Bitcoin v českém právu

Pavol Travnik
Sep 30, 2017 · 5 min read

Přednáška ze dne 12. 7. 2016, Bitcoin v českém právu, jako audio záznam.

Po pochopení fungování systému kryptoměm zjistíme, že má silně demokratické prvky a to např. tím, že rozhoduje většina výpočetního výkonu v síti, lehce řečeno každá výpočetní jednotka má jeden hlas, a taky tím, že vždy vítězí v platnosti nejdelší řetěz. Tím se zabezpečuje stabilita systému, přičemž znemožňuje menšině ovládnout celý systém.

Blockchain je sdílený celou sítí a je nemožné zamezit distribuci. Záznamy o všech existujících transakcích existují pouze jako sdílená databáze, přičemž jako vlastník Bitcoinů se vůbec nemusíte podílet na jeho těžbě, či sdílení a distribuci obsahu datových záznamů o provedených a ověřených transakcích. To je právě úlohou minerů. Ačkoliv je díky těmto vlastnostem extrémně abstraktní, získává hodnotu právě na jeho technických vlastnostech, kterými jsou pseudoanonymita, technicky provedená absolutní moc nad věcí, neomezitelnost převodů co do výše a místa plnění, absence arbitrárnosti při ověřovaní transakcí, nebo jinak řečeno náhodná distribuce autority při vkládání platných transakcí do blockchainu a jejich nezávislá shoda v časové posloupnosti.

Bitcoinová síť vytváří nové svobodné technologické prostředí, které úspěšně funguje a vzniklo pravděpodobně jako důsledek regulace finančního trhu za posledních patnáct let. S jeho tržní kapitalizací 245 mld. Kč ho již nelze přehlížet ani v právu.

Co je věc v právním smyslu?

Věcí v právním smyslu je pouze věc, která má majetkovou, nebo minimálně estetickou hodnotu. Musí tedy sloužit potřebě lidí § 489, jinak není schopna být v právním styku relevantní. Takové pojetí věci je značně široké, přímo až neomezené, čímž právě umožňuje úpravu i věcí, které doposud ani neexistovali a užitečnost takových věcí vyplynula najevo v čase až s rozvojem vědy a techniky, co je žádoucí. Tím se samozřejmě občanský zákoník, jako moderní kodex soukromého práva, elegantně vypořádává s pantha rei.

Věcí v právním smyslu může být:

  • věc hmotná, jejíž kritérión je ovladatelnost lidskou vůlí;
  • právo, jehož povaha to připouští (tedy takové právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon § 988/1 OZ);
  • jiná věc bez hmotné podstaty jako zbytková definice.

Věc hmotná

Bitcoin tedy nemůže být věcí hmotnou a to z toho důvodu, že sice existuje zhmotněn v konkrétním zápisu na nosičích dat, jeho funkce je však možná jen společnou vzájemnou interakcí jednotlivých nodů sítě bez toho, aby byla na kterémkoliv konkrétním nodu závislá. Dalším argumentem je skutečnost, že použitelnost Bitcoinů je limitován existujícím záznamem v Blockchainu a také možností dispozice s veřejným a soukromým klíčem. Tyto klíče mají čistě abstraktní podobu a mohou být zhmotněny na jakémkoliv hmotném předmětu bez toho, aby existovala podmínka, že jejich existence a platnost je s hmotným substrátem pevně spojena. (srovnej rozdíl § 514 o cenném papíru)

Právo

Poměry mezi miners a použivateli jsou čistě dobrovolné. Při pokusu o zkoumání definování vzájemných právních poměrů můžeme vycházet pouze z úmyslu stran do jakého zázvazkového poměru hodlali vstoupit a zda-li existuje a vznikl vůbec nějaký. Při zkoumání těchto právních poměrů je nutné vycházet pouze ze zdrojových kódů, které definují vlastnosti Bitcoinové sítě https://github.com/bitcoin/bitcoin a také eventuálně z White Paper, jako hlavních zdrojů, které mají pro vznik právního poměru význam. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. § 555/1 OZ. Při stanovení jeho obsahu musíme vycházet ze situací, které by mohli být právně relevantní.

Mezi miners a použivateli Bitcoinové sítě vzniká relativní závazkový poměr a to na základě platby transakce. Platbou vzniká oferta ještě neznámému minerovi k tomu, aby uvedenou transakci uznal jako platnou a zahrnul jí do Blockchainu. Miner je do konce výpočtu správného hashe neznámy a to kvůli existenci vysoké entropie při výpočtech hashe. Minerem s právem k zápisu bloku (obsahující provedené transakce) do Blockchainu bude ten, který jako první nalezne nonce a vytvří hash výše popsaný s dostatečným počtem nul na začátku. Vložením transakce do bloku uvedenou ofertu přijme. Při nastavení sítě je důležité vědět, že vzhledem k dokonalosti kontraktu není možné, aby nastal stav, který by bylo nutné vymáhat. Např. že by miner získal odměnu a zároveň transakci nepotvrdil. V tomto případě jde o dokonalý smart contract, který nepřipouští ve virtuálním světě možnost porušení právní povinnosti. Lepší otázkou by bylo, zda-li je miner povinen zahrnout platnou transakci do bloku? Nepotvrzení transakce má za následek neplatnost Bitcoinového převodu. Takové jednání může mít za následek v obdobném vztahu na klasickém finančním trhu např. vznik majetkové škody, právo uplatnit smluvní pokutu etc. Při Bitcoinové síti však musíme vycházet z předepsaných pravidel jak již bylo zmíněno výše. Transakce je možné i podle White Paper považovat za absolutně jistou, až když zapsána dostatečně hluboko v blockchainu (obvykle 6 bloků hluboko). Zároveň nic nebráni tomu, aby další potažmo jiný miner schválil transakci v dalším bloku.

Musím opět zmínit, že miner může dostat odměnu za tuto transakci pouze v případě, že je transakce platná a zahrne ji do bloku. Ani podle zdrojového kódu, však neexistuje povinnost minera zahrnout transakce do bloku a je oprávněn všechny transakce odmítnout. Má tudíž jedině finanční motivaci jednat čestně a žádná právní povinnost, která by ho vázala k schvalování transakcí tudíž neexistuje.

Uvedený případ demonstruje pouze vlastnost sítě jako relativního závazkového poměru v jediném bodě, a to schvalování transakcí minerama. Vzhledem k propracovanosti systému dokonalých smart contrats uvedené nebude v praxi činit obtíže. Neexistuje další aspekt sítě, který by mohl být právně relevantní. Transakce v Bitcoinech např. za jiné zboží je už skutečností, při které dochází pouze k využití vlastností sítě jako prostředku směny a proto případy individuálního porušení smluvního poměru, lze řešit klasicky dle soukromého práva a vymáhat prostřednictvím soudů. Můžu tedy shrnout, že krom poměru mezi minerem a plátcem, neexistuje žádný jiný relativní závazkový právní poměr uvnitř Bitcoinové sítě mezi uživateli.

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná jiná povinnost (závazek) jiné osoby něco dát, konat, strpět nebo se něčeho zdržet, nelze považovat Bitcoin za právo ve smyslu § 496 odst. 2 OZ.

Můžeme však říct, že vzhledem k tomu, že jak věci hmotné tak nehmotné, jsou předmětem vlastnického práva § 1011 OZ, nečiní pro soukromé právo rozdíl, zda-li Bitcoin bude právní praxe považovat za právo nebo za jinou věc bez hmotné podstaty, takový stav by však odporoval skutečnému stavu věci.

Jiná věc bez hmotné podstaty

Zůstává nám tedy při širokém pojetí věci zbytková definice jako nehmotné věci, která není právem.

Souhrn

Bitcoin je věcí v právním smyslu a to věcí:

  • nehmotnou,
  • movitou,
  • zastupitelnou,
  • nezuživatelnou,
  • dělitelnou,

přičemž není právem.

S tím je spojeno to, že k Bitcoinu v souladu se soukromým právem lze vykonávat vlastnické právo a dokonce ho i držet. Nic neodporuje představě, že by nešel Bitcoin držet. Pod držbou se nemyslí faktická možnost věc držet, ale právě možnost s věcí reálně nakládat.

Mgr. Pavol Trávnik

Pavol Travnik

Written by

no gods or kings. only man.

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade