Letecké práce — část druhá — zkoušky
- Letecké práce – část první – příprava
- Letecké práce – část druhá – zkoušky
Od podání žádosti o provedení evidence pilota UA a o vydání povolení k létání UA uplynulo více jak půl roku a teprve dnes tj. 12.01.2018 mám v ruce Povolení k létání letadla bez pilota. Nutno podotknout, že práce ÚCL trvá velmi dlouho, takže pokud také plánujete získat povolení k létání nebo dokonce letecké práce — začněte co nejdříve a na nic nečekejte. Celý proces se táhne několik měsíců.
Po dvou měsících čekání jsem několikrát telefonoval a doptával se, kdy budou zkoušky. Problém je v tom, že komisaři na ÚCL jsou sice milý, ale celkem jich je 3 až 5 a do toho tisíce různorodých žádostí + komisaři s každým uchazečem musí na letiště k praktickým zkouškám a to nepočítám nespočet udání, které ÚCL musí řešit.
Úřad pro civilní letectví spadající pod Ministerstvo dopravy ČR vznikl v roce 1992 a to z důvodu nevyhovujících leteckých předpisů. Když už jsem na ÚCL volal po několikáté, tak jsem stále slyšel to samé “Omlouváme se, žádostí je mnoho a nevíme, kdy na Vás přijde řada”. Jednou mi bylo dokonce řečeno “Pokud máte kontakty na ministerstvu — zkuste zaurgovat, aby nám přidelili více lidí” :-) Pokud někdo, kdo spěchá na zakázku a čeká na povolení více měsíců, tak věřím že nevolá na ÚCL úplně v dobré náladě a úřednici si musejí jistě vyslechnout své.
Nicméně, já jsem se dočkal. V listopadu mi zavolal pan komisař a dohodli jsme si termín zkoušek na ÚCL 9.listopadu 2017 a následně proběhlo potvrzení emailem
Dobrý den pane Pánku
pro účely sjednání pojištění Vašeho UA DJI Phantom 3 Vám byla přidělena PZ OK-X039T.
Pozn.: Žadatel je povinen v souladu s ust. 16 f), Doplňku X, Předpisu L2 — Pravidla létání a podle ust. 4, 5, 6 a 9 Předpisu L7 — Poznávací značky letadel označit letadlo přidělenou poznávací značkou a identifikačním štítkem.
Termín přezkoušení po vzájemné telefonické dohodě:
9. 11. 2017 v 9:30 hod na ÚCL (teorie) a následně praktická část na modelářském letišti Sobínka, kde je nutno si předem domluvit souhlas k využití modelářské plochy.
Na přezkoušení si prosím připravte k předání:
- 1x kolek 4000,-Kč za vydání Povolení k létání s omezením pilot žák
- 1x kolek 400,-Kč za odstranění žákovských omezení
- Žádost pilota o odstranění žákovských omezení.
- Kopii pojistného certifikátu.
Prosím o potvrzení termínu z Vaší strany a zaslání fotografie Vašeho letadla s umístěnou PZ.
Hezký den.
S pozdravem …
Přípravy ke zkouškám
Tím začaly přípravy na samotné zkoušky, kompletace dokumentů, shánění kolků v hodnotě 4400 Kč ( na první poště jsem nepochodil, tolik tam v kolkách ani neměli ), notoricky známého doplňku X leteckého předpisu Ministerstva dopravy L2 a samozřejmě praktické nacvičování — ehm, jak to nazvat? “sestav” / letové zkoušky bezpilotního letadla.
V první řadě jde o dost známý dokument / učební osnovy v komunitách dronistů — doplněk X. Je neuvěřitelně často omílán a i když má pouze pár stránek, tak obsahuje takový ty věty, které jsou složeny z několika souvětí a některá tvrzení odkazují na jiné části v dokumentu.
Prostě proč to nesepsat méně pochopitelně a více komplikovatelně, když to jde. Ale v pohodě, na konci je pár nejstěženějších odrážek a poté obrázky, které vykreslují tvrzení v tomto dokumentu.
BTW: odpovědi na některé otázky u písemných zkoušek u ÚCL ani v tomto doplňku nalézt nejde — prostě tam nejsou.
Dále je potřeba vytisknout a zalaminovat ( se říká ) nouzové a normální kontrolní postupy z provozní příručky a samotnou provozní příručku. Já jsem to měl pěkně připravené v iPadu, ale i tak jsem měl pro jistotu vše vytištěné a dobře jsem udělal. Dále je potřeba vytisknout deník pilota/UA a údržby, pak vyplnit Žádost o změnu evidence pilota a povolení k létání bezpilotního letadla — odstranění žákovských omezení , mít v dobrém technickém stavu drona a sebou 1–2 nabité baterie.
Co se týče deníku pilota/UA, tak se vyžaduje, aby obsahoval záznamy minimálně o náletu 50 hodin.
Takový deník pro jeden záznam obsahuje kolonky jako jsou datum letu, poznávací značka, role, místo, lokalita ( GPS ), čas vzletu a přistání, doba letu, počet přistání, druh vykonávané činnosti a jestě pár dalších.
Metodika UAS ke stanovení postupu ověření teoretických znalostí a praktických dovedností pilota a letových vlastností bezpilotního letadla obsahuje i přehled letových sestav, které se budou létat při praktické části zkoušek, jako jsou přesýpací hodiny, ocas v kruhu a letištní okruh, takže jsem trochu nacvičoval, zkoušel do jaké vzdálenosti mohu letět a zároveň stále vidím poziční světla — zničeho nic se mi odpojil iPhone od ovladače, který byl spojený kabelem. Naštěstí byl dron ve vzdálenosti 120–150m odemne, takže jsem se pouze podle vizuální kontroly, bez telemetrie a bez obrazu z kamery vrátil s dronem k sobě. Později jsem zjistil, že mám problémový kabel.
Na konec je potřeba znát alespoň základní technické termíny ( baterie, maximální vzletová hmotnost, elektronika dronu, principy fungování dronu atp. ), znalost provozní příručky a normální a nouzového kontrolní postupy, takže alespoň jednou přečíst.
Den D hodina 7
Společně s dalším kolegou pilotem začínáme brzy ráno v prostorách společnosti TELINK, kde proběhl cca 30–40min briefing a kontrola všech potřebných dokumentů ke zkouškám. K ÚCL, který sídlí na adrese Úřad pro civilní letectví, Letiště Ruzyně, K letišti 1149/23, 160 08 Praha 6 je to pak kousek.
Ranní briefing byl velmi užitečný. Pro jistotu jsme prošli doplněk X, kontrola strojů, kolky, pojistného certifikátu, deníků atp. Zároveň jsme se dozvěděli, jak probíhají samotné zkoušky atp.
Odjezd na zkoušky
Počítejte s tím, že u ÚCL a v přilehlém okolí nezaparkujete. Na mne vyšlo poslední volné parkovací místo z celkem asi šesti určené pro veřejnost. Do areálu vás nepustí a v přilehlém okolí se to nějak mastně platilo, takže kolega pilot, který byl taky vlastním autem jel až bůch ví kam zaparkovat.
Pro pokračování příběhu je nutné se seznámit s dalším uchazečem, který se snámi účastnil zkoušek — můžeme mu říkat Osvald. Naprosto přesně mi posloužil jako ukázka toho, jak v den D podělat vše co jde.
Ve vestibulu ÚCL čekala spousta lidí, někteří na zkoušky, někteří na nějaké další řízení. Ten kdo jde na zkoušky byl velmi dobře poznat, podle přepravního báglu / boxu na nějaký model DJI. Ano, lidé velmi často žádají o povolení k létání se stroji od DJI a tak můj typ stroje byl na ÚCL již velmi dobře znám a celé řízení bylo velmi zjednodušené o proti tomu, kdybych si drona postavil vlastnoručně.
Přicházejí dva komisaři. Vážený pan komisař a sličná slečna komisařka. Pan Pánek? To jsem já. Pan XYZ? tady. Pan Osvald? tady jsem. Komisaři si vyvolali nás tři. S komisařkou jdeme po schodech do prního patra do místnosti, kde budou zkoušky probíhat. Komisař šel zatím pro váhu, pomocí které se budou vážit stroje.
Ještě na schodech nastupuje Osvald a ptá se mě “Jak dlouho již čekáte?” Myslel, jak dlouho jsem čekal na termín zkoušek od podání žádosti. Vím že si chtěl rejpnout do komisařky a tak jsem zůstal nad věcí a velmi ležérně s vážným projevem nezájmu o jeho bulení odpovídám, že “… napohodu, tak tři měsíce”. Osvald mi na to odvětil se zvýšeným hlasem, tak aby komisařka dobře slyšela “je to děsný, jak to tady funguje — já jsem podával žádost už někde v dubnu”. Komisařka se po něm ohlédla ale nic neřekla a v pohodě šla dál.
Osvald si jen vysloužil jediné a to to, že se na něj budou více soustředit. On totiž neměl ani páru o tom, jak to na ÚCL funguje. Mimo to, o pár hodin později mu řekli, že na zkoušky dostal termín už v září, ale nevyužil jej.
Dorazili jsme do místnosti, kde budou probíhat zkoušky a které se nahrávají na kameru pro pozdější vyhodnocení/archivaci myslím po dobu tří měsíců. Připravil jsem na stůl veškeré podklady a kolky.
Připravte si stroje na kontrolní vážení maximální vzletové hmotnosti, říká komisař. Osvald přestřelil po druhé, když se zeptal “mám tam zacvaknout i baterii, nebo bez?” Komisař s jemným nechápajícím výrazem vykulil oči a řekl mu, že samozřejmě.
Je fakt potřeba pochopit, že drony jsou chápány velmi vážně a člověk si pak může myslet, že Osvald si dělá srandu nebo že, drona koupil včera v Lidlu.
Hasící přístroj máte? Odpovídám, že ano. Osvald ne. Máte anemometr? Odpovídám, že ne, ale že jsem jej zatím nepotřeboval, protože lítám za bezvětří. Asi jsem z toho nějak vybruslil a dostal jsem doporučení, abych si jej pořídil. Osvald na stejnou otázku odpověděl jak jinak, než “… ne nemám, při létání koukám na displej a kdyby moc foukalo, tak se mi zobrazí na displeji hláška”. Komisařka opět s nechápajícím výrazem “takže, kontrolujete povětrnostní podmínky až po vzletu?”. Bylo jasné, že Osvald neměl ani páru o normálním kontrolním seznamu.
Je to seznam činností, které byl měl pilot vykonat před vzletem, během letu, před přistáním a po přistání.
Drona jsem položil na váhu a komisař hodnoty zobrazené na displeji nahrál na kameru. Osvald neměl kolky a ani pojistný certifikát. Jo jasně, komisaři opět nechápajíc… Málem ho vyhodili, ale protože komisař ho nechtěl jen tak potopit, tak šli správní poplatek zaplatit na pokladnu. Měl štěstí, že zrovna komisař chtěl a že to šlo momentálně takto udělat. To že má nějakou pojistku odpovědnosti na drona ukazoval dipleji telefonu. Nevypadalo to jako scan pojistného certifikátu, ale jako fotka nějakého papíru položeného na stole. Předpokládám, že měl nějakou dodatečnou lhůtu po zkouškách přijít s plnohodnotnou / papírovou formou pojištění.
Předpokládám, že ústní část zkoušek / pohovor měl probíhat společně v jedné místnosti, ale komisařka se vyjádřila tak, že chce Osvalda prozkoušet samostatně bez nás — dalších uchazečů.
Nějakou dobu jsem trčel na chodbě a čučel z okna na letadla zaparkovaná před hangáry a přitom se chodbami rozléhal zvuk dvouproudých leteckých motorů. Budova ÚCL je totiž součástí komplexu budov Letiště Václava Havla Praha.
Konečně jsem přišel na řadu. Posadil jsem se, po mém boku komisařka a předemnou se usadil komisař, který v zápětí rozložil velkou papírovou mapu znázorňující rozdělení vzdušného prostoru ČR s jednoduchou otázkou — co to je?
Tak že jde o mapu …, tady jsou CTR, ATZ, TMA, takovýhle poloměr, zde max výška když…, za takovýhle okolností kontaktovat tamtoho. Zde je Pražský hrad a tady a tady létat nemůžu. Když by jste chtěl létat tady, co uděláte? Jaké jsou min. bezpečné vzdálenosti atp., se dál ptal komisař. Ústní byly v pohodě, vše jsem ze sebe vysypal. Osobně jsem z toho měl pocit, že jsme si skvěle popovídali, než že by šlo o ústní zkoušky.
Následovaly písemné testy, které probíhaly společně s dalšími uchazeči. Z písemného testu, který je víceméně o slovíčkaření ( stejné věty, které “mohou” na první pohled dávat smyl ) jsem měl dvě chyby. Po kontrole ke mne přistoupil komisař “asi jste si to špatně přečetl, protože u ústní části jste odpověděl naprosto přesně a správně” kouknul jsem na to a opravil jsem si dvě otázky přičemž jsem zároveň zdůvodnil správnou odpověď a také to, proč špatná odpověď je špatně.
Osvald měl také dvě chybky a třetí uchazeč měl 100% správně. Nic méně hurá, mám to za sebou a pomalu jsem viděl světlo na konci tunela, protože následovala praktická zkouška na modelářském letišti Sobínka, což byla pro mne jen formalita a zábava.
Modelářské letiště Sobínka
Na praktické zkoušky si musí každý zajistit povolení k využití plochy. Za mě to vyřídil TELINK. Bylo mi řečeno, že pokud si zajistím povolení třeba na modelářském letišti v Liberci, tak by komisaři přijeli zamnou.
Vybalili jsme stroje, já jsem létal s DJI Phantom 3 Pro, Osvald měl DJI Phantom 4 Pro+ a třetí pilot s DJI Inspire 1. Na cvičných zkouškách, které proběhly o měsíc dříve se létalo i s DJI Mavic.
Předstoupil před nás komisař a seznámil nás s náplní. Budou se létat tyto “sestavy” v tomto pořadí. Během celého praktického testu vám nebudeme nic říkat, budete konat tak, jak kdyby jsme tady nebyli. Jako první šel létat třetí uchazeč, protože přijel z dálky. Oba komisaři se sním odebrali na plochu kde se létalo a já s Osvaldem jsme zůstali opodál a to proto, aby jsme neslyšeli komunikaci mezi pilotem a komisaři. Mezitím jsem Osvaldovi očumoval Phantom4 Pro+ kde údajně občas zamrzá náhledový monitor, protože je to postavené na Androidu. Ještě jsem Osvaldovi poradil, kde se nastavuje maximální výška pro automatický návrat v případě aktivace failsafe — je tak trošku potřeba to mít správně nastaveno :-)
Druhý jsem přišel na řadu já. Šli jsme na plochu, kde byla malá asfaltová plocha, komisař měl v ruce desky a slečna komisařka zapnutou kameru a celé moje počínání nahrávala.
Začal jsem. Nacházíme se tady a tady, za námi jsou ve vzdálenosti xy budovy, takže budeme létat v tomto směru od budov, zde můžeme létat v takovéto výšce, povolení mám, atd., celou přípravu i to co dělám a následný zálet jsem komentoval. Mimo obvyklé sestavy mě instruktor požádal, abych zaletěl vyfotit něco támhle bílého na poli. Doletěl jsem na místo a než jsem začal čučet na displej, abych to cosi dostal do hledáčku a vyfotil, tak jsem požádal komisaře jakožto poučenou osobu, aby mi dohlížel na stav UA. Přistání a následné vypínání stroje jsem také komentoval a nakonec jsem dodal, že tento let zaznamenám do deníku.
Výborně a pěkně zalétnuto zhodnotil komisař a tím to pro mě skončilo. Záznam o tomto letu jsem měl v deníku předtištěný, jen jsem propiskou dopsal časy.
Nakonec šel na řadu Osvald. Nevím jak celkově dopadl, jestli praktické zkoušky udělal nebo ne, ale než jsem odešel k autu, tak snožmo poskakoval na místě před komisaři a slyšel jsem, že si postěžoval na to, jaká je zima :-D Na letišti v den zkoušek byla fakt zima — já jsem byl v pohodě.
Odstranění žákovských omezení
Procesní schéma vydávání povolení k leteckým činnostem prováděným bezpilotními letadly je pěkně znázorněno v této infografice. Z ÚCL jsem dostal Povolení k létání letadla bez pilota — omezení pilot žák .
Omezení vyplývající z omezení pilot-žák
- letadlo musí během všech režimů letu dodržovat minimální horizontální vzdálenost od subjektů uvedených v bodech ust. 16 g) i-iii), Doplňku X, Předpisu L2. Tato vzdálenost musí představovat alespoň dvojnásobek aktuální výšky letu letadla nad zemským povrchem, nesmí však být menší než: 10 m pro bod i); 30 m pro bod ii) a 50 m pro bod iii);
- letadlo musi být provozováno maximálně ve vzdálenosti 100 m od dálkově řídícího pilota, který musí letadlo udržovat v přímém dohledu dle ust. 4, Doplňkuku X, Předpisu L2;
- letadlo musí být provozováno maximálně do výšky 100 m nad zemským povrchem;
- vzdálenost uvedená v podmince č. 4 musí činit minimálně 500 m horizontálně a 150 m vertikálně;
- letadlo se nesmí účastnit dynamických ukázek na leteckých veřejných vystoupení.
Na zkoušky jsem sebou měl Žádost o změnu evidence pilota a povolení k létání bezpilotního letadla — odstranění žákovských omezení a dál už nezbývalo než jen čekat.
Čekal jsem dost dlouho a v koncem prosince jsem začal vytrvale obtýden telefonovat. Bylo mi řečeno, že jich je na ÚCL velmi málo a to pět. Z toho tři jsou nemocný. Zbylý dva úředníci mezi tím řeší tisíce různorodých žádostí. 11. ledna zavolal pan komisař, že bych to měl mít v datovce a odpoledne se tak skutečně stalo. Konečně jsem měl Povolení k létání letadla bez pilota.
Závěrem
Není těžké zařídit si povolení k létání. V základu to příjde na cca 15.000 Kč ( nepočítám cenu stroje pro kterého se vystavuje povolení k létání ) tzn. správní poplatky 4.400Kč, pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadel mám sjednáno u Allianz cca 8.000Kč, kdy pojistná částka je 24.700.000 Kč. Dále je potřeba pár hodin nalétat a naučit se doplněk X leteckého zákona L2 a zdolat samotné zkoušky. Já jsem to měl ovšem dražší, protože mi s celým procesem pomáhala společnost TELINK a to v hlavně ve vyjasnění celého procesu ( ze stránek UCL to úplně není jasné, ale po telefonu by určitě vše vyjasnili ) příprava veškerých dokumentů — je jich opravdu kotel, od samotných žádostí po rozsáhlou provozní příručku s přílohami, dále s přípravou na praktické zkoušky na letišti a teoretickou přípravu — na zkoušky jsme šli opravdu nabušení.
Ani trochu nelituji investic navíc, ušetřilo to spoustu času, dostal jsem jasné informace od instruktorů z TELINKU, kteří si procesem prošli a stále dokola řeší nové uchazeče. TELINK má velkou praxi s ÚCL, dohodu s pojišťovnou a předem domluvené modelářské letiště Sobínka, takže dokumenty jsou bezchybné a o zbytek jsem se nemusel starat. Navíc jsem na celý proces získání Povolení k létání a leteckým pracem dostal slevu + slevu na nového drona. Fajn říkal jsem si — vím, že Alza je takové vietnamské tržiště a spousta lidí má velmi špatné zkušenosti s tím, když si tam drona koupí. Takže jsem si řekl, že pokud zkoušky udělám, tak si potom pořídím DJI Phantom4 Pro od TELINKu a skutečně jsem to více jak půl roku vydržel čekat :-)
V příštím a posledním díle rozeberu poslední fázi a to je již konečné získání leteckých prací.
