UXZ reportík

#uxzcz

Na UXZ jsem byla poprvé, bohužel jsem dorazila o něco později, neboť jsem ještě nedokončila svůj souboj s rýmičkou, a prošvihla jsem tak snídani s networkingem, ale co se dá dělat, můj šéf bude ale určitě rád, že jsem tam neflirtovala s žadnou jinou firmou. Každopádně, po dvou hodinách spánku navíc to skončilo odvetou a byla jsem tak ready to go.

Trochu jsem váhala, kde konferenci najdu, neboť instrukce nebyli dost stupid-proof a byla tam pouze uvedena adresa. Příšte možná nějaka cedulka venku, případně šipečky nebo aspoň zmínit jaký jsou v tý budově firmičky, když už jsme u toho UX aka měl by to hned najít každý ňouma (ano mluvím o sobě). Po kratkem tanečku s točícími dveřmi jsem byla uvítána milou recepční, odložila jsem si bundu a dostala moc hezký tečkovaný blok a liner, jako správný designér mám na obojí přinejmenším lehkou úchylku, tak jsem to velice ocenila. Navíc koukám, že Honza dobře vymyslel orientaci textového pole s programem, který byl na visačce se jménem, a tak jste si mohli pohodlně přečíst, co vás čekalo za přednášku, zatímco vaše jméno bylo obráceně, a tak snadno k přečtení pro ostatní účastníky. Anyways, sál byl velmi pěkný a byla tam dobrá akustika, usadila jsem se vedle své kolegyně a našeho šéfíka, který nás tam přišel zkontrolovat, jestli moc nezlobíme. Sup zrovna přednášel o informační architektuře, což jsem od něj již jednou slyšela na workshopu, takže jsem se aspoň líp chytla. No, mohl se trochu vyfiknout, když už je ten pan pořadatel, ale to by možná zkazilo image Ošklivého supa, tak nevím, nebudu mu do toho kecat. Sál byl celkem plný, odhadla jsem to na cca 100 účastníku, z nichž cca 80ti %ům (nebo aspoň tak nějak se to zdálo podle zvednutých rukou) to prý platila firma, jak se již trochu drze, avšak vtipně, dotázal ve svém mini průzkumu poslední přednášející, což bylo celkem zajímavé zjištění.

V pauzičce jsem utíkala do foyer očekovat nějakou tu Angelato soutěž s hádáním příchutí, o které mi říkala kolegyně. Samozřejmě, že někdo tak soutěživý jako já, to nemohl propásnou, a tak jsem i navzdory svému románku s rýmičkou šla do toho. No čokoláda s chilli…jajks, ale jako pohoda, kdo by to neuhádl. Mango. Citrón? Ne, pomeranč, no zbylé tři byly horší, ale dvě jsem dala, ale sorry jako, kolik lidí uhádlo tu parmazánovou to by mě teda zajímalo, no nevadí, hlavně, že jsem nakonec byla mezi výherci cool knížky Zbraně vlivu. Jako zmrzlina v lednu, no nevím, ale tak zajímavý to určitě bylo a dobrý taky, tak pohoda. Ostatní bary s občerstvením jsem celkem přehlížela, nějaké ovoce, koláče a bagety, vypadalo to celkem hezky, ale já jsem moc vybíravá, tak jsem se tomu moc nevěnovala, ale zdá se, že v oblibě to učitě bylo, stejně jako zmrzlina — až na tu s chilli.

Následovala další přednáška o design sprintu, ze které jsem pochytila pár zajímavých věcí, které si ale bohužel nemůžu vybavit, no díky bohu jsem si udělala poznámky do věnovaného konferenčního bločku na poznámky, uf vešlo se to tam jen tak tak. Uteklo to celkem sprintem.

Přednáška o Guerrila testování byla ok, ale víc mě bavilo číst sli.do s dotazy jestli půjde dotyčný speaker na rande, a že ho čeká zainteresovaná baculka s malým výstřihem na baru. No, asi to byla snaha vyhrát nejlepším dotazem jeden z polštářkových smajlíků a hovínek, ale kdo ví, to už asi nezjistím.

Další přednáška o tom jak si hacknout firmu, aby se tam dobře pracovalo neboli EX — eployee experience od punkáče Zdeňka byla dost zábavná, tahle oblast mě celkem zajímá, bohužel nevím jak věci jako 100 dní dovolené zavést i u nás, ostatně jak už se na to ptal někdo na sli.do jdou tyhle hacky asi spíš u menších firem, tak do 100 lidí, ale minimálně bylo zajímavé vidět, co komu funguje a nefunguje a jak. Vzal to ještě víc sprintem, neboť se nás bál zdržovat od oběda, asi ví moc dobře, že není nic horšího než hladový posluchač (bude nějaký důvod proč mají tyto slova podobný základ hungry=angry), no možná jen sám měl hlad. Na oběd byla k výberu dvě jídla, také celkem fajn, akorát vegetarián by si tam kromě salátu asi moc nevybral, chápu, že to Honzu asi moc nenapadlo, když si k masu dal jako přílohu maso, ale nejsou všichni stejní:p

Následovala přednáška o práci UXáka v Anglii, která byla docela dlooouuhá, ale pro mě zajímavá, ráda se dovím, jak to chodí jinde a třeba se to info hodí i přátelům nebo někdy do budoucna, Anglie mě ale osobně nějak nenalákala. Je to tam drahý, mají tam prý hnusný obědy a dotazy na plat nám řečník vždy s růžovějícími tvářemi nějak zakecal, ale prý celkem dobrý know-how, zápal pro věc a rozvinutost oboru. Každopádně jsem tím horlivým psaním poznámek možná trochu narušila vnitřní klid mého milého šéfa, který mě už viděl plout přes La Manche na parníku. No může být v klidu nikam se nechystám, přišlo mi jen zajímavé jak to funguje v cizině. Příští dvě přednášky byly trochu fail, řečníci byli takový so so, ale spíš témata mě vůbec nezajímala (vymýšlení tv seriálu pro rodinny s dětmi a třídění barviček v paletách, abyste tam neměli 50 odstínů modré, ale jen jeden, či co….zzzzzz) No sotva jsem to přečkala, abych si poslechla toho posledního. Nevím čím to je, ale většina přednášek o animacích jsou fakt dobré, a navíc ten týpek byl dost zábavnej k poslouchání — doporučují více takových. Zas mě to nalákalo nacpat něco takového do mých designů, to se asi jen tak nestane, fňuk, ale snít o tom můžu. Soutěž o sexy elkové tričko jsem bohužel nevyhrála, ale nevadí, asi bych ho neužila, vlastně nechala jsem je vyhrát, jo tak tak.

Když to tak shrnu, tak to byla fajn akce, asi bych trochu víc vychytala koho tam pozvat a ty témata, ale chápu, že to není easy najít, možná by stálo za to tam víc sálů s přednáškama nebo nějaký pidi workshopy, ale já mam možná jen debilní nápady inspirovaný Web Expem apod. Na to, že to je teprv druhý ročník si myslim, že to je fakt pěkný, já bych to líp nezařídila, takže těším se na příště — pokud mě Honza zas pozve nebo budu zas v 80ti %, ten vstup je pro mě trochu pálka, ale tak kdo ví, třeba budu příští rok dělat animace v Anglii, za těžký prachy, tak to bude no problem.

Show your support

Clapping shows how much you appreciated sandra’s story.