600 km od domova Cessnou 172. Aneb na víkend za rodinou do 🇩🇪
Řídící letového provozu: „Lufthansa 030, máte v dohledu Cessnu 172 momentálně nad prahem dráhy?“ (Lufthansa 030, do you have the Cessna 172 above runway threshold in sight?)
„Provoz v dohledu, Lufthansa 030“ (Traffic in sight, Lufthansa 030)
Řídící: „Lufthansa 030, přistání na dráhu 05 povoleno“ (Lufthansa 030, runway 05 cleared to land)
„Přistání na dráhu 05 povoleno, Lufthansa 030“ (Runway 05 cleared to land, Lufthansa 030)
Nějak takto na rádiu potvrdil přistávající ️️✈️ Airbus A320 společnosti Lufthansa, že nás vidí, zrovna, když jsme s malou 4 místnou Cessnou 172 Skyhawk přelétávali přímo nad prahem dráhy letiště v Düsseldorfu. Musím říct, že to byl zatím nejrušnější vzdušný prostor, ve kterém jsem letěl. Na rádiu nebylo ticho na více než 3 vteřiny.
Cleared to enter CTR via Echo, not higher than 2500 feet / můžete vstoupit do řízené zóny přes bod Echo, maximálně 2500 stop
Turn right heading 090 / točte doprava kurz 090 stupňů
Behind landing Airbus line up runway 05 behind / za přistávajícím Airbusem vstupte na dráhu 05 za přistávajícím Airbusem
Cleared for take off runway 05 / vzlet z dráhy 05 povolen
You are leaving my airspace in 3 minutes, you are released from frequency / za 3 minuty opouštíte můj vzdušný prostor, jste uvolněn z frekvence
Jasné a úderné pokyny řídícího letového provozu na věži, který sleduje a v jeden moment řídí až desítky letadel. Všechno se dělo hrozně rychle, to není jak nějaké menší letiště u nás, kde přistává pár letadel za den. Düsseldorfské letiště je 4. největší v Německu a jen za loňský rok odbavilo přes 16 milionů cestujících. Pro srovnání, v Praze to bylo něco kolem 11 milionů.
Průletu jejich vzdušného prostoru jsme se mohli vyhnout, ale přidali bychom si asi 10 minut na celé cestě, protože bychom to museli obletět (řízené zóny CTR Düsseldorf a Mönchengladbach). A ušetřit 10 minut a ještě se přitom ze vzduchu podívat přímo nad tak velké letiště, tomu se přece nedá odolat.
Tím jsem trochu předběhl v čase až do momentu, kdy už nám zbývalo posledních 10 minut do přistání na malém travnatém letišti Grefrath-Niershorst. Konec první části naší mise. Jaké mise? No na jejím začátku stála věta „co kdybychom letěli za mamkou a taťkou do Kempen na víkend?“ (Kempen je malé městečko asi půl hodiny od Düsseldorfu a 15 minut od hranic s Holandskem).
Kdybyste mi před 3 lety řekli, že si letadlem uděláme výlet 600 km od domova na celý víkend, asi bych tomu nevěřil. A přiznám se, že ani někdy v půlce leteckého výcviku bych si to nedokázal ani vzdáleně představit, to jsem byl rád, že jsem nějak našel letiště při návratu zpátky po letu kousek od něj.
Do té doby nejdelší (a trochu bláznivý) let po získání licence byl 200 km do Znojma na oběd (díky Jirko; a díky Jirkův tatínku za skvělé šunkofleky a uzenou polévku!). To byl výlet, kterému se směju i o několik měsíců později.
Letecký výlet do Kempen už ale vyžadoval trochu jinou úroveň příprav a plánování. Vzdálenost 3× té do Znojma (~600 km), let do zahraničí a komunikace v angličtině (se snahou rozumět i němčině na frekvenci Langen Information; nebudu lhát, rozuměl jsem tak možná volací značky letadel v NATO fonetické abecedě) a první letecký výlet i s přespáním na 2 noci. Vůbec jsem netušil, jak se řeší parkování letadla nebo tankování paliva.
No a pak už jen doufání, že se nezmění počasí a budeme se moct o 2 dny později zase vrátit zpátky. Zatím mohu létat jen za VFR (visual flight rules), což znamená za vidu a dobré dohlednosti. Nemohu tedy např. proletět mrakem, což je v dopravním létání běžné. Na výcvik pro létání podle přístrojů (IFR) už se těším.
VFR je vždy dobrodružství, prostě nevíte, jestli po cestě nenarazíte na nízké mraky nebo zhoršenou dohlednost, kterou nepřekonáte. V tom má IFR výhodu předvídatelnosti a ze zábavného dobrodružství se stává dopravní prostředek. I když byla předpověď počasí vynikající, při VFR se vám může stát, že prostě neodletíte, protože se počasí nečekaně zhoršilo a výlet se vám klidně o pár dní protáhne.
S lepší přípravou počasí mi dost pomáhá aplikace Windy.com. Když chceme vědět, jestli daný den bude hezky nebo bude pršet, většinou se uspokojíme s pohledem do aplikace jako Apple Počasí a řekneme si, tak dneska bude pěkně. Na běžné fungování a riziko toho, že možná trochu zmoknete, to většinou bohatě stačí. Pro lítání je dobré jít o pár kroků dál.
Kromě základní předpovědi počasí potřebujete např. aspoň trochu odhadnout, v jaké výšce budou základny mraků po cestě, které by vás mohly potenciálně zastavit. A snažíte se počasí chápat trochu z širší perspektivy — kde jsou zrovna tlakové níže a výše nad Evropou a co pro vás znamenají nebo kde se na nás za 2 dny chystá teplá či studená fronta. To jsou všechno informace, o kterých je dobré mít přehled a chápat jejich vliv na počasí.
Windy je fajn v tom, že vám ukáže několik předpovědních modelů pod sebou a vy už víte, že ECMWF je lepší na předpověď srážek, ale ostatní mohou vyhrávat v jiných parametrech. A nespoléháte se jen na jeden model jako Apple Počasí, který zrovna na předpověď srážek není úplně ten nejlepší.
Nebo si můžete naklikat celou svoji trasu a Windy vám v čase ukáže předpověď jednotlivých důležitých parametrů (základny mraků, déšť, vítr). To se může hodit i na výlet do hor, kdy vás čeká delší trasa. Do toho se mrknete na pár kliknutí na webkamery po trase, nastudujete METARy (report počasí pro dané letiště) a TAFy (předpověď počasí kolem letiště) a máte celkem dobrou představu, jak by let mohl probíhat.
To vše je ale jenom příprava a předpověď počasí. Jak jsem si na vlastní kůži už několikrát vyzkoušel i ty nejlepší modely se můžou pěkně seknout. A stejně je to na vás tam nahoře, kdy a jak rychle se rozhodnete, že se raději otočíte a do cíle nedorazíte. Může být hodně tenká hranice toho udělat pěknou blbost jen díky tomu, že vám přece zbývalo už jenom posledních 40 minut letu. Jo, proletět jednou tou sněhovou přeháňkou byla pěkná blbost i když jsme celou dobu zůstali vysoko nad limity pro dohlednost i výšku nad terénem.
Počasí se mění a je lokální. Ani ta nejlepší příprava vás nepřipraví na to, co všechno může nastat. Bohužel nemáme všechna data k dispozici, což je problém nepřesnosti všech modelů. Nemůžeme tušit, co přesně udělá ten vítr, který přefoukává mraky skrz Alpy a zahne najednou trochu na východ a rozbije ho nějaký horský vrcholek.
(Honzo, díky moc za pomoc s plánováním a kontrolou počasí před cestou. Je skvělé mít kolegu pilota a zkušeného instruktora.)
Naše destinace bylo malé sympatické letiště Grefrath-Niershorst. Milí lidé (na věži pán původem z Edinburghu, který žije v Německu už 30 let), skvělá restaurace přímo na letišti, palivo k dispozici, co víc si přát. Přílet na takové letiště je vždy zajímavý a úplně jiný. Jen z mapy a fotek víte, jak zhruba bude vypadat a nějak se musíte trefit do jejich okruhu, neporušit hlukové postupy, přistát, bezpečně pojíždět a správně zaparkovat (a ne jako já o 90 stupňů otočený).
Naše plánovaná trasa byla jinak poměrně jednoduchá a až na poslední část v řízeném prostoru Düsseldorfu jsme museli jen nadletět ptačí 🕊️ rezervaci ve 2000 stopách nad zemí. Tu jsem na mapě viděl poprvé.
Pro zajímavost: i v letadle platí přednost zprava. Je důležité neustále skenovat prostor kolem vás, zda tam náhodou neletí někdo další. Malým pomocníkem je nám v tom SkyEcho, které na iPadu ukazuje okolní provoz za předpokladu, že má pilot zapnutý odpovídač.
Celá cesta nám trvala cca 2:50 a neskutečně rychle uběhla. V průběhu si nás předalo asi 5 řídících letového provozu, jak jsme překračovali jednotlivé sektory vzdušného prostoru. Ve srovnání s 8hodinovou výpravou autem o dost příjemnější (+ o 100 km kratší, protože jsme letěli vlastně skoro po rovné čáře a zácpy na dálnici jsme pozorovali z výšky 3 km nad mořem).
Na páteční odpoledne už toho bylo dost. Přiznám se, že to 🍺 po cestě bodlo.
Cessně pomalu nestihl ještě ani vychladnout motor a v sobotu už jsme se chystali zase do vzduchu. Udělali jsme si vyhlídkový let i s rodiči (odvážná to parta, klobouk dolů). Původně jsem měl v hlavě kratší vyhlídkový let, zůstali jsme ve vzduchu skoro 2 hodiny na trase Grefrath — Moers — Duisburg — Wuppertal — Solingen — Kolín — Bonn — Drachenburg — zpátky.
Bylo to krásné i když jsem se pokochal spíše až z fotek a videí po letu. Ta zodpovědnost za všechny mi nedovolí si vyhlídku úplně užít.
Na cestě zpátky domů už nás až na dost silný vítr přímo do čumáku nic nezaskočilo. U cestovní rychlosti 190 km/h už je 40 km/h docela poznat. Pro soukromý tryskáč, který letí 800 km/h to není úplně signifikantní, pro nás to však znamenalo o hodinu delší let.
Mám rád i „létání kolem komína“ (třeba vyhlídkový let někde kolem domovského letiště, kde už to relativně dobře znám), ale od začátku mi dávalo větší smysl si hledat „mise“. Mise je možná až moc vznešené slovo pro takové výlety, mám ale pocit, že se toho naučím víc, když si vyberu nové letiště, novou destinaci, nějaký úkol. Každá taková mise mi dává možnost plánovat trochu víc dopředu, připravit si briefing pro pasažéry a naučila mě hromadu věcí. Pokaždé je jiné počasí i podmínky a každé letiště je unikát (kde asi tak mají to palivo; kde mám přesně nechat stát letadlo; jak se tu pojíždí).
Proč si vyhlídkový let nezpestřit tím, že si zaletíte do Drážďan a procvičíte si lety, komunikaci a pohyb v řízeném prostoru a na větším letišti. Časově to vyjde skoro nastejno jako kroužit kolem Bezdězu a Hazmburku (i k nim se ale moc rád vracím).
U každého letu jsem udělal několik chyb (žádnou zásadní), které se příště budu snažit vyřešit lépe. Proto se snažím neustále hledat nové výzvy (dělat vzdušného taxikáře na rozlučku se svobodou, proč ne).
Lítání a letectví jsem si zamiloval. Pořád je co se učit a to mě na tom baví. Navíc je to skvělá kombinace technického oboru a dobrodružství (s respektem k počasí, letadlu a všemu kolem).
Největší radost na létání mi stejně dělá, když se to líbí a dělá radost někomu dalšímu. Když spolu můžeme sdílet ten vyhlídkový let a u toho se bavit o všech možných detailech plánování letu, řízení letadla, jak funguje vzdušný prostor a tak. Nevěřil bych tomu, ale už se se mnou na výlet vypravila i moje maminka a podle reakcí si to užila minimálně snad tak jako já.
To je pro dnes vše z mého leteckého reportu, snad jste se dozvěděli něco nového a zajímavého, budu moc rád za jakýkoliv komentář.
No a kdybyste si chtěli udělat vyhlídkový let, vymyslet nějaký zážitek nebo si třeba někam zaletět na výlet, dejte vědět. Jsem pro každou špatnost. 👋
