Role knihoven k internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání
Komise pro vysokoškolské vzdělávání „definuje internacionalizaci jako proces vzájemné výměny vysokoškolského vzdělávání mezi národy, mezi národními systémy vysokoškolského vzdělávání a mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání. Je to rozšiřování vysokoškolského vzdělávání uvnitř i za národními hranicemi a centry odborných studií.“[1] Knihovny mají velmi zásadní roli při internacionalizaci univerzit. [2]
Internacionalizační aktivity v knihovnách
V roce 2015 byly identifikovány tři způsoby, jak se akademické knihovny stávají více mezinárodními.
- Mají sbírky cizích jazyků,
- podporují lidi, kteří chtějí dělat výzkum a studovat v zahraničí,
- nabízejí služby pro mezinárodní studenty. [3]
Knihovny nabízejí širokou škálu aktivit, např. East Asia Library pořádá prohlídky knihovny pro návštěvníky z východní Asie, sponzoruje konference a podílí se na spolupráci na výzkumných projektech. Akademické knihovny jsou zapojeny i do mezinárodních partnerství a výměnných programů s jinými univerzitami po celém světě[4] prostřednictvím sdílení zdrojů a výměn zaměstnanců. Mezinárodní partnerství knihoven může být přínosné nejen přímo — skrze cestování do partnerských knihoven za knihovníky a pozorování jejich aktivit, ale také nepřímo — bez cesty do zahraničí, a to prostřednictvím meziknihovních výpůjček a využívání sociálních médií, videokonferencí či instant messagingu. [5]
Knihovní služby pro mezinárodní studenty
Akademičtí knihovníci vytvářejí pro studenty příručky o studiu v zahraničí, kurzy cizích jazyků a vyučují kurzy s globálním zaměřením.[6] Mezi další knihovní služby můžeme zařadit jazykový koutek či online knihovní zpravodaj s globálními tématy. Jednou z hlavních výzev, kterým čelí mezinárodní studenti je jazyková bariéra, angličtina není hlavním primárním jazykem hostitelské země. [7] Z tohoto důvodu např. německé akademické knihovny či knihovna v Pekingu (Tsinghua University Peking) poskytují dvojjazyčné akademické prostředí. Prostřednictvím svých webových stránek nabízejí služby v anglickém jazyce — knihovní katalog, portál akademických informačních zdrojů, kancelářských služeb, workshopů či video prohlídek.[8]
Přínosy, rizika a výzvy internacionalizace
Internacionalizace přináší mnohé výhody a příležitosti pro vysokoškolské vzdělávání a knihovny. [9]
Mezi dva hlavní přínosy se uvádí:
- zvýšená mezinárodní spolupráce a budování kapacit,
- lepší kvalita výuky a učení. [10]
Díky internacionalizaci studenti lépe chápou globální problémy a stávají se kulturně citlivými a otevřenými občany. [11]
„Mezinárodní výměna pracovních míst pro knihovníky nabízí příležitost smysluplně objevovat svět. Knihovníci jsou ponořeni do kultury hostitelské země a místní komunity, což jim umožňuje rozšířit jejich chápání jiných kultur a hodnot. Získávají také nové poznatky a postupy pro práci na pracovišti.“ [12]
Co se týče výzev v oblasti knihovnictví — akademičtí knihovníci v mezinárodních kampusech se střetávají s překážkami, které přesahují obvyklé výzvy na pracovišti, jelikož pracují v novém prostředí, kulturách a zvycích. [13]
Literatura:
[1] Commission on Higher Education (2016), “Policy framework and strategies on the internationalization of Philippine higher education”, CHED Memorandum Order №55 s2016. Quezon City, available at: https://ched.gov.ph/wp-content/uploads/2017/10/CMO-55-s.-2016.pdf
[2] Aina, A.J. and Orbih, D.E. (2013), “The changing role of the librarians in globalisation of higher education: issues, benefits and barriers”, International Journal of Current Research, Vol. 5 №12, pp. 4321–3226, available at: http://www.journalcra.com/sites/default/files/Download 4522.pdf
[3] Witt, S.W., Kutner, L. and Cooper, L. (2015), “Mapping academic library contributions to campus internationalization”, College and Research Libraries, Vol. 76 №5, pp. 587–608, doi: 10.5860/crl. 76.5.587.
[4] Mattson, M. and Hickok, J. (2019), “International library partnerships: from shoestring startupds to institutional sponsorships”, portal: Libraries and the Academy, Vol. 18 №4, pp. 639–650.
[5] Hammond, E.H. (2009), “Internationalization in higher education and global access in a digital age”, Library Management, Vol. 30 Nos 1–2, pp. 88–98, doi: 10.1108/01435120910927556.
[6] Witt, S.W., Kutner, L. and Cooper, L. (2015), “Mapping academic library contributions to campus internationalization”, College and Research Libraries, Vol. 76 №5, pp. 587–608, doi: 10.5860/crl. 76.5.587.
[7] Ping, J.L. (2019), “Preparing our students to thrive in a global society: internationalization at Butte College Library”, working paper, University of Illinois at Urbana-Champaign, available at: https://www.ideals.illinois.edu/handle/2142/105465
[8] Aihong, F. (2009), “Creating a bilingual library information environment for foreign users”, Electronic Library, Vol. 27 №2, pp. 237–246, doi: 10.1108/02640470910947584.
[9] Ramos-Eclevia, M. (2023). Becoming a global library at the local: internationalization activities and practices of Philippine academic libraries. Library Management, 44(1/2), 133–151. https://doi.org/10.1108/LM-01-2022-0008
[10] Marinoni, G., Egron-Polak, E. and Green, M. (2019), “A changing view of the benefits of HE internationalisation”, University World News, available at: https://www.universityworldnews. com/post.php?story520190128144240325 (accessed 18 August 2017).
[11] Denson, N., Loveday, T. and Dalton, H. (2010), “Student evaluation of courses: what predicts satisfaction?”, Higher Education Research and Development, Vol. 29 №4, pp. 339–356, doi: 10.1080/07294360903394466.
[12] Eichenlaub, N., Grover, T. and Thomas, J. (2019), “Designed to inspire: a one-year international exchange academic librarians”, portal: Libraries and the Academy, Vol. 19 №1, pp. 19–33, doi: 10.1353/pla.2019.0002.
[13] Green, H. (2013), “Libraries across land and sea: academic library services on international branch campuses”, College and Research Libraries, Vol. 74 №1, pp. 9–23, doi: 10.5860/crl-259.
