2016: Mallorca, Ibiza, Formentera

Souhrn našeho zářijového tripu, kdy jsme strávili dva týdny na slunné Mallorce, plné skvělého jídla, pití a cestování

Po propacovaných letních měsících byl čas přestat koukat na fotky všech ostatních, kteří se tou dobou vraceli z dovolených a konečně někam taky vyrazit. Byla to s Nicky naše vůbec první společná dovolená a jelikož má strejdu na Mallorce, bylo jasné kam se vydáme. Jak už u nás ale bývá zvykem, nic nemohlo jít jako po másle a tak nám dala celá dovolená pěkně zabrat. No, ale pojďme popořadě.


Pohádková dovolená za pár kaček

Už na jaře loňského roku jsme plánovali výlet na Mallorcu, který bohužel nevyšel. Odložili jsme to tedy na letošek a o to víc si vše naplánovali. Prvotní plán byl odjet alespoň na měsíc a zkusit si něco víc než jen klasiku v podobě prováleného týdne na pláži a pak zpět domů. Jelikož jsme měli u strejdy domluvené ubytování kompletně zadarmo, byla by chyba toho nevyužít a nezůstat tam co nejdéle. Zároveň nám nabídl půjčení auta na cestování po ostrově a celé se to tak zdálo jako pohádková dovolená v ráji s minimem výdajů. A teď hurá zpátky do reality…

Bylo tuším 1. září a my měli den před odletem. Letenky koupené, věci zabalené a pro jistotu jsme se ještě chtěli ujistit, že s námi strejda opravdu počítá. Je to totiž polák a už od přírody má vše neuvěřitelně na háku. V tomhle nás ale ujišťoval dlouhé týdny dopředu a podle všeho s námi počítá… A pojď! Když jsme mu ten den volali, s radostí jsme se dozvěděli, že na nás zapomněl. Pokoj, ve kterém jsme měli bydlet je obsazený a auto nám k dispozici nepůjčí, protože s ním musí jezdit do práce. Letěli jsme tedy na Mallorcu, kde i týdenní dovolená vyjde na raketu aniž bychom měli kde spát, čím jezdit a vůbec celkově nějak rozumně fungovat…

Pokud jsem se někdy cítil opravdu bezmocně a nasraně, bylo to právě v tu chvíli. Když totiž máte několik měsíců dopředu spočítáno, na kolik vás dovolená vyjde, naplánováno všechno co chcete vidět a zažít a najednou všechny věci, díky kterým to bude možné, neklapnou, máte chuť si to jít hodit. Se slovy “v pohodě, nějak to zařídím” mě strejda taky uplně neuklidnil a já už si přál být z dovolené zpátky doma…

Nebudu tu ale brečet nad tím, co všechno nám nevyšlo, protože by to bylo spíš na knížku než článek a pomalu se přesunu k dovolené jako takové. Vše nakonec skvěle klaplo, ubytování jsme měli sice placené, ale pořád levnější než kde jaký motel, navíc v parádním domku strejdy kolegy slováka, se kterým byla neskutečná prdel už jen proto, protože je to prostě slovák. Navíc nám zařídil slevu na půjčení auta, ukázal okolí a doporučil místa, kam se musíme určitě podívat. Od té doby, až na malé drobnosti, vše vycházelo a já si tu dovolenou začal i užívat.


Mallorca

Kdo někdy na Mallorce byl, ví, jak boží je to ostrov. Nikdy mě Španělsko nelákalo, ale tady se mi opravdu líbilo. Na jednom malém ostrově, který přejedete autem během hodiny a půl najdete jak krásné pláže, skvěle zachovalé památky tak i hory a útesy, ve kterých si myslíte, že jste spíš v Norsku než na Mallorce.

Když jsme zjistili, že se dovolená nakonec prodraží, museli jsme změnit i naše plány a stihnout toho co nejvíc věcí, v co nejkratším čase. Každý den jsme si tedy naplánovali jednu část ostrova, do které jsme se vydali a sepsali si seznam památek, pláží a míst, kam se musíme podívat.

První den to bylo okolí Portocolom, ve kterém jsme bydleli. Jelikož se město nachází na jihu ostrova, byly to první den hlavně pláže a přilehlá městečka, jako je například parádní Cala D'or. Večer jsme jeli do místní vyhlášené restaurace, vyčekali si hodinovou frontu na stůl a pak ochutnávali křepelky, obří hovězí steaky nebo třeba šneky s výborným alioli dipem.

Večer nás čekalo ještě jedno malé překvapení. Strejda a další poláci a slováci většinou na Mallorce pracují jako správci vil. Starají se o ohromné luxusní vily, většinou německých zazobanců a hned první večer nás na jednu vzali. Asi nikdy v životě jsem neviděl víc luxusu. Obrovská vila s vlastním fotbalovým hřištěm, kurtem, bazénem nebo třeba parkem byla neskutečná. Když nás Artur vilou provázel a říkal, kolik co stálo, bylo to jak z jiného světa. Tu a tam ručně tesané umyvadlo za €12.000, několik ložnic a dalších pokojů, zkrátka multimilionové sídlo německého fotbalisty. Ten večer jsme se neskutečně najedli, opili a celkově si užívali toho luxusu kolem.

Další den jsme se po vyspané kocovině vydali na sever, abychom se podívali na Cap Formentor. Maják, který leží na uplném severu a kolem kterého je úžasná příroda připomínající Norsko. Cestou zpět jsme vymetli největší pláže, kde to díky dlouhým ulicím plných palem a vysmátých lidí vypadlo jako v Miami. Když vám na přechodu vběhne pod auto divoká koza, vrátí vás to z Miami zpět na Mallorcu protože takovýhle bejkárny tu jsou na denním pořádku. Nakonec nás čekala údajně nejhezčí pláž s tyrkysovým mořem, kde jsme se nemohli dočkat, až se vykoupeme. Když jsme ale přijeli, přivítala nás červená vlajka, která značí zákaz koupání a my tak měli smůlu.

Den poté jsme se opět vydali na sever, ale tentokrát na proslulou Sa Calobru. Dlouhé klikaté serpentýny, které vedou horami a kde se jen tak tak vejdou dvě auta byly naprosto boží. Díky naší smůle jsme potkali asi 8 autobusů, kteří se ani nenamáhali s přibržděním takže všechna projíždějící auta pro nás znamenala smrt v očích. Půjčené Polo jsme pořádně prohnali, já v sobě probudil zběsilého závodníka a po celém dni v autě jsme se nakonec vykoupali v průzračné vodě na druhé straně hor.

A tak dál a tak dál, co vám budu povídat. Za celý týden jsme projeli uplně celou Mallorcu a viděli nespočet pláží, památek a celkově míst, která nás naprosto ohromila. Když se nad tím tak zamyslím, ani nevím, co bychom tam celý měsíc dělali :)


Ibiza

Po necelých dvou týdnech na mallorce se sice rozpočet závratným tempem smršťoval, ale když už jsme byli tak blízko, Ibizu jsme si nemohli odpustit. Ibiza pro mě byla dlouhou dobu jako nesplněný sen a když je člověk hned na vedejším ostrově, obětuje i těch pár posledních pěnez a ten sen si prostě splní. Po pár hodinách u počítače byly zařízené místenky na trajekty, objednané lístky na Steve Aoki Closing Party v klubu Ushuaya a náš sen se pomalu ale jistě stával skutečností.

Po příjezdu na Ibizu jsme měli jen tak tak čas na to se ubytovat, proběhnout si město a jeho památky a vyrazit směr párty. Druhý den nás totiž čekal ještě trajekt na Formenteru, která byla zase neskutečně blízko a byla by opět škoda ji vynechat. Všechno bylo ale tak fousový, že by stačilo nestihnout jeden trajekt a byly bychom doslova v prdeli. Na trajekty nám totiž navazovalo půjčení kol na Formenteře, na to nám navazoval zpáteční trajekt směr Ibiza na který navazoval zpáteční trajekt směr Mallorca na který nám navazoval let směr Praha. Když tohle víte, chcete být všude raději půl hodiny předem a mít jistotu, že vše stihnete. To bychom ale nebyli my, kdyby nám všechno šlo podle plánů a tak i tady jsme se málem nervově zhroutili. Na poslední trajekt z Ibizy na Mallorcu nám totiž ujel autobus a my tak museli během 5 min splašit taxík a dostat se urychleně k lodi, která byla btw ten den poslední. Vše se ale stihlo a nás čekalo posledních pár hodin na lodi.

Jinak párty na Ibize byla jak jinak než neuvěřitelná. Ta atmosféra, když jste v hotelovém komplexu hned u pláže, všude kolem bazén a mraky lidí a line up, který se u nás vidí sotva jednou ročně snad ani nejde popsat. K tomu všemu vám každých 20 minut nad hlavou proletí přistávající letadlo a vy tak jen stojíte s otevřenou pusou a připadáte si jak ve filmu. Když nepočítám ne uplně dobrý mojito za €15 a hromady němců, kteří si mysleli že jim patří svět, byla to neuvěřitelná zkušenost a skvělý zážitek. Vysněnou one night in Ibiza si tedy můžu odškrtnout.


Formentera

Poslední den naší dovolené jsme se rozhodli strávit na Formenteře. Kvůli trajektům a letu zpět do Prahy jsme na ostrově strávili sotva pár hodin, ale i tak to bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. Cesta z Ibizy na Formenteru trvala cca hodinku, a protože jsme museli co nevidět zase zpět, zůstali jsme poblíž přístavu. Půjčili jsme si stylová kola, dojeli na pláž a celý den se jen váleli u vody. Po dvou týdnech zařizování, bojů s limity kreditních karet, vyřizování všech převodů mezi účty apod., nastal konečně čas na to si odpočinout a na chvíli vypnout.

Formentera je známá jako ostrov v nejhezčími plážemi evropy a má to něco do sebe. Bohužel jsme neměli čas je projet všechny, ale pláž Ses Illetes na které jsme byli byla naprosto skvělá. Na jedné straně rozbouřené moře, o 20m dál na straně druhé klidná voda s křišťálovou vodou. Byl to totiž uplný sever ostrova a vy jste tak během chvilky přeběhli z jedné strany na druhou.


Závěrem

Pokud se někdy chystáte na Mallorcu, můžu ji jedině doporučit. Možná to nebude nejlevnější dovolená, ale když to člověk naplánuje dopředu, dá se ušetřit dost peněz. Nás celá dvou týdenní sranda vyšla zhruba stejně, jako kdybychom letěli na týden někam do hotelu s all-inclusive. Místo válení se v hotelovém resortu jsme projeli vše co šlo, viděli co šlo a užili si to po svém včetně návštevy Ibizy a Formentery. Mě osobně to přesvědčilo o tom, že létat s cestovkou nemám moc smysl a když člověk obětuje to pohodlí bez zařizování, vyjde to ve všech aspektech mnohem lépe :)