Elektromobily (z)mění svět
V České republice můžete v současnosti v provozu potkat přibližně 2 tisíce elektromobilů. Jejich majitelé si je oblíbili zejména díky okamžitému poskytnutí plného výkonu, neuvěřitelné akceleraci i nulovým lokálním emisím. Jejich masivnímu rozšíření však brání nejen vysoká pořizovací cena, ale také nepřipravenost výrobců baterií a infrastruktury.
První elektromobil se u nás proháněl už v roce 1895
Za automobilem na elektrický pohon se dnes na ulici každý otočí jako za převratnou novinkou, ovšem jejich historie se začala psát přibližně 50 let před dějinami automobilů se spalovacím motorem. První elektromobil totiž sestrojil holandský profesor Sibrandus Stratingh už v roce 1835. A rozhodně se nejednalo o vynález, který skončil za skleněnou vitrínou — například na počátku 20. století jezdilo v USA více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. Už tehdy svým majitelům poskytovaly potřebný komfort i velmi snadné ovládání. Tradiční automobily se spalovacím motorem se totiž musely složitě startovat klikou, byly robustní, hlučné a náročné na údržbu i nejrůznější opravy. Situaci ovšem změnila sériová výroba modelu „T“ Henryho Forda — ten společně s vynálezem elektrického startéru vytlačil elektromobily svým větším dojezdem a nižší pořizovací cenou. V Československu se vlny zájmu o elektromobily zvedaly v letech 1970 a 1980 a v roce 1895 se po našich silnicích dokonce proháněl rakousko-uherský elektromobil s názvem Lohner-Porsche nebo elektromobil vynálezce Františka Křižíka.
Ekologická vozidla budoucnosti s neuvěřitelným zrychlením
Elektromobily si získaly srdce early adopters díky své vlastnosti okamžitě poskytnout plný výkon, neuvěřitelné akceleraci, nabíjení akumulátorů při brzdění a nulovým lokálním emisím. Jedná se o vozidla určená v současnosti spíše pro městský a příměstský provoz. Čím „studenější“ motor elektromobilu je, tím větší je jeho schopnost zvýšit výkon nad nominální hodnotu. Nejmodernější elektromobil vás doveze na jedno nabití do vzdálenosti přibližně 430 km (současný rekord činí přes 1 000 km). Milovníci elektromobilů upozorňují i na tichost provozu a ekologickou nenáročnost oproti tradičním automobilům. „Díky Tesle a Elonu Muskovi začala velká změna na planetě a elektromobilita pomalu proměňuje svět. Nejvíce prodaných elektromobilů je značky Nissan, konkrétně Nissan LEAF, kterého se prodalo 300 tisíc kusů. Nejprodávanějším autem v Evropě je francouzská elektrická kráska Renault Zoe,“ popisuje situaci na trhu Jan Křižka, konzultant pro elektromobilitu a člen Asociace pro elektromobilitu České republiky. V České republice se podle jeho slov počet elektromobilů blíží ke 2 tisícům a jen v roce 2017 jich přibylo přibližně 360.
Vysoká pořizovací cena versus nízké provozní náklady
Zásadní nevýhodou bránící masivnějšímu rozšíření elektromobilů je jejich vysoká nákupní cena podpořená nižší dojezdovou vzdáleností a potřebou (dlouhého) nabíjení. Provozovací náklady pak tvoří pouze elektrická energie a vlastní údržba vozidla. Klíčovou část provozní ceny pak tvoří amortizace akumulátorů. Když si spočítáte náklady na provoz elektromobilu v porovnání s automobilem se spalovacím motorem, zjistíte, že je mezi nimi propastný rozdíl ve prospěch elektromobilů. Vozy se spalovacím motorem navíc vykazují poměrně rychlé opotřebení, potřebují pravidelnou údržbu, častou výměnu provozních kapalin, maziv a filtrů.
„Jako kdybych si nařídil hodinky na 10 let dopředu“
Tak podle Asociace pro elektromobilitu České republiky komentují nezasvěcení řidiči svou první jízdu elektromobilem. Ano, mluví o jedinečném zrychlení. Tradiční spalovací motor s přímočarým pohybem pístu má v praxi účinnost přibližně 15 až 20 % — ze 100 litrů paliva tedy zužitkuje maximálně 20 litrů. Účinnost elektromobilů je oproti tomu 90 % využití energií z baterií, protože se nejedná o tepelný cyklus. Na druhou stranu je nutné připustit, že při výrobě elektřiny se samozřejmě také spotřebuje palivo, ovšem daleko šetrněji než ve spalovacím motoru. Na rozdíl od tradičních automobilů mohou elektromobily svou účinnost zvyšovat využitím energie tzv. rekuperací v praktickém provozu přibližně o 25 %. Bezkomutátorové motory elektromobilů jsou navíc prakticky bezporuchové, bezúdržbové a jejich životnost vysoce překračuje ostatní části vozidla. Taky už začínáte sčítat účtenky od vašeho automechanika?
O 73 % méně emisí CO2
Právě o tolik procent méně emisí budou elektromobily dobíjené z běžné sítě podle firmy ČEZ vypouštět do ovzduší. Svým provozem elektromobily neprodukují výfukové plyny, ovšem abychom byli k ekologii poctiví, musíme počítat s tím, že elektrická energie k jejich provozu může pocházet z různých zdrojů, například z nepříliš ekologických elektráren na hnědé uhlí. I přes to jsou elektromobily k životnímu prostředí výrazně přátelštější než klasické automobily. Energii pro baterie lze navíc získávat z obnovitelných zdrojů, tedy s nízkou uhlíkovou stopou. Současné elektromobily jsou vybaveny lithium-iontovými akumulátory, které ztratí pouhých 15 % své kapacity po ujetí 500 tisíc km. Výrazný průlom očekávají fandové elektromobilů v souvislosti s nanotechnologiemi při výrobě akumulátorů a novou generací s nano-uhlíkovým porézním kolektorem.
Elektromobilem z Prahy do Brna. A co zpátky?
Velmi často skloňovanými výrazy v souvislosti s elektromobily jsou jejich dojezd a dobíjení. Statistika individuální dopravy praví, že velká část denních jízd současných elektromobilů je vykonávána ve vzdálenosti 50 až 150 km. Rádius je možné operativně prodloužit rychlodobíjením, ovšem ne ve všech koutech České republiky existuje taková připravenost na elektromobily. Veřejná infrastruktura nebo příležitostné dobíjení ze standardní elektrické sítě na pracovišti je u nás zatím v plenkách. V případě lepších podmínek by mohl elektromobil urazit i několik set kilometrů denně. Pokud je například elektromobil osazen Li-ion články s kapacitou 80 kWh, na jedno nabití ujede vzdálenost až 400 km. V současné době je u nás přibližně 66 rychlonabíjecích stanic — dominuje Praha, ovšem najdete je i v Brně, Ostravě, Plzni i na kýžené Vysočině na 90. km dálnice D1 a nově v Ostrovačicích na 178. km D1. Veřejných středně výkonných nabíjecích stanic u nás najdete okolo 150. Existuje ještě celá řada neoficiálních nabíjecích stanic, tedy firem, které dostaly dotaci na nabíjecí stojan, ovšem nesmí ho minimálně 3 roky nabídnout veřejnosti. Ovšem dobíjet můžete prakticky kdekoli, u vstřícného majitele penzionu, osvíceného vesnického starosty nebo benzinové pumpy s prvotřídním zázemím.
Tvrdý byznys založený na prodeji náhradních dílů a leasingu
Automobilový průmysl v současnosti dosahuje zisku především prodejem náhradních součástek a leasingem s vysokými maržemi. Prodejní cena automobilu paradoxně pokrývá pouze výrobní náklady na jeho výrobu a případný vývoj nového modelu. Spalovací motor se skládá ze stovek precizních součástek, které potřebují pravidelnou revizi, údržbu a relativně častou obměnu. To máte výfuk, katalyzátor, olej, filtr, brzdovou soustavu… Pan Lorenc by mohl pokračovat dál, aby jen podtrhl zřejmý fakt, že elektromotor má prakticky neomezenou životnost a všechny jmenované součástky nepotřebuje vůbec nebo jich potřebuje výrazně méně. Třeba brzdové destičky neopotřebuje tolik jako tradiční automobil díky brzdění pomocí rekuperace (ovšem zase se musí používat vysokozátěžové pneumatiky kvůli těžké baterii, která má např. u Tesly S 600 kg). Údržba elektromobilu je navíc tak jednoduchá, že ji zvládne i průměrný český kutil, který se nebojí podívat pod kapotu. „Elektromobily změní svět i v oblasti příjmů do státního rozpočtu, protože až jich bude jezdit hodně, vypadnou nám spotřební daně za benzin a naftu. A to budou pořádně velké výpadky,“ upozorňuje na souvislosti Jan Křižka, který v letošním roce posadil za volant 40 starostů a tajemníků malých i velkých měst. Výrobcům tradičních automobilů hrají ovšem do karet letité investice do infrastruktury spjaté právě s výrobou spalovacích pohonů.
A co brání masivnímu rozšíření automobilů?
Vysoká výrobní (i pořizovací) cena a krátký dojezd daný méně efektivními bateriemi. Situace na poli elektromobility se točí v kruhu: právě masovější rozšíření elektromobilů by totiž pomohlo poklesu jejich ceny, ovšem aby mohlo přijít masovější rozšíření elektromobilů, musely by být zase o něco levnější. A zároveň by baterie pro elektromobily musely být přibližně 5krát účinnější, aby obstály před požadavky dnešních řidičů. „Masivnímu rozšíření elektromobilů brání vysoká cena. Ale tak to musí být. Kdyby byl elektromobil levný, tak by ho hned teď chtěla spousta lidí. A představte si, kdyby třeba jen 1 % populace chtělo najednou vyměnit automobil za elektromobil — v takové situaci by výrobci elektromobilů neměli ani baterie. Aby mohlo dojít k masivní změně, musí se nejprve vybudovat kapacity výroby baterií. Ovšem auta v centrech měst by měla být vyměněna za elektromobily poměrně rychle, aby se ulevilo životnímu prostředí i občanům. Města by měla takové změny aktivně podporovat. Například na sídliště může město pořídit rychlonabíjecí stojan, kam by si mohli občané jednou dvakrát týdně jezdit nabíjet elektromobily jako na benzinové pumpě. Nabíjecí síť se však neustále zahušťuje a zároveň dochází ke zvyšování kapacity baterií elektromobilů. Při určitém stavu obou parametrů bude elektromobil logickým každodenním dopravním prostředkem pro velkou část řidičů.
Budoucnost je jednoznačně v elektromobilech, autonomních automobilech a carsharingu. Za pár let si obyvatelé jednoho domu koupí dohromady třeba pět elektromobilů, které budou vzájemně sdílet,“ popisuje možnou budoucnost Jan Křižka, konzultant pro elektromobilitu.