Bezpečnost především, ale stejně…

Asi bych mohl udělat pravidelnou rubriku Noční moudra Řezníka.

Cizincem ve vlastním světě. | Foto: Unsplash

Dnes jsem se kolem půl dvanácté v noci vracel z práce metrem (o nočním cestování v mhd si přečtěte zde). Když jsem vcházel do vestibulu netra, uviděl jsem černé policejní uniformy. Nejdříve jsem si pomyslel, že ve stanici budou asi revizoři. Ale pak můj mozek sepnul a uvědomil si, že revizory (ne od Gogola) doprovází městská policie.

A skutečně, po chvíli jsem zjistil, že jde o cizineckou hlídku.

Ó, jak jsi to poznal?

Proti mně se z eskalátorů vyřítila postarší dáma s igelitkou od Alberta. Vypadala po celém dni unaveně a nepřítomně koukala před sebe. Na první pohled by každý bystrý pozorovatel poznal, že jde o východní Slovanku a zároveň, že to Polka ani Slovenka nebyla. Její nepřítomný výraz přerušil policista rázným příkazem Halt! (nebo tak nějak). A teď to celé začalo. Pro cizinku pět minut ostudy a nechtěné pozornosti, pro policisty jen další kapka v moři. Začali vyžadovat doklady totožnosti, všelijaké dokumenty a začala lustrace pomocí přenosného počítače v rukách jednoho z příslušníků.

Jde ale přeci o bezpečnost nás všech!

Ano, bezpečnost především. Ale je opravdu nutné považovat utahanou (asi) Ukrajinku za bezpečností hrozbu? Že tu může být načerno? No, a co?! Kdo z vás by šel dělat tu kolikrát otrockou práci místo ní? Myslím, že daleko lepší by bylo eliminovat možné nebezpečí v podobě (podle někoho neexistujících) nekonečných front u vstupu na Pražský hrad. Vím, že to byla práce cizinecké policie, a děkujme, že takovou práci vykonáavá, ale nehledejme mravence, když před sebou máme mraveniště.

Citát na závěr

„Moderní člověk je vychován k porozumění cizích jazyků a k neporozumění cizinců.“ 
— Gilbert Keith Chesterton
One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.