AI a technologie vs. právníci. Komu opravdu patří budoucnost?
Podle webu Will Robots Take My Job? je asi 4% šance, že právníky nahradí v jejich profesích roboti. Technologie pomalu prostupují do právních sfér a těm z nás, kdo nemáme v kanceláři Mika Rosse, ulehčují práci nástroje pro automatizaci procesů a právních dokumentů, pro provádění rešerší judikatury nebo v korporacích legal boti pomáhají se zodpovídáním jednoduchých právních dotazů či řídí spory vedené na online platformách.
V GeekLaw a ČSESP nás zajímalo, jak vidí budoucnost právníků pod vlivem technologií čeští právníci. Proto jsme v pátek 4. října 2019 pozvali do brněnské kavárny Industra skoro desítku řečníků z různých právních odvětví, aby se s námi o svůj pohled na budoucí vývoj podělili. Téma zaujalo na sedmdesátku účastnic a účastníků, kteří s námi odpoledne v Industře strávili a o tématu diskutovali.
Blízká budoucnost právních profesí nepatří výlučně technologiím
Z příspěvků řečníků, panelových diskuzí a odpovědí na dotazy účastníků vyplynulo, že právníci by se v technologicích rozhodně měli orientovat a používat je tam, kde jim ulehčují práci, tedy u opakujících se rutinních činnosti, a tam, kde to dává ekonomický smysl, tedy šetří čas nebo peníze.
Podle Jakuba Harašty z Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity bychom měli začít u nejzákladnějších činností (např. jednotné linkování v soudních rozhodnutích a zákonech), na které bude možné následně navázat a použít je pro vývoj sofistikovanějších a komplexnějších řešení.
Podobný přístup zaujímá Ústavní soud, který vytvořil plně funkční databázi svých soudních rozhodnutí NALUS, se kterou pracují soudci i asistenti a je přístupná i veřejnosti. Ústavní soud také spustil jako první soud v Česku aplikaci pro vzdálené nahlížení do spisu NaSpis, kterou se snaží postupně zdokonalovat.
Oproti tomu stojí stále běžící projekt eSbírky, tedy online přístupné databáze právně závazného znění právních aktů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv včetně výkladových stanovisek, který by měl být zpřístupněný až v lednu 2022.
Za to na Ministerstvu spravedlnosti se oddělení elektronizace justice věnuje elektronizaci poměrně komplexně a se vší vážností. Mezi hlavní cíle pro další roky je zpřístupnění soudních rozhodnutí i nižších soudů, vytvoření elektronického spisu škálovatelného pro použití napříč všemi soudními instancemi, maximální uživatelská přívětivost pro účastníky řízení a v neposlední řadě interoperabilita systémů v soudnictví. Brzdou jsou vendor lock-iny ve stávajících řešeních.
Nutná je rozhodně digitální gramotnost právníků, ale není nezbytné, aby právníci uměli programovat. Spíš pochopit, jak fungují informační technologie a nebát se jich. A neustále se snažit držet krok sledováním trendů, které udávají velcí hráči.
Rozvoj technologií samozřejmě zjednodušuje poskytování právních informací a právních služeb, a tím pádem i přístup koncových uživatelů. Proto Česká advokátní komora vydala stanovisko, které rozlišuje mezi poskytováním právních služeb online, kterými je poskytnutí individualizované právní rady konkrétnímu člověku, zatímco poskytování právních informací stojí mimo regulaci.
Právníci a technologie jsou zatím komplementární a právní profese se tak nemusí bát, že by jim umělá inteligence vzala práci. Ale sledovat a podmanit si technologické vychytávky určitě vytváří konkurenční výhodu.
Celou fotogalerii z akce naleznete tady.
