Scio škola Neškola - jsme jen pokusní králíci?

Eva Motyková
Apr 23, 2018 · 4 min read

Zdá se, že jsem se k tomu konečně odhodlala…napíšu své zkušenosti ze Scio školy Neškoly.

Máme 3 děti, P. syn bude mít za chvíli 12 let, A. dcera bude mít v létě 7 let a B. dcera bude mít brzy 5. Do Scio školy ve F-M chodíme od září 2017, tedy jsme mezi prvními žáky, kteří se do této školy zapsali. A proč jsme tam chtěli?

Máme zkušenosti z klasické městské ZŠ, kde chodil syn 5 let. Na všeobecné poměry byla tato škola průměrná, spíše lepší, učitelé jak kteří, dali se najít i moc suprovní, na které jsme měli docela štěstí. Naše komplikace ale vznikly jinde. P. byl od mala velmi chytrý, plynule četl, psal a počítal než šel do 1.třídy. Zajímal se techniku, PC, vědy a byl velmi zvídavý, ale nebyl úplně moc sociálně zdatný. Neuměl to s kamarády. Stačil mu jeden nebo žádný. Neuměl si intuitivně hrát, běhat venku, stavět sněhuláky, divočit… to mu nic neříkalo. Nesportoval. Rád si povídal na „vyšší“ úrovni ;) .

Časem se hodně změnil, postupně ho přestávaly věci bavit, nakonec to došlo do stavu, že ho už nebavilo nic, byl pořád naštvaný, uzavřený do sebe, doma nemluvil, ve škole taky třeba týden nepromluvil, doma nic nechtěl dělat, sestry zlobil atd. Samozřejmě, že jsem si nemyslela, že to je způsobeno pouze školou a tak jsem začala hledat příčiny i jinde. Především ve mně, ve výchově, že něco dělám špatně, že manžel něco dělá špatně, že syn je „divný“ atd. Dostala jsem se do situace, kde se mi zdálo, že všechno je zle, a že s tím musíme něco udělat…. pak uběhlo cca 1,5 roku ( o tom můžu psát jindy ) … a nastoupili jsme do Scia.

Do Scia ve F-M chodí 2 naše děti (ta nejmladší je ještě ve školce) a dnes chci psát o synovi. Je přibližně ¾ roku v novém prostředí a jak se mu daří? Umí něco, když se vlastně „neučí“? Není z něho jen rozmazlený fracek, co nic nemusí?

Starší děti mají v našem Sciu příjemný malý kolektiv, ve třídě je jich něco kolem 10 (občas se počet mění podle zájmů dětí), našel si kamarády, do školy se moc těší. V září a říjnu býval naštvaný, ne že musí do školy, ale že je pátek večer a zítra a pozítří nebude moct do školy ;). Nemusí nosit učebnice ani sešity, v batohu nosí knihy (které sám chce), kabely a flash disk, pro první pomoc s PC problémy. Taky tam musí mít obří svačinu, kterou celou sní (kdysi nejedl na ZŠ skoro nic). Musím říct, že mluví! Hodně mluví. Zapojuje se doma, je spokojený (sice občas ne, puberta se blíží), ale fakt hodně mluví. Pozoruji jeho zájmy, má znovu chuť objevovat, hodně se ptá, učí se sám, pozoruje vzdělávací videa, kouká se mnou na anglické filmy, to by doopravdy před rokem nešlo. Má milion podnikatelských nápadů, některé se snaží realizovat, některé zkouší dělat ve škole v rámci projektů. Zkouší nové věci — dokonce kreslil! To předtím sám od sebe nikdy neudělal. Říkáte si, že taková blbost, ale pro mě to byl další krok k uvolnění. Vidět své dítě spokojené je moc příjemné, přeji to každé mamce. Pomáhá mi, máme na sebe čas, nemusí dělat domácí úkoly a tak má i čas pomoct mi vařit, sadit trávu, vrtat vyvýšené záhonky, číst sestrám před spaním, věšet prádlo atd. Zdá se, že je líp mně i jemu.

Zlé zprávy o Sciu se šíří rychleji než ty dobré, proto bych ráda psala své zkušenosti častěji, ať se nezapomene… Říká se, že se tam moc neučí. A je to fakt, moc se tam neučí. Ale není to tak, že by zapomněl psát ;). Schválně jsem mu dala výstupní diktát z 6.třídy, abych zde mohla napsat, že měl 3 chyby a to „finských a norských jezer“ napsal velké F a N, pak měl někde špatně čárku ve větě. Čeština mu vždy šla a jde mu i teď, i když nepíšou diktáty a mají málo sešitů atd. Přečetl sám od sebe asi 6 hrubých knih, PC články čte i v angličtině, odebírá dětské věděcké časopisy — to jsou zájmy, které měl i předtím ale ztrácel o ně zájem. Asi nebude vědět nic Minojské a Mykénské civilizaci, ale má čas na to, co ho baví. V rámci tématu tělo, teď programuje internetové stránky, kde se bude moct překliknout na obrázky tělo — svaly — nervy — další soustavy atd., vyzkoušel si jaké je to mít školní bufet, zorganizoval výlet do Marlenky, plánuje hledání pokladu pro děti, vede PC kroužek pro mladší děti atd. V angličtině tvoří svůj Game Book. Hraje denně pin ponk, chce zůstávat v družině protože tam má kamarády. Něco takového doopravdy z klasické ZŠ neznám.

Ještě bych ráda zmínila, že ve Sciu je každý jiný… náš P.je myslitel, inovátor, programátor, pak tam je geniální matematik, jiný je zas úžasný sportovec, holky jsou maximální čtenářky, herečky, bioložky, o některém zase slyším, že furt zlobí atd. Baví mě pozorovat jejich vývoj, pokroky a vybarvování se.

Naše Scio škola pořád není schválenou školou a tak neustále hrozí, že dříve nebo později nebude mít dostatek financí na provoz. Myslím si ale, že každý rok zde je úžasná zkušenost. Já jsem taky kdysi chodila na Slovensku před X lety do pokusné alternativní třídy (tehdá to byla moje 5.třída) a poznamenalo mě to ;) k dobrému. Přejít do klasiky se mi taky podařilo, když jsme se pak přestěhovali do ČR a dokonce jsem se naučila psát česky. Proto omluvte kostrbatost textu a možné chyby. Příště budu pokračovat.

    Eva Motyková

    Written by