JÍZDA NA ČÍNSKÉM DRAKOVI

A že to byla jízda.

Jeho Svatost Dalajlama nám svou návštěvou ukázal, kde si stojíme v našem postavení vůči velké Číně.

Kde si stojí naši politici ve vnímání rozměru svobody projevu, náboženství, odvahy a společenské morálky.

Ale co je mnohem důležitější, ukázal nám, že bychom měli více dávat pozor a dbát na to, k čemu naši zemi, a tedy potažmo všechny z nás, námi volení politici zavazují.

Když se zavážete uznávat politiku jednotné Číny, že to nemusí být jen tak. Že smlouvy, ať jsou jakékoliv, ale ty mezinárodní zvlášť, je třeba brát velmi vážně. Že smlouva není jen cár papíru typu: "hlavně to podepište, ať už pošlou ty peníze." Že zkrátka platí, že smlouvy, a to i ty s ďáblem, se musí dodržovat. Tato zásada je nejen základem jakékoliv společnosti, ale zná jí dokonce každé dítě z pohádek o Čertovi a Káče.
Tak proč nám to ve společenském kontextu tak uniká.

Já se totiž Číně nedivím. Oni něco poskytují výměnou za něco. Mimo jiné za loajalitu a uznání její politiky. Mně osobně je taková smlouva odporná. Smlouvu by měly být uzavirány s partnery, ne s diktátory. Pokud vám někdo ve smlouvě ukládá povinnosti, které přímo nesouvisí s obchodem, ale které vám stanovují, jak se máte chovat, a to i proti svému přesvědčení, zakazuje vám ho kritizovat, zatímco on se může chovat a kritizovat vás, jak chce, a může ze smlouvy kdykoliv odejít, tak to neni smlouva partnerská, ale vazalská.

Jak je možné, že politici, kteří mají plnou pusu principů přímé demokracie a potřeby referenda o zásadních otázkách, jako jsou naše členství v EU nebo NATO, jsou schopni bez okolků zavázat naši zemi k morálnímu vazalství k jednomu z nejkrutějších komunistických režimů? Zrazují tak sami své veřejně deklarované postoje, ale co víc, zrazují tak část svého národa a troufám si říct, že i část svých voličů.

Celá potíž se totiž projeví v okamžiku, kdy dojde k porušení onoho závazku. Najednou zjistíme, že to, nad čím ti politici jen mávli rukou jako nad nějakým propagandistickým žvástem, je pro druhou stranu zásadním bodem spolupráce a hodlají to důsledně a velmi nepříjemně vynucovat. A pokud mají takové možnosti, že by při vynucení takové části smlouvy mohli napáchat naší zemi velké škody, nezbývá, než se omluvit a doufat, že to tím skončí.

Tedy, abych to zkrátil. Není problém, že se někdo omlouvá za to, že porušil smlouvu. Problém je to, že někdo takovou odpornou smlouvu uzavře. Zvlášť, když to je smlouva, která se netýká pouze jeho, ale je to smlouva týkající se všech občanů jeho země. V prvém případě by byl totiž pouze lehkovážný a možná trochu hloupý. V druhém případě nedělá svoji práci dobře a staví svojí zemi a své spoluobčany do pozice, která je v rozporu s hodnotami, na kterých je naše společnost od sametové revoluce založena a které jsou vyjádřeny v naší Ústavě.

A pokud je pravda, že prezident zohledňuje při udělování státních vyznamenání své vlastní postoje k čínským zájmům, tak ho nemohu považovat za českého prezidenta, který hájí svobodu a nezávislost naší země.

Zkrátka, zkusme si vybrat příště někoho lepšího. Snad nebude pozdě.

One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.