Pít či nepít kávu, to je oč tu běží…


Každý z vás už jistě slyšel o kávě. Snad ani není člověk, který by o kávě “neměl ani páru“. Mohu vám tady vykládat o dlouhé historii kávy samotné a jejího využití, resp. využití samotné rostliny – kávovníku, ale to si každý umí najít sám. Zaměřila jsem se na nejdůležitější informace o kávě a jejich účincích na lidský organismus, jak pozitivních tak negativních. Na internetových stránkách se často dočteme o tom jak je káva zdravá a zdraví prospěšná. Najdeme také články, které prakticky říkají, že kávu nemáme nejlépe pít vůbec, vzhledem k účinku na lidské orgány a dopad na samotný zevnějšek člověka. Já se od jisté doby řídím jedním zásadním pravidlem a pořekadlem: “Všeho moc škodí.” A to se týká jak kávy, tak alkoholu, zeleniny, ovoce, masa a vlastně čehokoliv co jíme. A může se jednat i o zdravou stravu ve formě zeleniny a ovoce.
Mám kolem sebe lidi, kteří pijí kávu často, méně často nebo vůbec a s nimi jsem na téma káva vedla občas rozhovory. Když jsem se nezávazně ptala, proč pijí kávu, tak odpovědi jsou nejčastěji dvě a to:

Piji kávu, protože mi chutná. Piji kávu, protože mi dává energii a necítím se unavený.

Ale proč?

Lidé po konzumaci kávy říkají, že mají dobrou náladu a jsou nabuzení. Mnohé studie skutečně ukazují, že kofein zlepšuje paměť, pozornost atd. ovšem v krátkodobém horizontu.
Pití kofeinu mimo jiné uvolňuje spouštění adrenalinu do krve. Adrenalin je hormon, který se do těla vypouští při „boji nebo útěku“. Třeba když vás po lese honí medvěd nebo když vám někdo podkopne nohu.
Když kofein začne působit na váš mozek a tělo, uvádí je do uměle zrychleného stavu. Mezi nejčastější účinky kofeinu patří emocionální stavy, jako je podrážděnost a úzkost. Umožňuje emocím převzít kontrolu, tzn., že znesnadňuje uvažování chladnou hlavou. Mimo jiné dotyčný po požití špatně dýchá, jde o mělké dýchání, takže mozek nemá dostatek kyslíku, který je pro mozek potřebný abychom uměli racionálně a klidně myslet.

Účinky na spánek

Často slýchávám ode všech, které znám a pijí kávu, že jsou často unavení. Je to tím že, když spíte, váš mozek se doslova nabíjí. Třídí myšlenky a události, které jste prožili. Dochází jak ke skladování, tak k likvidaci informací ve vašem mozku. Vaše sebekontrola, zaměření, paměti a rychlost zpracování informací jsou sníženy, pokud nemáte dostatek, nebo správný druh spánku. Mozek je velmi nestálý, když přijde do režimu spánku. Prochází různými složitými cykly. Kvalitu spánku hodně ovlivníte, když snížíte dávky kofeinu.
Kofein má poločas rozpadu 6 hodin a z celého systému se dostane až za 24 hodin.
Když si dáte šálek kávy v 8 hodin ráno, bude ve vás stále 25 % kofeinu na 20 hodin. Když přidáte druhou kávu po 12. hodině polední, tak vám zvýší hladinu kofeinu ve vašem těle procentuálně až na 50 % a s každou další kávou se tato procenta kofeinu ve vašem těle zvyšují. Což vám způsobí špatné usínání. Když už konečně usnete, kofein vám začne narušovat kvalitu spánku tím, že sníží rychlost pohybu očí pod víčky při (REM) fázi spánku, která je charakterizovaná právě rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkoproudým, zrychleným srdečním tepem. Když vám kofein během noci narušuje hluboký spánek, tak se na druhý den cítíte mizerně a máte potřebu si proto zase ráno dát další šálek kávy. Kofein a nedostatek spánku pak způsobí odpolední únavu, takže budete pít více kofeinu, který začnete pociťovat ještě víc, před spaním a koloběh se uzavírá.

Káva dle všeho může mít na svědomí nejen umělý přísun energie, ale i útlumový efekt, který se projevuje únavou, podrážděností, neklidem, nespavostí, ztrátou energie, popřípadě křečemi. Při nadměrné konzumaci hrozí odvápnění kostí, což způsobuje osteoporózu.

Jaké látky tedy obsahuje káva, že umí způsobit výše popsané problémy?

Kofein

V prvé řadě je to kofein (název podle rostliny Coffea arabica) alkaloid, který stimuluje centrální nervovou soustavu. Pro zajímavost jsou to alkaloidy, které představují skupinu zásaditých organických sloučenin, které se tvoří při přeměně aminokyselin. Aminokyselina je jakákoliv molekula obsahující buď karboxylovou či aminovou funkční skupinu. Z chemického hlediska si můžeme kofein samotný představit jako bílou krystalickou látku, hořké chuti, jejíž smrtelná dávka je při orálním užití 150 mg/kg (což je asi 25 l kávy/ den).

Nejoptimálnější denní dávka bude přibližně 300 mg tzn. max. 3 šálky kávy.

Dopamin

Při pravidelné konzumaci může dojít k závislosti na kofeinu. Respektive závislosti těla na hormonu dopamin. Takže, když se staneme závislými na dopaminu, a nedáme si kávu, tak přicházejí na nás abstinenční příznaky, které se projevují bolestmi hlavy, podrážděností, změnami krevního tlaku, úzkostí, nevolností, nervozitou, nespavostí, zmateností, třesem a bušením srdce, ostatně skoro totožné příznaky jako pociťují kuřáci. Nejhorší „absťák“ nastává 1. — 4. den při vynechání pití kávy (v závislosti na počtu vypitých šálků/den), poté abstinenční příznaky pomalu ustupují.
Příčinou vyvolání abstinenčních příznaků, tedy příznaků., kdy si tělo „žadoní“ o další dávku kofeinu je, že při pití kávy se nám do těla vyplavuje hormon zvaný dopamin, který se vyplavuje z hypotalamu (mozek) a v malém množství jej vyplavuje i dřeň nadledvinek. Jedná se o neuropřenašeč. Zajímavostí je, že když dopaminu máme nedostatek v bazálních gangliích, tak vznikají Parkinsonovy choroby a i poruchy osobnosti jako schizofrenie. Pro zajímavost, velkou roli hraje dopamin v mezolimbické dopaminové dráze, která vede ze středního mozku přes nukleus accumbens a pak do čelní kůry je centrem potěšení, „odměn“, motivace a emocí.

Kde jinde najdeme kofein?

Tvoří přirozenou ochranu rostlin před hmyzem.

Pozor, káva má i pozitivní vlastnosti

  • Citelné zvýšení výkonnosti, hlavně při vytrvalostním sportu
  • Potlačuje pocit únavy
  • Zbystřuje myšlení — krátkodobě
  • Zlepšuje koncentraci – krátkodobě
  • Zrychluje metabolismus – krátkodobě
  • Zrychluje tep
  • Uvolňuje hladké svalstvo
  • Stimuluje oběhový a respirační systém
  • Silný antioxidant. Antioxidanty ničí volné radikály, které se dostanou do těla a tak chrání DNA před poškozením.

Jak většinou poznáte, že dotyčný/á pije hodně kávy ?

  1. Tmavé kruhy pod očima
  2. Dotyčný/á si stěžuje na bolesti žaludku, nebo pálení žáhy (tyto symptomy mohou být i příčinou nadměrného stresu)
  3. Zrychlený srdeční puls
  4. Špatné zažívání
  5. Tiky
  6. Třes rukou
  7. Unavenost

Jestli jste od mého článku očekávali, že vám v něm zakážu nebo přikážu kávu pít, tak jste asi zklamáni. Mým hlavním mottem při psaní článku bylo „Všeho moc škodí“, ale pokud vám káva přináší více potěšení a užitku, nechť je vám přáno. Jen jsem vám chtěla předložit k úvaze i rizika s pitím kávy spojená, abyste mohli kvalifikovaně posoudit, zda vám „závislost na kávě stojí za to“. Doufám, že vám bude tento článek v rozhodování zda „pít, či nepít kávu“ nápomocen.
Všechny informace jsem čerpala z níže uvedených zdrojů.

Zdroje:
Samostatny projekt_HPLC — Masarykova univerzita
Bakalářská práce; 2011; Kateřina Hortová
Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta
Caffeine: The Silent Killer of Success, Dr. Travis Bradberry

Obrázek převzat z http://pixabay.com/en/coffee-coffee-beans-roasted-aroma-390696/

Show your support

Clapping shows how much you appreciated Jana Vidmochová’s story.