Proč si (ne)postavit Letní kino pro 400 lidí a jaké z toho plyne ponaučení

Jak je složité vytvořit místo setkávání, kam by lidé různých zájmů chodili rádi a opakovaně? Case study o stavbě letního kina na malém městě.

Jakub Rafaj
6 min readOct 15, 2019

Místo setkávání

Na architektuře nás profesor Sýkora v nauce o vesnických stavbách učil, že lidé jsou sice v principu společenští tvorové, ale v novodobých sídlech za městem nemají moc veřejně dostupných prostor, kde by tuto potřebu mohli uskutečnit. Nepočítejme hospody a betonová parkoviště — obě místa jsou potřebná, ale o hezkých zážitcích můžeme snad jen polemizovat. Bydlíme na vesnici kousek od Prahy a místní starousedlíci nám často vyprávějí, jaký býval u nás v osadě úžasný společenský život — každý víkend v plném proudu… Tenkrát. Ale dneska už to nikoho prý nezajímá.

Opravdu je tak složité vytvořit místo setkávání, kam by lidé různých zájmů a věků chodili rádi a opakovaně? Nápad letního kina by mohl splňovat všechny tyto podmínky.

Proč kino? A proč jenom v létě?

Pokud občas navštívíte jakékoliv kino ve svém okolí a máte to štěstí, že nemusíte jezdit po dálnici D1, rychle připomenu, že situace v Mnichovicích, které se nacházejí na cca 20km zmíněné dálnice, je následující:

Zdroj: https://innovationorigins.com/tomorrow-is-good-less-asphalt-to-solve-the-traffic-jam/

Z tohoto důvodu spousta lidí, včetně mne, raději kvalitní zvuk v Dolby Surround oželí. Máme krásnou přírodu, chceme se potkávat.

A co teď? Přichází nápad na Letní kino — teplý sobotní večer — bez polstrovaných multiplexových sedaček, ale s přáteli pod hvězdným nebem.

První prototyp na kino

Pokud máte nápad a nevíte, jestli to je nápad dobrý nebo ne, je vždy dobré si ho v nějaké menší míře vyzkoušet. Vzali jsme tedy pár smrkových trámů, zbylé kusy překližky a dvě prostěradla a během dvou hodin měli Kino 1.0.

Vesnický marketing

Znáte to — super produkt, o kterém zatím nikdo neví. Klasika, kterou lze v omezeném čase zkusit vyřešit kobercovým náletem letáků. Tak jsem vytisknul 10ks letáku A5 (…) a rozvěsil po vesnici. Když někdo dorazí, tak super. Když ne, zvládneme to taky.

Promítat jsme plánovali ve dvou termínech. V daný čas se teploty pohybovali kolem 8–12°C, ale i tak vždy přišly nižší desítky diváků, kteří si přinesli lavičky, zapálili si vedle ohníček, klábosili a bylo jim snad i dobře. Takže “pro velký zájem” jsme přidali ještě další 3 termíny.

To byl zkušební provoz pro rok 2018.

Participativní rozpočet

Když nám na podzim téhož roku dorazil do schránky leták o participativním rozpočtu, bylo rozhodnuto o pokračování ve větším stylu.

O co se jedná? Jednoduše — vedení města dalo stranou 600 tisíc korun a vyhlásilo soutěž, kde každý mohl poslat svůj nápad a pokud ve veřejném hlasování získal dostatek hlasů, město ho pomůže realizovat. Na začátek potřebujete přibližnou představu jak by všechno mohlo fungovat a 20 podpisů od místních obyvatel. Potřebné dokumenty jsme na podzim sehnali během chvilky, protože nápad nového Letního kina se rozšířil jako blesk.

Priority nám trochu zamíchal nový přírůstek do rodiny, který o letním kině naopak nechtěl ani slyšet… Je toho najednou trochu moc, jenže lidé se nás na ulici začali ptát, kdy že začínáme promítat. Jaké budou filmy. Jestli můžou nějak pomoct. A že už o letňáku na Myšlíně řekli celé rodině.

1. Plánování a architektura

Nadšení všech podporovatelů myšlenky letního kina nás strhlo zpět, takže nastalo kolečko projekt > veřejné demo > veřejné hlasování. Šlo to naštěstí skvěle i díky obrovské podpoře místní starostky paní Peckové a tak jsme přešli do další fáze.

S kamarádem architektem Martinem Poledníčkem z Destyl atelieru jsme se rozhodli pro variantu dřevěných bran, vyztužených závitovými tyčemi — chtěl bych kino dřevěné, krásné, ale ne příliš masivní a těžkopádné. Co se týče velikosti, tak louka není úplně nejmenší a to si žádá důstojné kino.

Vizualizace letního kina 2.0

Uznávám, že po vztyčení prvního rámu velikosti 4x3m mne to trochu zaskočilo, ale když důstojný, tak důstojný. První verze měla 6 m2, druhá již dvakrát tolik — 12 m2. Staticky to následně uhlídat zabralo pár hodin počítání.

2. Realizace — řežeme, vrtáme, stavíme

Ze všech koutů Myšlína a Mnichovic nám chodili nabídky pomoci, což jsme vždy nadšeně přijali. Desítky báječných sousedů nám věnovalo od pár hodin po celé víkendy, aby během 70 člověkohodin vzniklo nejkrásnější letní kino v kraji. Spotřebovali jsme 700 vrutů od 6 do 30cm, 7 tun štěrku a 3 tuny dřeva.

Dalších 50 hodin padlo na lavičky, protože přece nebudeme sedět na mokré trávě a desítky metrů ocelového lana padly na zesílení konstrukce proti větru. Byla to fantazie.

3. Promítání

Samotné promítání dopadlo lépe, než jsme vůbec mohli doufat. Uznávám, že pro spoustu lidí jsou časy kolem 21h večer až příliš pozdní, proto v roce 2020 zkusíme i dřívější formát, třeba i pro děti. Každopádně i za studených večerů dorazily desítky lidí a na Ženy v běhu neuvěřitelných 400 diváků z celého kraje. Pro mě osobně z toho vyplývá zkusit příští rok vyjednat ještě větší filmové pecky než letos.

Kredit: fotograf Dan Daič. Díky!

Stal jsem se tedy promítačem. To znamenalo každou druhou sobotu nabrat techniku na městské radnici, hodinu před začátkem promítání dorazit na místo a začít jako správnej bedňák..bednit. To máte: rám na plátno, plátno, cvočky, uchycení, centrování, repráky, kabely k reprákům, mixážní pult, kabely k mixážnímu pultu, notebook, napájení a… DVDčko! Nojo, distributoři posílájí i v roce 2019 svoje filmy na DVD.

Rozloučení a těšení se na 2020

Rozhodně bych rád poděkoval paní starostce Mnichovic a celému vedení města za obrovskou podporu při vyjednávání všech smluv s distributory, technologie, občerstvení a zázemí, ale i divákům nejen za to, že dorazili, ale že na louce po promítání nikdy nezůstal jediný kelímek. Ani vajgl, nic. Nebylo co uklízet, všechno ohleduplně roztříděné. Bez stresu, bez hádek.

Párkrát jsme museli promítání přesunout kvůli dešti, dvakrát nám začalo mrholit i během promítání. Naštěstí má jedna prima firma na počasí dostupné bouřkové radary po minutě.

Happyend?

Ja myslím, že pro tenhle rok máme happyend. Pan profesor Sýkora by snad souhlasil, že pokus o zvýšení kvality života na vesnici se povedl.

Co mi z toho vyplývá? Nápad zněl šíleně. Spousta lidí mne odrazovala, že to bude spousta práce… ale nebylo. Pár hodin přípravy, pár dní realizace. Pokud i vy máte jen trochu možnost udělat něco pro lidi ve vašem okolí, zkuste to. Posekejte staříkům trávu, zasypejte díru v silnici, doneste sousedům třešně… Nebojte se udělat první krok.

Těšíme se zase za rok!

--

--

Jakub Rafaj

Senior UX designer in Czech TV with a passion for mobile & decisions balanced between data and expertise. After-work carpenter.