Lesk a bída pražských burlesek

Pod pojmem burleska, se mi do nedávna vybavovala sličná ženština s oslnivým šarmem, v krásném napůl svlečeném negližé, sedící na na spoře osvětlém podium, v rudých rtech cigaretu, upřeně hledí do převážně pánské publika a svým ženským kouzlem a sex-applem boří pomyslé hranice mezi přitažlivostí, touhou a vášní.

Dostala jsem příležitost podívat se na pražské představení burlesek v rámci otevření sklepních prostor pražského Hard-Rock Café. Až po skončení jsem se dozvěděla, že shlédnutá show byla jen poloviční než slečny předvádějí, ale bohužel to jako ospravedlnění shlédnutého výkonu nedokážu brát.

Start v osm večer tvrdili organizátorky, bez slova omluvy začala show patnáct minut před devátou — první přešlap. Neschopnost čelit svému časovému spoždění a nechat diváky pozorovat zeď ze 14. století skoro hodinu, je neslušná vizitka celého týmu burlesek. Že klesne ještě víc, mi bylo jasné po prvním vystoupení všech zůčastněných slečen.