Vliv školství na informační gramotnost studentů

Published in

EDTECH KISK

8 min readNov 27, 2017

“Pokládám si otázku — jen za akademický rok 2015/2016 opustilo řady středoškolských studentů 78 382 studentů. Kolik z nich se ale považuje za informačně gramotné?”

Obr. č. 1 Jedna z oblíbených studentských vychytávek — chytré hodinky.

Klíčová slova: školství, vzdělání, Česká republika, informační gramotnost

Na počátku byla informace. A my se s onou informací musíme naučit žít, abychom dokázali úspěšně odolávat informačnímu smogu, který nás neustále obklopuje. Co je to tedy informační gramotnost? Získané dovednosti s informacemi pracovat: procházet, vyhledávat, filtrovat, analyzovat, organizovat a správně uskladňovat [1]. To zní jako spousta práce. To zní jako digitální věk.

Současná situace
Každý z nás prošel základní školou s menšími, či většími obtížemi a když se v patnácti letech rozhodujeme co dál, vybíráme si střední školu dle svých schopností a nemálo kdy dle uvážení rodičů. V době, kdy jsme zmatení ze změn, které nás obklopují ze všech stran při příchodu na střední školu, nás málokoho napadlo zamyslet se, zda nám střední škola bude k užitku a zejména dnes, zda nám pomůže připravit se do současné informační společnosti. Jestli ale umíme využívat informační a komunikační technologie efektivně, to už je otázka odlišná a problematická.

Dále na vysokou školu se hlásíme s ohledem na osobní zájem, kdy nás osloví určitý obor, či strategicky přemýšlíme nad aktuálními obory, kterými se v následující etapě života uživíme. Vyrůstáme ve zlatém věku vědění a inovace. Ačkoliv nás počítačové technologie zahlcují ze všech stran, denně vstáváme s mobilem v ruce, který nám svým softwarem nahrazuje budík, a tím jeho možnosti zdaleka nekončí, nenapadne nás, jaké potencionální nebezpečí v sobě přístroj s černým zrcadlem skrývá.

Například studenti tzv. generace Z, tedy osoby, kteří jsou narození od roku 1995, vyrůstají s technologiemi téměř od kolébky a nedělá jim větší problémy je denně využívat ke svému prospěchu. Narozdíl od předešlé generace, vyrůstá generace Z se širokým rozvojem sítě World Wide Web téměř současně, a zažila ve svém prostředí digitální změny, které přijímá automaticky a bez větších potíží. Jsou to tedy často samy děti, které učí své rodiče a prarodiče splynout s novými technologiemi a učí je zodpovědnosti spojené s digitálním věkem.

Pro představu uvádím, že v roce 2014 Česká školní inspekce zveřejnila výsledky šetření informační a počítačové gramotnosti ICILS 2013. ICILS
(International Computer and Information Literacy Study) — je první mezinárodní komparativní studií sledující připravenost žáků na život v informační společnosti, tedy schopnosti žáků používat počítače k vyhledávání, vytváření a sdílení informací za účelem úspěšné evaluace jedince v osobním životě, ve škole, na pracovišti a ve společnosti. ICILS je na mezinárodní úrovni koordinována Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání (The International Association for the Evaluation of Educational Achievement, tj. IEA)[2]. Sekundární analýza výsledků žáků je volně dostupná na webových stránkách České školní inspekce.[3] Samotné výsledky poskytují CSI možnost zhodnostit přístup učitelů, stav vzdělávání v České republice a nabízí pohled do možných změn, tedy reforem, které by byly potřebné a přínosné.

Čeští žáci 8. tříd byly součástí výzkumu s více než dvaceti zeměmi světa a dosáhli nejlepších výsledků. Dotazníky a testy byly rozdány více než šedesáti tisícům žáků ve více než 3 300 základních školách a gymnázií. [4]Děti dopadly s ohledem na nastavené parametry nadprůměrně a nepříjemným faktem na celé události je myšlenka, že si vlastně neumíme stoprocentně správně odůvodnit, co stojí za tak vynikajícím výsledkem. V předchozích letech totiž výsledek České republiky v porovnání s jinými zeměmi byl o několik pomyslných stupňů nižší.

Studie se skládala na dvě části respondentů — žáci a učitelé. Studie se týkala i kantorů a jejich schopností užívat a využívat efektivně informační a komunikační technologie. Podíl nespokojenosti a negativních názorů byly velmi podprůměrné narozdíl od průměru a zahraničních kolegů. Kantoři jsou spokojeni s vybavením školy, možností seberealizace a sebezdokonalení i kvalitou technické podpory. Ve studii se setkáváme se zajímavými čísly:

94 % českých škol mají přizpůsobené interaktivní vybavení
66 % kantorů využívají počítače při standartní výuce minimálně jednou týdně a 27 % z nich používá počítač denně
45 % kantorů tvrdí, že jsou pro ně informační technologie prioritou

na druhou stranu:

75 % kantorů shledává, že používání ICT vede ke zhoršení písemného projevu žáků
71 % kantorů tvrdí, že díky ICT se omezuje přímá osobní komunikace mezi žáky a ovlivňuje tedy jejich osobní život
59 % kantorů obviňuje internet za podporu plagiátorství studijních materiálů z veřejných internetových zdrojů
jen 40 % žáků uvádí, že je zpracovávat data pro školní využití naučili kantoři (v testované schopnosti v oblasti počítačových sítí negativně odpovědělo alarmujících 15 %)[5]

Školství od počátku nového tisíciletí pocítilo nutnost změny. Zrychlující se vývoj poznání a s tím spojený růst nových informací a znalostí vede k naléhavé potřebě celoživotního vzdělávání všech obyvatel, nejen těch nejmladších [6]. Stejně jako se měníme my, mění se společnost, a i vzdělávání se dostává důležitých změn ve spolupráci se zaváděním rámcových vzdělávacích programů (RVP), Národním programem vzdělání (NVP) a školními vzdělávacími programy (ŠVP)[7].

NVP, RVP a ŠVP
V souladu s novými principy ve vzdělávání v České republice, které jsou zakotveny v zákoně č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se zaměřením na změny studijních plánů pro žáky a studenty od 3 do 19 let, jsou vytvořeny dva typy kurikulárních dokumentů, a to na úrovních státní a školní.
Státní úroveň zabezpečují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy. Tyto programy vycházejí z nové strategie školství, zdůrazňují klíčové kompetence jednotlivých vzdělávacích oblastí (které se mohou měnit v závislosti na druhu střední školy například), cíle a vycházejí z koncepce celoživotního vzdělávání.
Školní úroveň si každá škola spravuje sama svými plány a preferencemi, patří tedy pod tzv. školní vzdělávají programy[8].

Je tedy zřejmé, že úroveň školství v naší zemi zaštitují dvě hlavní složky, a to stát celoplošně a jednotlivé školy místně.

Problém setrvávající od nového tisíciletí
Jedním z nejdůležitějších problémů je bezesporu nedostatek kompetentních učitelů. Nelze očekávat kvalitní výuku bez kvalifikovaného personálu. Za funkční gramotností stojí také sice osobnostní rozvoj, chtíč a dávka samouky, ale základ digitální gramotnosti technologiemi nepoznaným osobám musí být pevný.

V roce 2005 výzkum STEM/MARC uveřejnil výsledky svého výzkumu, který byl vytvořen díky 16 000 respondentům. V této době bylo 33 % učitelů základních a středních škol považovaných za informačně gramotné. Dvě třetiny tedy vykazovaly alarmující výsledek té doby[9].
V České republice je možné studovat vysokoškolské programy, které se zaměřují na informační studia. Na Karlově univerzitě v hlavním městě naší země je možné studovat Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK), v Brně na Masarykově univerzitě Informační studia a knihovnictví (KISK), či v Opavě navštěvovat obor Ústavu bohemistiky a knihovnictví.

Pokud by člověk měl ambice stát se kvalifikovaným učitelem v oblasti informační gramotnosti, ale nevystudoval dále vysokou školu pedagogickou, je možné vystudovat jeden z programů informačních, či mediálních studií nebo vystudovat obor zaměřený na informační a komunikační technologie a doplnit si jej pedagogickým minimem, tedy Osvědčením o pedagogické způsobilosti. To tedy platí pro učitelství základní školy a učitelství střední školy.

V roce 2000 byl jedním ze dvou hlavních cílů Koncepce státní informační politiky ve vzdělání, uvedené dne 31. března 2000, rozšíření vzdělávání pedagogů a vytváření odpovídajících koncepčních mechanismů. Z dokumentu vyplývá potřeba změnit dosavadní kurikulární dokumenty ve vzdělávání a v dalších pěti letech byly nařízeny reformy, týkající se vzrůstající informační společnosti. Česká republika se připravovala k razantní změně, očekávajíc třetí tisíciletí.

Obr. č. 4 Technologie třetího tisíciletí.

Nejdůležitějšími body celé koncepce, díky narůstajícím technologiím byly:

zabezpečení informační gramotnosti kantorům (vyučujícím)
financování interaktivního vybavení do škol a dalších vzdělávajích institucí
nutnost změny studijních plánů jak na státní, tak školní úrovni
změna legislativy [10]

Závěr
Vidíme tedy, jak jsme se od roku 2000 posunuly v technologiích velmi rychle dopředu, ale zároveň řešíme neustále ty samé problémy. Financování, zabezpečení kvalifikovaných specialistů, hlavně tedy osob zabývajících se kyberbezpečností a změnu legislativy můžeme dnes chápat jako aktuální problémy s autorským zákonem.

Stát tedy zabezpečuje nutnou úroveň, jakou si představuje pro naše (a své) dobro a podporuje rozvoj ICT v České republice. Díky financování, grantům, Evropské unie jsou školy schopny si zajistit dostatečné interaktivní vybavení a pomáhat nováčkům v oboru v prozkoumávání složitého digitálního světa.

Informační společnost je dynamická, rozvětvená a je těžké s ní udržet krok a neztratit se. S tím nám, studentům, pomáhá škola a je nutné projevit samostatný zájem, protože stále vzdělání nepokryje všechny chyby a díry stávajícího systému.
Českou republiku může uklidnit fakt, že máme jedny z nejlépe vychovaných informačně gramotných žáků na světě a díky informačním specialistům dnešní doby se nemusíme obávat prudkého pádu. Doufáme v nové možnosti, jaké nám informační společnost nabízí.

Zdroje:

[3] ČESKÁ NÁRODNÍ INSPEKCE: Česká národní inspekce — Česká školní inspekce zveřejňuje analytickou zprávu [online]. Česká národní inspekce ©2017[cit. 27.11.2017]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/ICILS/Sekundarni-analyzy/Ceska-skolni-inspekce-zverejnuje-analytickou-zprav

[4] ČESKÁ NÁRODNÍ INSPEKCE: Česká národní inspekce — Česká školní inspekce zveřejňuje analytickou zprávu [online]. Česká národní inspekce ©2017 [cit. 27.11.2017]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/ICILS/Sekundarni-analyzy/Ceska-skolni-inspekce-zverejnuje-analytickou-zprav

[5] BRDLIČKA, Bořivoj: Výzkum počítačové a informační gramotnosti ICILS 2013 [online]. Spomocnik.rvp.cz ©2017 [cit. 27.11.2017]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/19347/VYZKUM-POCITACOVE-A-INFORMACNI-GRAMOTNOSTI-ICILS-2013.html

[6] Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání dle usnesení vlády ze dne 31. března 2000 č. 525/1999 z 31.5.1999, bod III.3. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~smid/sipvevz1.html

[7] ZMEKOVÁ, Alena. Informační gramotnost žáka střední školy. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007, 55 s. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/4233. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Kašpárková, Svatava.

[10] Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání dle usnesení vlády ze dne 31. března 2000 č. 525/1999 z 31.5.1999, bod III.3. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/~smid/sipvevz1.html

Obrázky:

Obr. č. 1

Obrázek převzatý z webové stránky:

SKYFORD: 5 New Marketing Trends Brought to Us Via Wearables[online]. Skyford.com © 2015 [cit. 27.11.2017]. Dostupné z: https://www.skyword.com/contentstandard/creativity/5-new-marketing-trends-brought-to-us-via-wearables/

Obr. č. 2

Obrázek převzatý z webové stránky:

123RF LICENCE
Dostupné z: https://cz.123rf.com/photo_31682737_rodina,-generace,-technologie-a-lid%C3%A9-koncept---usm%C4%9Bvav%C3%BD-d%C4%9Bde%C4%8Dek,-vnu%C4%8Dka-a-babi%C4%8Dka-s-smartphon.html

Obr. č. 3

Obrázek převzatý z webové stránky:

Obr. č. 4

Obrázek převzatý z webové stránky:

Vliv školství na informační gramotnost studentů

Written by Slámová Jana