3 konkrétní vychytávky, co mě na #školníCopyCamp posadily na zadek

Už víc než 6 měsíců trávím většinu času doma se svým synem. Dneska jsem si ale svlíkla poblinkané tričko a vyrazila mezi lidi. Na 5. CopyCamp. V zatuchlé aule Filozofické fakulty se přes stojaté parfémy slečen nedalo skoro dýchat a v uličkách asketických sedaček bylo těsno jako za starých časů (…obejdu ho předkem nebo zadkem?).

Ale vlastně si vůbec nestěžuju — je to totální nostalgie! Celý Školní CopyCamp ve mně nejen díky prostředí a vymakaným doprovodným materiálům (třeba jen ty kresby-karikatury řečníků/učitelů za katedrou? super!) probudil silné vzpomínky na moje nedávná školní léta na žurnalistice, ale byla pro mě navíc toužebným návratem do míst, kde vám lidé neříkají celý den pořád dokola jenom “ebůůů”, ale skutečně mluví českou řečí a někteří z nich jsou na ni dokonce totální machři.

O copywritingu jsem toho slyšela, četla (a vlastně i napsala) spoustu, takže pro mě na CopyCampu nebývá většina informací zrovna zbrusu přelomových. Tohle jsou poznámky o těch řečnících, kteří mi dnes ukázali ZCELA NOVÉ VĚCI nebo nové pohledy psaní marketingových textů, co mi dneska vzaly dech. Díky za ně a díky holkám z CCCC, CopyCamp core crew, že to nevzdaly a namíchaly pro nás parádní playlist speakrů.

  1. Karel Mindless Novotný je machr. Nejen přes brand

Ví, že obyčejné nezaujme anebo se brzo okouká (vždyť sám sobě udělal parádní brand. Karel Novotný? Těch je přece dvacet tisíc sto). A proto neudělal přednášku, ale vyfikl šťavnatou šou, která hned od začátku pro mě měla hned asi 3 významové roviny — pod vtípky s alkoholem a dalším humorem se ukrývala hra s dialogem a framingem promluvy a pod tím vším ještě teoretický výklad konceptu tvorby brandu.

Mindless mi především ukázal, jak vnímat tvorbu textů jako 100% dialog s uživatelem. A já jako firma/klient/copywriter mám jedinou výhodu, a to moc formovat rámec toho, jak budu o sobě a svých produktech mluvit (budu znít jako paní z AZ kvízu anebo jako host Jana Krause?).

Btw. co bych mu řekla, kdybych byla na pódiu já?

2. Josef Šlerka a jeho vykosťování Facebook postů

Na psaní já osobně nejvíc miluju tu hru se slovíčky. Miluju, když si na bílé stránce přeskupuju slovíčka a piluju větičky a hledám si ty nejšikovnější synonymíčka. Jsem ráda, že jednu takovou hru se slovy ukázal i Josef.

Ukázal mi, jak vypadají Facebook posty třeba různých politických stran, když se z nich odstraní podstatná jména a slovesa. Takto vykostěné a obnažené texty vám možná ukážou slabé či silné stránky struktury a významu vašich textů. Pochopila jsem ho. Není to žádný analytický nástroj. Je to hra se slovíčky, která nám může hodně dokořán otevřít od Wordu unavené oči.

3. Roman Hřebecký — nekrolog sebe sama

Roman je pábitel a charismatický copík na slovo vzatý, který umí použít správné (sprosté) slovo ve správnou chvíli. Obdivuji ho za to, jak se snaží zušlechťovat copywriterskou rutinu a skutečně komunikovat s klientem ještě předtím, než se vůbec začne dělat web. Co dělat s klientem, který ale třeba neumí abstrahovat a svoje USP prostě nevidí? Navrhněte mu, aby o sobě napsal nekrolog. O mrtvých a sobě bychom totiž měli na internetu mluvit jen dobře.