Hydra která se nedá nakrmit

aneb odpuzování inteligence z vlastního státu.

TLDR; Stát mění zákony tak aby z lidí vytáhl více na daních. Vystrkuje mladé progesivní jedince do zahraničí. Nevybízí občany k větším výkonům.

A teď si každou větu rozebereme.

Stát mění zákony

Od dalšího účetního roku se mění podmínky paušální daně pro podnikatele. Doposud bylo možno z vyfakturovaných dvou milionů korun použít tzv. ,,paušál” což je (v oboru vývoje softwaru) možnost odepsat si 60% jako náklady a tím pádem 40% byl základ ze kterého se počítala daň. Nově paušál bude možné aplikovat do milionu korun.

Máš se dobře, neremcej

Ano i tak se dobře mám a ty daně nejsou hrozné. Daně platit mi nevadí. Tak to ve státu prostě funguje a hodlám to respektovat. Jenže nemám představu kde ty peníze končí. O tom ani potom. Co mě doopravdy trápí je myšlenka toho, že se stát nezastaví na milionu, že pojede dál. Paušál bude možný do půl milionu? A pak se paušál zruší? Nedostávám od státu garanci.

Jdou po mravencích

Snaha vlády je kontrolovat zisky těch nejmenších podnikatelů kteří možná krátí daně. Ti větší jsou v pohodě, sorry jako. Z osobního pohledu bych raději nechal na pokoji lidi, kteří se snaží podnikat, nebo to dělají pro radost a od srdce. Oni daně platí, klid. Kdyby nechtěli, tak si vždycky cestu najdou.

Zdrhej mladej

Generace která se narodila kolem devadesátých let a později často hledá útočiště v zahraničí (západ). Už jednou jsem se odstěhoval do zahraničí vzhledem k podmínkám podnikatelů. Za nějaký čas se vytratila ta výmluva proč jsem odjel. Vrátil jsem se tam kde se cítím doma. Cítil jsem se šťasný, přešťastný až jsem zase musel začít řesit politiku, protože je to s podnikáním úzce spojené. Opět cítím svrbění v botech.

Nevybízí k větším výkonům

Při řešení jak v souladu se zákony ušetřit na daních mi hlavou proletěla myšlenka, že bych si mohl vzít volno několik měsíců v roce. Tím bych snížil zisk a snížil základ daně. NE! Vole! Já svou práci miluji a chci jí dělat co nejvíc. Nedělat něco co miluji? Ani si to nedokážu představit. Trochu bych odkázal na předchozí odstavec, protože na západě se víc práce cení a proto mám ten pocit svrbění nejen v botech. Začneš dělat víc, stát si toho všimne a zas tě sekne na daních. Má hlad, chce tvé peníze, ale ta hydra se prostě nedá nakrmit.

One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.