Soul shopping

Za poslední dva roky jsem vystřídal celkem sedm projektů. Musím vám říct, že to byla opravdu zajímavá jízda. Zkusil jsem si práci jako internista a zejména jako externista v několika různých IT týmech. Hodně mi to dalo, ale taky něco i vzalo. Časté přecházení mezi projekty není pro práci typu vývoj software zcela ideální. Ten rozjezd, to nabootování do nové code base na začátku projektu vždy vyžaduje hodně energie.

Ale nejde tady jen o kód. Nejdůležitější součástí projektu jsou lidi. Sedm projektů je hromada jmen. Některé si člověk zapamatuje hned. U jiných se mi to pořád plete. Nejhorší je když má někdo obě jména složena z křestních :-). A pak jsou tu přezdívky a různé zkráceniny na komunikátorech s někdy až bizarními fotografiemi :-). Kdo si to má všechno pamatovat. Vypracoval jsem si na to malý systém. Do Evernotu si zapisuji jména podle plánku v officu z mé perspektivy, kde zrovna sedím.

S pamětí a soustředěností to někdy bylo obtížnější. Stávalo se mi občas, když jsem ráno vyšel z domu, nevěděl jsem na malou chvíli, kam se mám vydat. Kde vlastně dneska pracuji? Jít vlevo nebo vpravo? Kterým autobusem pojedu?

Pak je tady styl vykonávaní samotné práce celého týmu. Ve většině se jelo podle Scrumu. Tedy nejčastěji ráno se začíná stand-up meetingem. Bylo krásné pozorovat jak k tomu někteří přistupují. Zkusil jsem si stand-upy psací, formou zpráv ve Slacku, přes klasické ve vyhrazené místnosti až po takové kdy stojíme přímo v open space a povídáme si u reálné tabule na které přesouváme skutečné papírové lístečky s úkoly. Tenhle styl byl celkem fajn, i když je to náročnější na údržbu.

Další nedílnou součástí je pracovní prostředí. Sem patří třeba vybavení kanceláří. Byly situace méně komfortní (za to více sbližující), kdy jsme seděli tři u stolu pro jednoho. Až po situace velmi komfortní kdy jsem měl stůl s elektricky nastavitelnou výškou. Práce ve stoje má své kouzlo. Doporučuji, zkuste si to.

Těch aspektů co bych mohl porovnávat je spousty. Za zmínku určitě stojí to jak k vám přistupují jako k externistovi. Když to opět vezmu z toho horšího konce, zažil jsem situace kdy jsem byl upozorněn, že na aktuální týmovou akci nejsem zván jelikož jsem zde moc krátce. A naopak velmi příjemná situace, kdy jsem den po nástupu byl pozván na víkendovou chatu v horách s celým týmem. Jiný kraj, jiný mrav :-)

Tomu, že vás firmy pře-prodávají se běžně říká body shopping. Jenomže to o co jim jde, není vaše tělo. Je to co máte v hlavě. Je to o tom jakou energii předáte dovnitř firmy mezi lidi. Tím, že jste přímo součástí daného týmu, sdílíte s nimi stejný prostor, sdílíte s nimi stejné strasti a pasti projektu, společně brainstormujete, sdílíte své nápady, myšlenky, po práci společně trávíte volný čas, tak vlastně přejímáte jejich firemní kulturu. Ono chvíli trvá než si tým sedne a správně se sehraje. Než se lidi poznají. A pokud to s danou firmou a týmem myslíte opravdu vážně, nepředáváte jim jen své tělo, předáváte jim svou duši.