Ledová královna.

Krajina zmrzlá v ledovém sevření,
pryč je láska i bolest, 
sny i toužení,
mráz pálí tvou duši, 
ledové šípy tě dostaly,
není proč dýchat, žít, 
i krev mění se v krystaly.

Už nevěříš ničemu? 
Jen beznaděj tě cejchem značkuje?
Tomu já nevěřím, 
cítím, že srdce ještě bojuje.
Na venek led a mráz,
v tvých hradbách studené kameny,
ale tvé oči tě prozradí, 
tam v hloubce jsou vidět plameny.