarů. Není divu, že jedním z prvních bloků byla debata mezi velkými klíčovými investory o tom, jak vybírají do koho a čeho investovat. Dobrá zpráva je, že už nehledají jen generátory větších a větších zisků, ale ohlížejí se i po tom, jaký mají projekty dopad na životní prostředí a celkový prospěch společnosti. Velkým hráčům i mimo Sillicon Valley dochází, že zachraňovat planetu nakonec může být i dobrý bussiness (jak se potvrdilo třeba i Wallmartu, viz níže). Robert Bernard, který v Microsoftu velí environmentální strategii, vyprávěl, jak mluvil před deseti lety o stejných tématech před pouhou desetinou obecenstva. Bylo pro něj příjemné vidět, že povědomí o stavu životního prostředí vzrostlo. Ještě pořád ale zdaleka nevíme o naší planetě všechno. “Potřebujeme víc dat, kvalitních dat, o naší planetě,” vysvětloval, zatímco se za ním promítlo schéma projektu AI for Earth. Mapování povrchu Země s větší přesností, AI pro chytřejší farmaření a AI, které mapuje neznámé druhy živočichů. To všechno Microsoftu pomáhá definovat výzvy pro velké změny v mnohem rychlejším čase, než kdybychom na stejný sběr dat nasadili lidskou sílu.
Velice příjemným překvapením byl také rozhovor s Kathleen McLaughlin z Wallmartu, která nám přiblížila, jak se takový kolos jako Wallmart už roky přiklání blíž a blíž k udržitelnosti. “Když jsme se rozhodli přepnout do udržitelného módu, trhu se to ve skutečnosti nelíbilo a naše tržní hodnota se hodně propadla. My jsme ale věděli, že je to ta správná věc, kterou musíme udělat.” Za posledních deset let postupnou inovací snížili na minimum uhlíkovou stopu jejich flotily desítky tisíc nákladních vozů. Upravili konstrukci motorů tak, aby spalovaly efektivněji a vytvořili hodnotící systém pro řidiče, který odměňuje ekonomitu jejich jízdy. Krom toho kontinuálně optimalizují nakládání s odpadem, zajistili výzkum a vývoj složení jejich potravin a mnoho dalšího. “Fungovat udržitelně je možná v provozu dražší, ale ve skutečnosti to vytváří větší hodnotu dlouhodobě, a to i ekonomicky.”
Že nám změny pro udržitelnost dělají dobře potvrdila i Alexandra Cousteau. A apelovala na nás, abychom o nich začali vyprávět v pozitivních příbězích. Protože svět dnes obíhají jen ty negativní zprávy o umírajících oceánech a hořících lesích. Demotivujeme se navzájem a vizualizujeme si jen tu nejtemnější budoucnost, kdy pro naše děti z přírody nezbude zhola nic. To nejdůležitější, co můžeme udělat, je dodávat si sílu a pokračovat ve smysluplných projektech.
technologie + dobrý záměr =
Smysluplných projektů naštěstí pomocí technologií přibývá. Díky 3D technologii jsme prý schopni postavit dům za 35 Euro. Sociální sítě mají největší podíl na řešení humanitárních krizí po přírodních katastrofách. Facebook se stal platformou pro dobrovolné sbírky finančních prostředků a digitální komunikační nástroje pomohly po hurikánech v Severní Americe lidem sdílet domovy s těmi, kteří o ně přišli. “Věřím, že lidé jsou od základu dobří. Možná je v dnešní společnosti mnoho tenze, ta nás ale nutí získávat perspektivu a empatii,” pronesl zakladatel Redditu Steve Huffman při jeho výstupu o redesignu této kultovní platformy. Ještě víc tím posílil můj pocit motivovanosti a odhodlání, který ve mně svou úvodní řečí už v pondělí večer probudil naprosto nečekaný (remote) host — Stephen Hawking : “My jsme vědci, vyvíjíme nápady, ale to vy je musíte vyrobit a zprovoznit. Možná bychom se měli všichni zastavit a vymyslet, jak zmaximalizovat sociální benefit umělé inteligence a jeho dopad pro lidstvo.” Možná se nacházíme v době plné dostupných osobních dat, vzniků umělé inteligence, autonomních aut, virtuální reality a mnoho dalšího. A možná, že se to může zdát jako děsivá změna. Jak řekl Hawking: “Úspěšný vývoj efektivní umělé inteligence bude to nejlepší nebo to nejhorší, co se kdy lidstvu stalo.” Kdo ale takovou budoucnost bude tvořit, jsme my. Je v našich rukách, jakými morálními zásadami se bude umělá inteligence řídit, na jaké účely budeme svá data používat a jaké technologie za jakým účelem naučíme používat další generace.
Kdybyste měli zájem podívat se na jakoukoliv z dalších přednášek, najdete je na Facebookovém profilu Web Summitu.
