Na Tobě si nejvíce vážím … Aneb uznání jako forma feedbacku!

Feedback, neboli zpětná vazba je komunikační nástroj, který potřebujeme doma, v práci i hospodě. Správně podaný feedback má neuvěřitelně pozitivní dopad na rozvoj jednotlivce a týmů. Zde je praktický návod, proč je důležité konstruktivní feedback umět dávat i přijímat a hlavně, jak to udělat, aby z toho nebyla manipulace.

Photo by Adam Jang on Unsplash

Moje první zkušenosti s feedbackem sahájí do dětských let. Tehdy jsem feedbacky přímo zbožňoval! Zní to divně, ja vím, ale měl jsem je rád, protože zněly ve smyslu “Marve, máš na víc, cítím z Tebe sílu, ty to dáš!”. Hezké, co? Jako malé dítě jsem takové feedbacky dostával neustále a byly příjemné. Postupem času jsem ale “mazání medu kolem pusy” začal vnímat jako tlak a manipulaci. V tu ránu jsem feedbacky odmítal a snažil se tento extrémně silný komunikační nástroj nepoužívat.

Když jsem byl o něco starší, přidala se druhá strana mince — tj. feedback jako nástroj k ventilaci frustrace a negativních emocí rodičů, učitelů(ek), spolužáků, atd. a to bez ohledu na to, jestli jsem něco provedl či nikoliv. Všichni takový feedback známe pod pojmem “jdu na kobereček” :)

Zlom ve vnímaní zpětné vazby a její klíčové role v mezilidských vztazích přišel až v průběhu mých studií na Hyper Islandu, kde jsem poprvé pochopil, co vlastně slovo feedback znamená a jak ho správně podat. Také jsem se poprvé setkal s konceptem feedback jako dárek, což mi dodnes obrovsky pomáhá při řešení i těch nejvíce vyhrocených situací. Osobně se rád na konfikty dívám situačně, tzn. že vznike-li konflikt, problémem je daná situace a ne druhá strana, se kterou jednám.

Feedback jako dárek?

Ano, podstata feedbacku vychází z jednoduché premisy: rád bych Ti řekl něco o Tobě, co nejsi schopen/ná vidět. Ve světě kognitivní psychologie jde o pojem zvaný Johari okno, jež označuje metodu sebepoznání, vytvořenou Josephem Luftem a Harringtonem Inghamem v roce 1955 v USA za účelem většího sebeuvědomění skupiny –– každý člověk je jako dům se čtyřmi místnostmi:

• V první místnosti se nacházejí ty osobní vlastnosti, o nichž ví jejich nositel i jeho okolí.
• Druhá místnost náleží těm aspektům, které ostatní vidí, zatímco člověk sám si jich není vědom.
• Třetí místnost pak slouží jako náš soukromý prostor, o němž my sami víme, ale před ostatními lidmi zůstává skryt.
• Čtvrtá, nejtajemnější z celého domu, je místnost nevědomí nebo také podvědomí. To, co ukrývá, je skryto majiteli domu i okolním lidem.

Feedback je přesně druh dárku, který bychom měli rozdávat ve chvíli, kdy si všimneme, že někdo tzv. ztratil klíče od druhého pokoje svého pomyslného domu. Jinými slovy: dávám Ti feedback, abych Ti jednak poděkoval za to pozitivní a dobré, ale také, abych Tě upozornil na věci, které nejsi schopen/ná sam/a vidět. V drtivé většině případů jde o behaviorální situace, kdy se nějak zachováme a přitom postrádáme základy sebereflexe. Nejhorší kombinace je pak neadekvátní chování bez sebereflexe, spojené s nižší emoční inteligencí a sociálním cítěním.

Správně podaný feedback tedy pomůže především jeho příjemci. Byl jsem u nespočtu příležitostí, kdy se dával feedback. Sám jsem jich dostal a rozdal stovky a několik desítek jsem dokonce facilitoval. Zažil jsem situace, kdy jsme pomocí feedbacku (a dalších neméně funkčních nástrojů) dokázali do totálně otráveného týmu přinést základní elementy důvěry, která pak v čase vedla ke spravné týmové dynamice, tedy v důsledku k vyšší efektivitě celé skupiny.

“Criticism, like rain, should be gentle enough to nourish growth, without destroying roots.” — Frank Clark

Jak správně podat feedback?

Velký pozor si ale dejme na způsob, jak správně feedback podat. Jsou to malé nuance, které z dobrého úmyslu udělají komunikační noční můru. I to jsem zažil a věřte mi, žehlit takové situace pak stálo mě a ostatní, kterých se to týkalo, týdny práce. Zde je několik tipů, jak k tomu přistoupit:

• Než se do toho pustíte, zjistěte, jestli váš protějšek feedback vůbec chce.
• Když feedback podáváte, mluvte výhradně za sebe.
• Zaměřte se na chování, nikoliv na lidi.
• Buďte přímí a používejte jednoduchý jazyk.
• Buďte specifičtí, vyhněte se generalizaci.
• Zaměřte se na řešení problémů, které druhá strana není schopná sama změnit.
• Držte balanc!

Photo by Kelly Sikkema on Unsplash

Na Tobě si nejvíce vážím …

Když se řekne feedback, většinou očekáváme negativní emoce. Přitom jedna z nejjednodušších a zároveň nejefektivněších forem feedbacku je pouhé uznání, že se někomu něco povedlo. Zaměřuje se na sdílení vzájemné vděčnosti uznání a podpory. Takový feedback lze podat ve třech krocích:

1. Vezměte si post-it a do horního levého rohu napište jméno člověka, komu feedback adresujete.
2. Na stejný post-it napište tyto věty: To, co na Tobě nejvíce oceňuji, je _____. To, co bych od Tebe rád viděl, je _____.
3. Na dolní pravý roh pak napište své jméno a feedback předejte adresátovi.

Snažte se uznání nezaměňovat s “mazáním medu kolem pusy”, které zmiňuji výše. Buďte přitom autentičtí a uznání važte ke konkrétní situaci!

Pamatuji si chvíle, kdy jsem “uznání”používal celkem pravidelně, např. při produktových stand–upech. Místo jednoho post-itu jsem jich nadepsal hned několik a rozdal každému v týmu. Z pohledu team leadera to fungovalo naprosto nádherně: netrvalo moc dlouho a feedbacky začali používat úlpně všichni.

Pravidelná zpětná vazba je jednou z nejdůležitějších složek budování konstruktivních vztahů a prosperujících týmů. Otevřenost vytváří důvěru a důvěra vytváří větší otevřenost. Cíle zpětné vazby mají za cíl podporovat skupiny při budování důvěry a otevřenosti a pro jednotlivce, aby získali sebevědomí a porozumění.

Pojďme to shrnout

• Dvě nejčastější situace, kdy se mi hodil feedback, byly:
  1. záměr pomoci lidem růst, spíše než jim ukázat, že udělali něco špatně (zpětná vazba by měla motivovat, nikoli demotivovat ostatní ke změně).
  2. způsob, jak podat špatné zprávy.
• Feedback není od toho, abyste se na někom tzv. vyřádili. Je určený tomu, komu ho podáváte a děláte to kvůli tomu, abyste dotyčnému pomohli vidět věci, které sám nevidí.
• Feedback je vždy konkrétní a objektivní. Váže se k dané situaci a není v tom nic osobního. Když máte potřebu dostat ze sebe určité emoce, zkust to zformulovat třeba takto: Minule, když jsi_____, cítil(a) jsem se u toho____. Snažte se druhé nesoudit, jen objektivně popsat situaci a to, jak jste se u toho cítili.
• Feedbackujte pravidelně! Myslet si, že “jedno sezení” situaci zachrání je dost vzdálené realitě. Dávejte si feedbacky často a pravidelně. Udělejte z toho zvyk nebo rituál.
• A hlavně, začněte ihned. Zpětná vazba je strašák, kterého nám do hlavy nasadili v rodině, ve škole nebo při jiných sociálních interakcích. Překonat tyto strachy není lehké. Ale jakmile se vám to povede, věřte mi, je to jeden nejlepších komunikačních nástrojů, který opravdu funguje.

Feedbackem a způsoby, jak s nimi pracovat se zabývám na svých workshopech a školeních. Pokud vás toto téma zajímá a chcete se dozvědět více, neváhejte mi napsat. Moc rád poradím, pomůžu ❤️