Aleši, poprosím Pé, jako Proč tady proboha jsem?

Jak si Dalibor povodil AZ-kvíz (Hra o dvou dějstvích)

Dalibor Šimáček, Dáša Beníšková a kolektiv

Poprosím třináctku

Praha není jenom most a Hrad, říkají kluci z PSH. A mají pravdu. Ubozí Pražané musí své já roztříštit do mnoha pojmů, lokalit či kmenů, když chtějí najít svou identitu. To v druhé české metropoli jsou na tom o poznání lépe. Stačí jim jeden fenomén, jedna epická soutěž, která vydá za tisíce slov. Nic není víc Brno než AZ-kvíz. A nikdo není víc Brno než Aleš Zbořil.

V letošním roce slaví AZ-kvíz již dvacetileté výročí od odvysílání prvního dílu. Jen málokdo mohl tenkrát druhého ledna tušit, že se ze spojování tří stran trojúhelníku stane nejdéle vysílaná soutěž České televize, která by se svou historií jen těžko hledala konkurenci i v evropském měřítku. Na vítězné tažení k bankomatu se vydaly už tisíce soutěžících. I díky jejich nadšení a téměř půlmilionové sledovanosti každého dílu se z výherního trička pro účastníka pěti dílů v řadě stal artefakt cennější než korunovační klenoty.

Dalibor byl do AZ-kvízu přihlášen. Bez svého vědomí, v hospodě u piva. Internet v telefonu bývá kolikrát nejmocnější zbraň. Dvakrát mu přišel koresponďák s pozvánkou na konkurz (ano, Česká televize Brno je zřejmě poslední, kdo takhle komunikuje), kterého se ale nemohl zúčastnit, protože se na pár let rozhodl objevovat krásy rýže v Koreji. Až vloni vše konečně klaplo. Celá tato anabáze od prvního přihlášení až po odvysílání v televizi trvala čtyři roky a vy si teď můžete vychutnat živý přenos z natáčení, jak nám ho všem Dalibor zprostředkoval v hromadné zprávě na Facebooku.

JEDNÁNÍ PRVNÍ

Obraz první

DALIBOR: Dobré ráno, přátelé. V následujícím dni či dvou se vám pokusím přiblížit své zážitky z AZ-kvízu v reálném čase. Bude to horská dráha faktů, emocí a lásky, ideálně zakončená vlastnictvím knih jako „Slavné parníky 19. století“, „Nejzbytečnější lidé Moravskoslezska“ nebo „Historie brambor na Vysočině“.

KUBA: Konečně se dozvím, co patří mezi tvé koníčky!

DALIBOR: Jako bys mne neznal! Rybaření, zahrádka…

KUBA: Nezapomeň na četbu a odpočinek, ať neuděláš ostudu!

LUKÁŠ: Měl bys říct pravdu, Libore. „Jsem Libča z Třeboně a mám rád tři P.“ Zbořil: „Tři pé?“ Dali: „Pivo, porno, počítače a přišel jsem tuhle show Zbořit.“

JAKUB: Protože jsem se včera zbořil. Tak se hlavně dneska zboř!

Obraz druhý

DALIBOR: Su v Brnu.

HOFA: Nejtěžší část mise máš za sebou.

DALIBOR: Vlak bohužel nevykolejil, a tak jsem dojel do města, ze kterého se vždy tak rád vracím. Adresu studia pouze tuším.

DÁŠA: V Brně nejsou směrovky s nápisem „Tama na Špilas“ a „Tudyma na AZ-kvíz“?

LUKY: Pohrneš šalinou na Moravák, z tama přes park podloubím na Běhóóónskóóó a seš tam.

Obraz třetí

DALIBOR: Nyní jsem podepsal smlouvu, přečetl si herní řád a brzy uvidím já i ostatní náhradníci Aleše. Byla to „Smlouva o provedení uměleckého výkonu“. Já vám nevim…

KUBA: Co považuješ za úspěch?

DALIBOR: Projít jednou první kolo. A neudělat ze sebe dementa by taky bylo hezký.

Obraz čtvrtý

DÁŠA: Kolik sis vzal s sebou modýlků? A co je nejdůležitější, ukážeš ve veřejnoprávní televizi tu hrubiánskou ozdobu z krimu, co ti hyzdí předloktí?

DALIBOR: Mám tři různá trička, takže ano, budu za kriminálníka. Bohužel mám obavu, že je nevyužiji. Jestli se nepletu, jeden z možných soupeřů bude sedmdesátiletý, sotva chodící pan Hubert, a to je přesně to, čeho se bojím.

KUBA: Připravil sis nějakou lež? Byla by škoda nevyužít příležitost. Pojďme se Dalimu složit na nějaký pěkný dárek, když řekne, že lepí plastikové modely.

DALIBOR: Právě jsem se dozvěděl, že náhradníci dnes budou pouze pozorovat. Takže dnes uvidím TŘI díly naživo. Pan Hubert je na tom stejně. Je to matador kvízu. Prý sem jezdí kvůli skvělé atmosféře ve studiu. Už se nemohu dočkat!

Obraz pátý

DALIBOR: ŠOK! Knihy se do nabídky vybírají s finalisty ještě před začátkem finále!!

KUBA: Aaa! Mé iluze o světě doznávají trhlin!

DALIBOR: Nyní proběhlo finále, které bylo tak dlouhé, že se zkracuje. A bude mít ve výsledku asi jen půlku otázek. CELÉ JE TO PODVOD! BOŽE, CO TEĎ?!

DALIBOR: Jinak prý se nacházím na památném místě. Prý se tu točilo Hip Hap Hop, Pyramida i Banánové rybičky.

Obraz šestý

LUKÁŠ: Dali, až si půjdeš fóknót další válec, popřemýšlej, komu chceš jít na svatbu za svědka. Protože „P jako Palivo“, popřípadě „P jako Pečivo“ tuto epickou otázku rozsekne. (přezdívky Lukáše a Jakuba, pozn. aut.)

DALIBOR: „P jako Pejsek, co máme doma.“

LUKÁŠ: Jdeš si i pro „H jako Milan Hnilička“ a „V jako Vopice v sobotu ráno“?

DALIBOR: „K jako Kouty, co mám na hlavě“ a „D jako Dva litry vína“.

LUKÁŠ: „A jako Ajťák“ a proboha nezapomeň na „E jako Apple“.

DALIBOR: „C jako Cigárka“ a „S jako Smažák“.

TAMARA: „T jako Tamara, ta píča.“

DALIBOR: „K jako Klídek Místek“.

Obraz sedmý

DALIBOR: Mám slušnou šanci zítra začít proti pánovi, co ví asi všechno na světě. To bude hodně nerovnej boj.

KUBA: Progůgluj ho a vytáhni na něj něco citlivýho, až budeš v úzkých.

DALIBOR: Je starej, to bych mohl využít a trochu se mu vysmívat. Nebo ho shodím ze schodů.

KUBA: Uhni rukou, až mu ji budeš podávat. A grimasou do kamery naznač, že smrdí.

DALIBOR: Ježiš, to použiju.

KUBA: Nebo mu tu ruku podej a pak si ji několikrát otři o triko.

DALIBOR: !!!

JEDNÁNÍ DRUHÉ

Obraz první

DALIBOR: Další dobré ráno všem! Kafíčko i cigárko už mám za sebou, Aleš už vyšel z maskérny a brzy se dozvíme, zda v prvním kole nastoupím proti absolutnímu šampiónovi panu Jaroslavovi. Ale ještě tu není, takže je stále ve hře zaspání nebo autonehoda. Nálada je trochu ospalá, ale věřím, že ten adrenalin ještě přijde a vybudí mě k výkonům. Dám do toho srdíčko!

DALIBOR: NEMÁM JAROSLAVA! Mám ovšem trojnásobnou finalistku paní Marcelu.

Obraz druhý

DALIBOR: Začíná první semifinále. Takže tak pět deset minut a jdu.

KUBA: Rozsekej ji!

LUKÁŠ: Už osm minut nedýchám.

JAKUB: Libore?? Jsi v pořádku??

DALIBOR: Už vydechni.

KUBA: ??????????????????????

DÁŠA: Máš Marcelin skalp?

DALIBOR: Řeknu jen jedno. S panem Jaroslavem se nakonec utkáme v boji o poklad.

KUBA: Nepochyboval jsem.

DALIBOR: Cíl splněn.

DÁŠA: Od vítězství v Naganu mi nic neudělalo takovou radost!!!

KUBA: Můžu si vsadit na finále u nějaké sázkové kanceláře?

DALIBOR: Slzy tečou, předpokládám. Lukáš vstal z mrtvých. Děti pláčou štěstím a ohňostroje vybuchují.

KUBA: Přerušili jsme poradu v práci a jdeme spontánně slavit do ulic!

LUKÁŠ: Do kalendáře si poznamenávám 8. 12. jako den, kdy Libor postoupil do finále. Budu jej slavit do konce života.

LUKY: Slavím rumovou pralinkou a klaním se na kancelářské židli.

Obraz třetí

DALIBOR: LOL. V druhém díle hraju s panem Hubertem!

Obraz čtvrtý

DALIBOR: Přátelé, chcete informovat o výsledcích, nebo chcete překvapení?

DÁŠA: Prostě řekni, jak se pan Jaroslav tvářil, když po dvaceti letech prohrál ve finále. A ještě s takovým mlíčňákem.

LUKY: Pojď! Pojď!

DALIBOR: Řeknu to takhle. Na sledování vám bude stačit vyhradit si jen dvě odpoledne.

DÁŠA: Kdo byl ten nepřející bastard? Hubert?

JAKUB: Píčus.

DALIBOR: Hubert je snad ještě lepší než Jaroslav. Věděl i to, na co se Aleš neptal.

DALIBOR: Připomínám: 25. 1. a 26. 1. živě v TV. (2016, pozn. aut.)

KUBA: Bravo!

KATEŘINA: Jsem hrdá, že mám takového bratra!!!

TAMARA: Pocumlám ti za vodměnu pérko, divočáku!!!

Opona