Asia #1 § 2015–07–20

Hned po ránu nás čeká rychlé balení, jelikož jsme se na to večer vykašlali a chceme stihnout druhý autobus v 8.30. Cesta trvá dvě hodiny rozvrzaným autobusem s klimatizací samozřejmě plně funkční, až se všude možně sráží voda a kape. Řidič si co chvíli zapálí (za jízdy), občas vyřídí hovor a při rozjezdu se mu jednička podaří zařadit tak na potřetí. Lidé nastupují, přistupují, vše funguje na mávnutí, či zmáčknutí signalizace v busu. Úspěšně dorážíme do Lumutu, což je přístavní městečko, ze kterého jezdí lodě na Pangkor island. Z autobusáku, finální zastávka autobusu, je to kousek k přístavišti. Kupujeme dva zpáteční lístky po 10 MYR a pokračujeme hned nastupovat, jelikož jsme stihli odjezd 11.15. Lodě jezdí dost pravidelně, takže kdybychom nestihli, nic moc by se nestalo.

Po chvíli jízdí se staví na první zastávce, na té my vystupujeme, jelikož dle google map a aktuální gps pozice jsme jen pár metrů od našeho zarezervovaného pokoje. Vystupujeme snad jediní, loď totiž pokračuje na jih a poté ještě na západ ostrova, kde jsou pláže a tudíž hotely. My vystupujeme zde u rybářské vesnice a spousty lokálních restaurací. Po pár metrech jsme u domu číslo 54, což je náš pan domácí. Má tu 6 pokojů, dvě sociálky (wc, sprcha) a na zdi mi ukazuje mapku ostrova a vysvětluje co stojí za návštěvu.

Dodává, že pokud budeme jezdit na motorce, tak ať se vyhneme severu ostrova, kde jsou hodně příkré silnice. Platím nájem a o kousek dál v domu 22, kde sedí jeho manželka si půjčujeme skůtr za 110 MYR na tři dny. Hned ho jdeme zkusit, na jihu ostrova jsou prý banky, tak se vydáváme tím směřem a po chvíli jsme na místě, skůtr se chová nějak divně, tak raději jedu hodně pomalu. V ani jedné ze tří bank nejsou ochotní vyměnit eura, ani jinou měnu — nemají ani exchange rate displaje. S nepořízenou a pár ringity v kapse se vracíme zpět, po cestě několikrát zastavuji, co je se skůtrem špatně, konečně mi to dochází, měkká zadní guma. Dojíždíme zpět k domu 22 a žaluji na zadní gumu, majitelka volá mechanika a ten po půl hodině skůtr vrací spravený. Jdu na pokoj řešit problém v práci, který se nakonec vyřešil sám, díky mé správně konfiguraci na serveru. Nakousávám s majitelem a jeho manželkou možnosti směny peněz, přes paypal jsou vysoké poplatky, eura nechtějí kvůli nestabilitě, dolary by brali, kvůli plánované dovolené na Bali. Zmiňuji Bitcoin, nevěřícně koukám, když oba kývou a vědí, že se s “tím” dá platit, ale kvůli volatilitě žádné nemají a nechtějí. Napadá mě možnost přes LocalBitcoins prodat někomu v Malajsii, který by převedl ringity na jejich účet u MayBank a oni by mi dali hotovost. Jelikož chceme jet na výlet lodí kolem ostrova za 25 MYR na osobu a v kapse máme asi 17 MYR, bitcoiny na chvíli odkládám a jedu znovu do MayBank zkusit výběr z bankomatu. Ptám se na poplatky s tím spojené z jejich strany, ale nepochodím. Nakonec využívám mastercard z EquaBank (9 Kč za výběr) a úspěšně vybírám po kliknutí na “Savings account”. Vracíme se zpět a pokračujeme hned k malému molu, kde má majitel třetí domek s pokoji a rybí farmu. Jeho kamarád nás, spolu s rodinkou z Malaky sveze loďkou s motorem Yamaha 200 kolem ostrova.

Nastartuje a už letíme po hladině, sotva si stíháme držet klobouky. Občas zastavuje a čínsky vysvětluje co, kde, proč. Spolunávštěvníci nám překládají do angličtiny. Zastavuje nám na dvou místech na koupání, první korály a ryby a druhá zastávka na pláži na malém ostrůvku, kde nikdo není, akorát bordel. Po návratu zpět se jdeme vysprchovat a na večeři. Procházíme vesničkou a zastavujeme se u jednoho dědy co má rozpálené pánve na rýži a nudle s mořskými plody, i s pitím platíme 16 MYR.


Show your support

Clapping shows how much you appreciated David Šolc’s story.