Nepozornost zabíjí. Možná ano, ale tahle kampaň pojišťoven je silně zavádějící

Pod heslem „Nepozornost zabíjí“ spustila Česká asociace pojišťoven (ČAP) kampaň, jejímž cílem je upozornit řidiče na rizika plynoucí z používání telefonů za jízdy. Některé komunikační prostředky, které se v kampani používají, jsou ale silně zavádějící.

Projekt má vlastní webovou stránku Nepozornostzabíji.cz a byl podpořen také inzertní kampaní v různých mediatypech. Hned vstupní stránka webu obsahuje záložku „Dnes škody z POV (povinného ručení) zaviněné mobilem“ a pod ní je věta „Manipulace s mobilem může za každou 14. škodu z povinného ručení“.

Následující text a tabulka příčin nehod podle oficiálních statistik Policie ČR by mohly v neinformovaném čtenáři vzbudit dojem, že právě používání mobilu je nejčastější příčinou nehod. Tak to ale není, respektive ze statistik nehodovosti nic takového nevyplývá.

Poznali byste z toho, že číslo na první záložce a tučný titulek vycházejí z průzkumu pojišťoven, zatímco všechna ostatní čísla jsou z policejních statistik a s používáním mobilů za volantem přímo nesouvisejí?

Do nevěnování se řízení totiž spadá celá škála chování od ohlédnutí se dozadu přes ladění rádia až třeba po situace, kdy řidičovu pozornost upoutá něco, co zahlédl z auta. Dokonce i špatně načasovaný pohled do zrcátka zapíše policie jako nevěnování se řízení, pokud se řidič přizná, že boural právě kvůli tomu.

„Mezi nevěnování se řízení patří např. ladění radia, používání telefonu, konzumace potravin nebo nápojů, otáčení se za spolujezdci, kteří jsou na zadních sedadlech apod.,“ říká Ivana Nguyenová z tiskového odboru policejního prezidia. A potvrzuje i to, že procento nehod způsobených mobilem se z policejních statistik vyčíst nedá: „Ze statistických údajů Policie ČR nelze zjistit, zda nehoda byla způsobena používáním mobilu nebo jiného elektronického zařízení.“

Kde tedy ČAP ke svým přesným číslům přišla? Dotazníkovým šetřením. V průzkumu se ptala řidičů, jestli způsobili nehodu kvůli tomu, že se nevěnovali řízení, a pokud ano, jestli to bylo kvůli mobilu. Zjištěný podíl mobilů pak vztáhli na policejní statistiky.

Respondenti odpovídali mimo jiné na následující otázku:

1b. Byla některá z uvedených nehod způsobena nepozorností, kvůli tomu, že jste se dostatečně nevěnoval/a řízení vozidla?

• Ne, vždy se jednalo o jinou příčinu nehody
• Ano, alespoň v jednom případě jsem se věnoval/a před nehodou telefonování nebo práci s jinou technikou (navigace, tablet
• Ano, ale nepozornost nesouvisela s používáním mobilů ani jiné techniky např. navigace nebo tabletu

Metodika není sama o sobě závadná. Za nešťastné ale považuji prezentovat takto získané odhady v jednom vizuálním a logickém celku s policejními statistikami. Stále jde jen o odhad a je přinejmenším představitelné, že složení respondentů neodpovídalo typickému profilu řidičské populace a zejména že respondenti z jakéhokoliv důvodu neodpovídali přesně podle skutečnosti. Když nic jiného, měl by web jasně upozorňovat, že jde o dvě různé skupiny dat získané odlišnými způsoby. (Text „ZDROJ: Analýza ČKP, Statistiky Policie ČR“ za jasné upozornění nepovažuji.) Dojem, který se snaží v uživateli navodit, je ale přesně opačný. Možná i proto nikde nenajdeme popis metodiky průzkumu nikde nenajdeme. Musel jsem ho opakovanými upřesňujícími dotazy získat od tiskové mluvčí ČAP.

Je to trochu podobné, jako když média nebo různé zájmové organizace dávají do souvislosti překračování nejvyšší povolené rychlosti s nehodami způsobenými rychlostí. Policie eviduje pouze nepřizpůsobení rychlosti (stavu a povaze vozovky, schopnostem řidiče, povětrnostním podmínkám…). Ze statistik není možné vyčíst, kolik z těchto nehod se stalo při vyšší než povolené rychlosti a zda právě překročení povolené rychlosti bylo rozhodujícím faktorem.

Zavádějící, a tentokrát zcela bezpochyby záměrně, je i sekce Příběhy a zajímavosti. Obsahuje kombinaci výsledků průzkumu s odkazy na články o nehodách způsobených právě mobilem. Věrohodnost těchto příběhů bohužel výrazně narušuje fakt, že odkazy vedou na články, ať už zdánlivě redakční nebo zjevně placené, které propagují právě projekt Nepozornost zabíjí. Nejsou to tedy nezávislé zdroje, ale uzavřený komunikační kruh jedné kampaně.

Protože příběhy ve mně vzbudily pochybnosti o jejich autenticitě, požádal jsem o zprostředkování kontaktu s jejich protagonisty. Samozřejmě pod příslibem anonymity. To nicméně ČAP prostřednictvím své mluvčí Veroniky Exnerové odmítla. Exnerová uvedla, že autorka textů převzala od novinářů reálné příběhy, které byly zveřejněné v různých médiích, a jen jim dala jednotnou formu. Údajně jsou ozdrojované. Jenže jen zdánlivě. Odkazy bez výjimky vedou na články, které jsou zjevně a přiznaně zapojené do této nebo jiných kampaní ČAP. Skutečný redakční článek mezi nimi není ani jeden.

Na přímý dotaz Exnerová přiznala, že přinejmenším doprovodná komunikace v médiích zapojených do kampaně autentická není: „Ale samozřejmě TV, rádio, print, bannery jsou už smyšlené, to už je reklamní kampaň, která má edukovat.“

S protagonisty příběhů jsem chtěl mluvit. Prý to ale není možné

Kampaň se také snaží vnuknout lidem myšlenku, že tresty za používání mobilu v autě jsou u nás nedostatečné. V už jednou odkazovaném reklamním článku na Seznam Zprávy se dočteme: „Ještě horší je to s pokutami. V Česku jsou totiž za telefonování jedny z nejnižších v celé Evropě. Na místě je maximálně tisíc korun, v přestupkovém řízení pak 1500 až 2500 korun a připsání dvou trestných bodů. To v Itálii, kde jsou pokuty velmi přísné, může řidič zaplatit za mobilování až 646 eur — tedy hodně přes 16 000 korun.“

V Itálii snad. Ve Švédsku ale činí pokuta 160 eur, tedy asi 4200 Kč. V Německu a Španělsku je maximální pokuta za tento přestupek 200 eur (5200 Kč), v Rakousku pak 50 eur (1300 Kč) a v Nizozemsku 230 eur (5990 Kč). Ve vztahu k průměrné mzdě v daných zemích tedy nejsou sazby v těchto zemích přísnější než u nás. Pokuta 2500 Kč představuje pro Čecha 7,85 % aktuální průměrné mzdy. Pro Němce je 200 eur 5,45 procenta průměrné mzdy. A Holanďan zaplatí za telefonování 5,3 procenta průměrné mzdy.

Máme tu tedy kampaň, která míchá dohromady hrušky s jablky a pomáhá si smyšlenými historkami. Hořkou příchuť tomu dodává i skutečnost, že je financovaná z Fondu zábrany škod, ze kterého se jinak hradí zejména velká obnova vozového parku Policie ČR. Nepřímo a nedobrovolně si ji tedy financují sami řidiči, protože kvůli Fondu zábrany škod se zdražovalo povinné ručení. (Připomeňme, že při zřízení fondu se tvrdilo, že se z něj bude pořizovat například moderní technika pro hasiče.)

Samotný záměr kampaně se přitom moc zpochybňovat nedá. Rizikovost používání mobilu za volantem nedávno potvrdila i analýza bezmála stovky předchozích studií na toto téma. Přejme České asociaci pojišťoven, aby měla napříště při volbě komunikační strategie šťastnější ruku. Nerozumnost používání telefonů za volantem by nemělo být těžké lidem vysvětlit ani s kampaní postavenou na transparentní, férové, podložené a pravdivé komunikaci.