Jak přistoupit k tvorbě „digitálního” produktu — a co je to MVP.

Filip Mandik
Etnetera sense
Published in
6 min readOct 26, 2022

Digitální produkt je softwarový produkt nebo služba, které se pokoušejí vyřešit problém pro skupinu lidí, kteří se snaží splnit nějaký svůj úkol, či potřebu. Jednoduše — většina našeho osobního času je věnována právě digitálním produktům.

Naším cílem je vyřešit problém zákazníka. Podtrženo.

Takže jak přistoupit k tvorbě produktu?

  • Tak přeci mám nápad na fantastickou aplikaci, která mi srovná ceny mezi online supermarkety….
  • Mně to přeci dává smysl, aby mi pes mohl zavolat, když je smutný…
  • Mě by se přeci líbilo, abych mohl přes aplikaci investovat do …..
  • Já chci mít online tuto, či tuto informaci (třeba konečně zdravotní, tak aby se mě vždy lékař nemusel ptát, kolikrát že jsme měl zlámané ty nohy :D)…
  • Ostatní to přeci také musí štvát, takže když to vyřeším, tak mi za to pak všichni zaplatí, a já/business/korporát budu v balíku…
  • Já nechápu, že to ještě není online…

Tak to jdu udělat….

Svět by byl krásný, kdyby takhle fungoval, ale bohužel realita je vždy alespoň trochu jiná než si ji představujeme.

Je jedno v jakém prostředí se zrovna pohybujeme. V určitém tónu se to neustále opakuje.

Ať se jedná o korporát, který chce udělat novou appku/službu na to či ono, ať jsem malý podnikatel (tedy „startupista”), který chce vyřešit svůj problém novým online nástrojem, tak často selžou jen proto, že si neudělají nutné minimum domácího úkolu a dostatečně nechallengují ten svůj skvělý NÁPAD.

Což často vede k tomu, že je to moc drahé vyvinout, nebo to nikdo nechce nakonec koupit, nebo ke kombinaci :D.

Protože když nejsme k nápadům kritičtí, nekoukáme se na to, co je opravdu problém zákazníka, či si říkáme, že to nějak uděláme (a pak už prostě prodáme na sílu), tak to dopadá zpravidla nějakou formou nezdaru. 🌋

Ze zkušenosti vídáme nejčastěji 2 příčiny nezdaru:

Příčina číslo 1 — neudělal jsem si domácí úkol.

A tedy nevím, jaký zákaznický problém opravdu řeším, proč, a jestli je za dané řešení někdo vůbec ochotný zaplatit (případně zda to náhodou již neexistuje)💰.

Předejděte tomu správnou definicí problému, návrhem řešení a Value Proposition Designem, ať víte jestli máte tzv Market Fit vašeho řešení s trhem. Step By step návod případně ZDE

Příčina číslo 2 — chci toho příliš najednou.

A tedy vývoj trval příliš dlouho než jsem dostat produkt na trh a vývoj byl velmi drahý, takže teď nemám peníze 💲 a čas 🕰️ na rozvoj či úpravu produktu.

Předejděte tomu iterativním vývojem a rozvojem, který vám pomůže být co nejefejtivnější a přemýšlet o MVP — tedy minimálním produktu, který vám pomůže validovat řešení na trhu a zachovat prostředky pro budoucí rozvoj nebo pivoting produktu 📈.

Jděte směrem k MVP — aneb co by mělo být naším cílem a proč.

Máte definovaný správně problém, který pro zákazníky chcete vyřešit, máte návrh řešení, tak a Doporučuji začít od konce toho, čeho chceme na začátku dosáhnout. Je potřeba připomenout, že ani Řím nepostavili za den.

Přístup stavím na agilní metodice a design thinkingu.

Cílem vytvořeného přístupu a postupu je

  • dostat produkt co nejdříve k validaci zákazníky
  • necílit na to mít hned vysvěný kompletní produkt, ale vytvořit tzv. MVP

V krátkosti — chceme co nejrychleji selhat, abychom se mohli poučit

Co je to MVP — Nutné minimum produktu/služby, co můžu dát na trh, je to dobře použitelné early adoptery, tak abych mohl získat feedback, poučit se/validovat nápad s trhem a rozvíjet dál produkt správným směrem.

Lidé mají omezené množství peněz a především pozornosti — tzn. nepracujme s tím, že úspěch je automatický

Vzhledem k tomu, že je na trhu mnoho produktů, služeb, a potřeb zákazníků, a hlavně omezené množství peněz a pozornosti, které můžou dát zákazníci novým produktům, tak je potřeba otestovat 👨🏻‍🔬, zda vůbec vyvíjíme něco, co má šanci na úspěch.

Odtud tedy Minimum Viable Product 🤩— osobně se mi líbí i používání názvu Minimum Lovable Product 😍— jelikož se lidé rozhodují primárně emocionálně, ne racionálně.

Co je to MVP? :) — to třetí

2 nejčastější chyby, které děláme (přestože to nazýváme MVP)

Chyba číslo 1— Fuknční ale….

Uděláme produkt, který je 100% funkční, ale je nespolehlivý, nepoužitelný v realném světě, a není ani trochu radost ho používat (tzn. v hospodě ho kamarádům určitě nedoporučím 😩).

Kvůli tomu ho nikdo nechce používat, nejsme schopni ho rozvíjet na základě zpětné vazby od zákazníků. Tzn. je drahý jeho další vývoj nebo to jej dostat k zákazníkům, což často zapříčiní jeho nezdar.

Minimum v jedné oblasti nestačí…

Chyba číslo 2 — 100%, ale..

Chceme udělat produkt, který je naprosto 100%. Takže si děláme těžkou hlavu s tím, jak by to mělo vypadat, fungovat, uděláme si i „analýzy” trhu, zakazníků… a necháme k tomu vyjádřit se všechny ve firmě 🏢, abychom pokryli vše, co by zákazníci a naše firma od produktu mohli chtít.

Asi už vidíte kam tím mířím…..

Xkrát iterujeme, jak by to mělo fungovat, děláme 100% komunikační strategii k hotovému produktu, produkt má všechny featury, které jsme si vymysleli, všechno je krásně nakreslené (máme vymazlenou 404 stránku), pokryté všechny hraniční scénáře, které jsme si vymysleli, jen……

  • trvalo nám to obrovsky dlouho
  • zákazníci to nekupují, tak jak jsme očekávali
  • vývoj stál 🚀 peněz a nervů
  • konkurence už je dál a objektivně vyřešila problém lépe (pokud jsme jej správně identifikovali)

Proč se to tak stalo?

100% trvá příliš dlouho a stojí příliš.

Jednoduše. Nejefektivnější cestou, jak se dostat k co nejlepšímu produktu, je testovat, iterovat a zlepšovat co nejrychleji. A ne čekat, že vše zvládnu udělat 100% napoprvé, rychle, a bez reálného otestování se zákazníky a trhu. Learning proces prostě doporučuji nepřeskakovat.

Takže, jak na to? Chceme vývoj zrychlit co nejvíce, proto iterujme!

Nové filmy s Iron Manem jsou dobrou ukázkou :)

Filnální oblek Iron Mana je postaven na všech předchozích iteracích.
  • Proof of Concept. Je to tak nějak neprůstřelné a možná to tak nějak létá? — Super!
  • Prototyp. Není to nejhezčí na světě, ale je to fuknční? Pecka!
  • MVP — můžu to už tak nějak používat v běžném životě a pomůže mi to — má to hezkou červeno zlatou barvu :D ?— Heureka!

Proč tento proces? Umožňuje nám rychle failnout, poučit se a produkt posunout. Bez „chyb” jednoduše není pokroku. Lépe…. už bychom se měli smířit s tím, že dokonalost chce čas a hodně pokusů, a s více pokusy se rychleji zlepšujeme. :)

Rychle otestovat, failnout, poučit se, zlepšit/změnit.

Tento přístup nám umožní:

  • otestování poptávky po produktu
  • získání cenného feedbacku
  • MVP, které dosteneme k zákazníkům
  • zákazníci budou spokojení s jasnou funkčností, který řeší jasný problém
  • umožní nám to komunikaci se zákazníkem (jednodušší rozvoj produktu (feedback + prostor pro upsell/cross-sell)
  • přímočarou marketingovou komunikaci — protože máme jasnou propozici a USP
  • Nízké náklady na vývoj (oproti vývoji komplexního produktu řešícího vše)

Závěrem. V dnešní turbulentní době doporučuji přijmout MVP mindset jako neustálý stav svého produktu a myslet na to, že produkt nikdy není hotový.

Vzhledem k tomu, jak rychle se mění svět, naše potřeby, a jak rychle probíhá inovace, tak je efektivnější přemýšlet o tom, že náš produkt není nikdy hotov a stále je potřeba ho rozvíjet a validovat s trhem, než být časem zklamaný z toho, že nám ujel vlak.

Chybělo vám něco, našli jste chybku (i mistr tesař se někdy utne), už nefunguje nějaký odkaz (stane se-opravím), máte nějaký konstruktivní feedback (tzn. pozitivní, ale i negativní)? Určitě dejte vědět. Budu rád za posun mých myšlenek.

--

--

Filip Mandik
Etnetera sense

Jsem otec od rodiny, který si potřebuje občas utřídit myšlenky v dnešním komplexním světě plným otázek, které rozhodně nemají jednu správnou odpověď.