Obec Dolní Beřkovice se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Mělník. Rozkládá se na levém břehu Labe asi pět kilometrů od Mělníka. V současné době zde žije cca 1500 obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Podvlčí a Vlíněves.
Archeologický výzkum ve vlíněveské pískovně ukázal, že tato oblast je osídlena již od časného eneolitu, zejména kvůli vyvýšenému terasovitému nároží, dnes cca 10 m nad hladinou řeky, které je tak v místní ploché krajině jedním z mála komunikačně i ekonomicky výhodně položených míst s možností být relativně dobře chráněno.
Písemné památky jsou pochopitelně mnohem mladší — první písemná zmínka pochází z roku 1318, od roku 1785 se pak ke jménu Beřkovice uvádí přívlastek Dolnj. Dominantou obce je zámek, který byl postaven kolem roku 1606 přestavbou z původní vodní tvrze. Od poloviny 15. století patřila obec Šerbířovským, kteří se pak začali nazývat Beřkovští ze Šerbířova. V roce 1597 Mikuláš Beřkovský prodal panství Zikmundovi Vilémovi z Belvic a Nostvic. Belvicům byl ale roku 1622 veškerý majetek zkonfiskován pro účast na stavovském povstání. Beřkovské panství pak koupila Polyxena Pernštejnská z Lobkovic a Lobkovicové zdejší panství drželi až do roku 1948. Samotný zámek ležící v rozsáhlém parku byl Josefem z Lobkovic v roce 1853 doplněn o novogotické a novorenesanční prvky. V druhé polovině 20. století sloužil jako škola a sklad léčiv. Byly v něm vybudovány i obecní byty. V 60. letech byl rekonstruován do podoby ze 17. století. Po roce 1989 byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům, současným majitelem je Marie Julie princezna Thurn-Taxis. Zámek byl značně poškozen při povodních v roce 2002.
Zdejší zemědělci se zabývali pěstováním obilí, řepy, brambor a chmele. Na stráních blízkého vrchu Vejcina bývaly vinice. Dostatek zdejšího chmele vedl Lobkovice k postavení pivovaru, který byl ale v 50. letech 20. století demolován. U Labe byl mlýn, který kromě své primární funkce i zásoboval vodou zámek, pivovar, ovocné a zelinářské zahrady a kašny v parku. Mlýn byl demolován v 80. letech 20. století. Výhodná poloha na břehu Labe těsně za soutokem s Vltavou Dolní Beřkovice předurčovala k průmyslové orientaci. V roce 1857 zde byl založen cukrovar, ve své době jeden z největších v Čechách. Roku 1864 byla vybudována strojírna a slévárna Ing. Císaře. Cukrovar i slévárna stojí dodnes, ale zatímco cukrovar již ke svému původnímu účelu neslouží, Císařův podnik stále funguje.
Na Müllerově mapě Čech z roku 1720 je naznačen zámek, Bílý kostel ve Vlíněvsi a cesta mezi Cítovem a Liběchovem. Zároveň je naznačen přechod přes Labe. Mezi Beřkovicemi a Cítovem je zakreslen vrch Vejcina, stejně jako zalesněná terénní vlna vedoucí kolem Podvlčí směrem k Bechlínu. Na protější straně řeky jsou zakresleny rozsáhlé vinice.
První vojenské mapování (josefské) z roku 1764 ukazuje podrobnější situaci.
Zobrazuje zámek i park spolu s rozšířenou zástavbou. Na Labi je zakreslen jez a mlýn. Poněkud stranou stojí na západ od zástavby cihelna a celý zobrazený výsek mapy je protkán sítí cest, z nichž nejdůležitější vede podél řeky. Vejcina je již pokryta vinicemi.
Pomocná tabulka k mapě udává počty měšťanů, rolníků, zahradníků a chalupníků, stejně jako počet koní.
Stabilní katastr z roku 1840 prozrazuje vývoj obce:
Centrum obce se skládá převážně z nespalitelných staveb, žluté barvy je na mapě poskrovnu. Část obce po pravé straně dnešní Nádražní ulice je již rozparcelována, v budoucnu zde budou stát rodinné domy. Zajímavostí je velká jednolitá parcela uprostřed obce (na mapě označená U Vinic), která příslušela k zámku. Tato parcela je nezastavěným polem dodnes. Indikační skica katastru ukazuje, že k obci v té době přináleželo i Podvlčí, naopak Vlíněves byla samostatná. Katastr obce se tak od dnešní podoby značně lišil. Výměra obdělávané půdy na Podvlčí byla v té době srovnatelná s výměrou v samotných Dolních Beřkovicích, obdělávaná byla i Vejcina a k obci přináležel panský les znázorněný šedou barvou v západní části mapy. Růžovou barvou jsou znázorněny pozemky pro budoucí železnici a na jižní stráni Vejciny se stále zachovaly zbytky vinic.
Druhé vojenské mapování z roku 1848 přináší jednu důležitou změnu:
Železnice, v tomto případě severní státní dráha, která byla na indikačních skicách pouze naznačena, byla uvedena do provozu roku 1850. Budoucí centrum obce se již poměrně zahustilo a dostalo v podstatě dnešní podobu. Je znatelná výrazná změna sítě cest, obec se ale zatím nijak výrazně nerozrostla. Vojensky využitelné zdroje naopak zaznamenaly úbytek, jak ukazují mapové poznámky:
Třetí vojenské mapování od druhého dělí sice jen třicet let, ale Dolní Beřkovice se za tu dobu značně rozvinuly. Na mapě z roku 1877 již vidíme zdymadla, přístav, cukrovar, pilu a dvě cihelny kruhovky. Obec se také začíná rozrůstat podél dnešní Nádražní ulice směrem k železniční stanici. Naproti nádraží můžeme vidět zakreslený areál Císařovy továrny na stroje. Silniční a uliční síť dostává prakticky dnešní podobu včetně aleje vedoucí od zámku k nádraží.
20. století přineslo letecké snímkování. Na snímku z roku 1954 je vidět nová zástavba u železniční stanice a areál cukrovaru v jihovýchodním rohu výřezu. Na Labi již není přístav ani jez.
Na snímku z roku 2000 je vidět, že oblast mezi zámkem a nádražím je již pokryta souvislou zástavbou. Tento rok také přinesl novinku, a to dálkové vytápění teplovodem z elektrárny Mělník II. Na tomto snímku by byla tato stavba téměř neviditelná, nebýt výrazné lávky přes Labe v jižní části snímku, která byla zbudována právě pro teplovod. V severní části snímku také přibyl areál dýhárny a čerpací stanice pohonných hmot.
Letecké snímky z roku 2004, 2007, 2013 a 2017 ukazují, že v posledních dvaceti letech obec žádné významné změny neprodělala, snad až na zastavění Hájku, tedy prostoru mezi zámeckým parkem a cukrovarem.
Aktuální územní plán obce také s žádným dalším rozšiřováním zástavby nepočítá.
Obec Dolní Beřkovice se tak ve svém zdokumentovaném vývoji nijak významně nemění. Po většinu své historie byla poklidnou zemědělskou obcí, s relativně krátkým obdobím v druhé polovině 19. a začátku 20. století, kdy zde sídlily významné průmyslové podniky, jako cukrovar, pivovar a továrna na stroje. Po útlumu průmyslového „boomu“ se charakter obce změnil zpět na klidnou rezidenční obec s dobrou občanskou vybaveností. Lákadlem obce tak zůstává nadále zámek, který je ale bohužel jako celek nepřístupný veřejnosti. Majitelé zámku na jeho opravě postupně pracují a dnes je rekonstruovaná a přístupná zámecká kaple vybudovaná při přestavbě roku 1853. Samostatnou kapitolu by si určitě zasloužila vesnice Podvlčí, která byla ještě v polovině 19. století významnou částí Dolních Beřkovic. Při budování odkaliště pro tepelnou elektrárnu Mělník II byl ovšem kvůli neustálému průsaku spodních vod v podstatě znehodnocen tamní les a celá vesnice byla zakonzervována bez možnosti dalšího rozvoje. V současné době se snad blýská na lepší časy v souvislosti s utlumováním potřeby elektrárenského odkaliště a celkové ekologizaci provozu.
Použité zdroje:
Ludvík BÖHM, Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, Mělník 1892.
Mapy:
http://www.dolniberkovice.cz(územní plán)
Srovnávací fotografie:
