Manifest designu

Když chválím design židle, mluvím o tom, jak to vypadá, ale nemluvím výhradně o tom, jak to vypadá. Pokud tuhle Zen dvojznačnost nechápete, je to dobře a jste tu správně.

Designer nedělá plakáty. Ale může. Na pracovnám trhu se s pojmem designer hodně dobře pracuje. V češtině pěkně funguje slovo návrh, z designera se pak stává návrhář. Je to proto, že designer se nutně nesnaží vytvořit perfektní estetický vzhled, ale zajímá ho především funkční účelnost — resp. spojení těchto dvou věcí. Přesně proto existuje fajn fráze, že “design bez obsahu je jen dekorace.”

Když se vrátím k naší židli — člověk, který stojí za jejím návrhem, nerozhodoval jen o tom, jestli bude červená nebo šedá. Pokud byl opravdu zkušený:

  • zjistil si, pro koho bude židle určená
  • vyhledal si podobné stávající židle a sám si na nich proseděl hodiny
  • zeptal se několika lidí, kteří ji v praxi používají, jak se jim na ní sedí a co jim na ní vadí
  • zkusil různé materiály a různé tvary
  • během návrhů si zval známé, aby mu k tomu něco řekli
  • když byl spokojený a měl zpětnou vazbu od lidí, pustil se do detailů
  • zvážil nosnost, pohodlnost, výšku, kvalitu materiálu…a nakonec i to, jak bude esteticky působit
  • zadal práci k výrobě a pak sledoval, jak uspěla v praxi

Teď už můžete říct, že třeba takový architekt je designer budov a už vás snad netrápí myšlenka typu “ale vždyť architekt nevybral barvu fasády”.

Když se podíváme na pole webdesignu, vznikají dnes nádherné koncepty. Trh s grafickými nástroji přímo praská ve švech a nezkušený junior nestíhá pomalu zkoušet stále nové programy, aby je mohl zmínit na pracovním pohovoru a být tak vůbec relevantní.

Problém je však v tom, že většina z těch webů jen hezky vypadají. Po stránce uživatelského požitku je pak návštěvník mnohdy i neschopný vykonat tu základní věc, kvůli které na web přišel. Vyhrotíme-li to do extrému, kvůli přemíře nových vymazlených trendy prvků z grafiky, ruku v ruce s technicky náročnými cool prvky ze světa kodérů, by byl takový web víc funkční pouze jako text na bílém pozadí.

A to je zásadní pro vnímání designu lecčeho. Existuje obor design služeb, kde tito designeři řeší například to, jaké je to pro zákazníka, když jde vyřídit něco do banky. Jak dlouho tam čeká ? K čemu je vůbec pořadník s čísly ?

Pro mě osobně je design o hledání smysluplnosti a praktičnosti v produktu či službě. Když si vybírám nový telefon, chci, aby nějak vypadal a zároveň chci, aby byla radost ho používat. Když jdu do Tesca, chci vědět, kde seženu jaké zboží a když hledám novou restauraci, chci umět rychle na jejich stránkách najít, jestli berou karty.

A právě na designerech v jednotlivých odvětvích je, aby naplňovali tato má očekávání.

One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.