Hanumanasana. Monkey split. Provaz. Šňůra. Toto jsou jména pozice, která přitahuje cvičence i tanečníky magickou silou, a již samovolně uděláte snad jen tehdy, když:

a) jste mladší pěti let

b) jste velmi, velmi hypermobilní (ale v tom případě to provedení nebude žádná sláva)

c) od malička vás dusili na baletu či gymnastice

Obyčejný smrtelník v dospělém věku mívá do provedení pozice daleko, a možná právě proto po ní tolik touží. Sama jsem nebyla výjimkou. Jakožto začínající tanečnice a jogínka s pouhými několika lety praxe jsem žila s pocitem, že udělat provaz je nezbytnost k tomu, abych se mohla za tanečnici a jogínku prohlašovat právem. …


Už podruhé v tomto roce se zavřely brány fitness center, posiloven i jógových a tanečních studií. V důsledku toho nastal mohutný odliv lektorů a trenérů do on-line prostoru a ani já nejsem výjimkou. Začínám mít totiž dojem, že na hraně virtuálního a hmatatelného budeme balancovat ještě dlouho předlouho, a je potřeba se s tím smířit.

Image for post
Image for post

Balancuji na na hraně… ehmmmm… Děkuji, vyprovodím se sama😶😅

První koronavirová vlna a dvouměsíční nucené volno mě přiměly k natáčení videí pro domácí praxi. Nebyla v tom žádná velká ambice ani žádná mohutná organizace, prostě jsem je nahrála doma. Jednak mi ta práce chyběla, a jednak jsem chtěla pomoci zůstat v kondici těm, kteří u mě cvičí. Nabídla jsem možnost cvičit zadarmo, případně poslat dýško. Dodnes mě překvapuje a dojímá, kolik lidí hodilo a ještě teď dobrovolně hází peníze do mého virtuálního buskerského klobouku. Velmi děkuji všem svým dobrým vílám, které mi umožnily využít volno k tomu, abych si prohloubila vzdělání, v klidu si rozšířila kvalifikaci a načerpala novou inspiraci (a mohla za to svým lektorům taktéž zaplatit). …


Some time ago I participated in an Instagram challenge (thanks for nominating me, Eva!). Seven days, seven asanas, all of them propped up in a creative way. Surprisingly enough, a week later I was informed that I had won a FeetUp.

My winning picture:

Image for post
Image for post

I whooped a bit to celebrate my victory and then my little inner voice asked: “Whataheck is this FeetUp?” So you understand — when I do yoga, I barely use something as simple as a yoga block. …


To jsem se jednou takhle nechala hecnout do instagramové výzvy (díky, Evi!). Jednalo se o týdenní sdílení fotek v předem určených pozicích s kreativním využitím pomůcek. Tak jsem si vymýšlela, fotila a po týdnu se na účtech organizátorů objevila má fotka s informací, že jsem vyhrála FeetUp.

Vítězné foto:

Image for post
Image for post

Zajuchala jsem si, že jsem něco vyhrála, a v hlavě se mi ozval tenký hlásek. Co že je to ten FeetUp? Totiž takhle. Když cvičím, jsem ráda, že sem tam použiju bloček. Jinak pomůckám moc nedávám a už vůbec nestíhám sledovat nějaké jóga hipster trendy. …


Diastáza. Bylo o ní napsáno mnoho, přesto jste o ní možná neslyšeli. Jedná se o rozestup přímého břišního svalu, který vzniká v důsledku těhotenství či nevhodné svalové zátěže. Jak jsem zjistila, informace o ní občas minou i budoucí/čerstvé matky, tedy skupinu, které se tento problém opravdu týká. Rozhodla jsem se tedy, že se podělím o svou zkušenost, když už jsem měla s diastázou tu čest.

Image for post
Image for post

Nutno podotknout, že při prvním těhotenství se mi tyto potíže vyhnuly. Říká se, že diastáza postihuje převážně ženy necvičící a ochablé, což nebyl můj případ, tudíž jsem předpokládala, že jsem z obliga. Chyba.

Jak se rozestup projevil?


…a proč je stále ještě držím

Už to jsou dva měsíce, co jsem se vrátila ze svého posledního vystoupení. Byla jsem tehdy vypruzená, že tam bylo pět a půl člověka a že atmoška celkově stála za houby. Za pár dní to budou dva měsíce také od mé poslední odučené hodiny jógy. Měla bych už zřejmě asi být nervózní a jako někteří se vrhat do práce, ale nemám chuť. Proč?

Nevím, školy nemám, ale otevření fitness center mi přišlo trochu přepálené. Najednou přišla v pátek zpráva, že v pondělí se může otevřít, a člověk se to dozvěděl ještě tak nějak pokoutně na Instagramu místo z novin (každopádně děkuji Dominikovi Ferimu za neúnavnou práci na sockách — cením!). …


Tramtadadá, mám to za sebou. Přinesla jsem si domů čtyřkilového kloučka. Bublina v břiše pomalu slehává. Tělo se zotavuje. A já si pomalu můžu oddychnout, že už je to zaplať pánbůh pryč. Není totiž buben jako buben.

Naivně jsem očekávala podobný průběh jako u předchozího těhotenství. A proč taky ne? V kondici jsem byla, dokonce v životní. Věděla jsem, do čeho jdu. Zvládla jsem to jednou, zvládnu to zas’, že ano. A navíc mi celý listopad, kdy jsem na svůj jiný stav přišla, nebylo vůbec nic.

A pak nastoupil prosinec a srazil mě na kolena. Takhle zle mi snad ještě nebylo. Představte si měsíc trvající těžkou kocovinu a přidejte občasné vyšší teploty. Přes všechny své zásady jsem dokonce několikrát musela zrušit hodiny jógy a měsíc jsem netrénovala. Třikrát ble. …


To jsem takhle jednoho krásného dne na konci listopadu stála na hodině jógy v pozici vírabhadrásany jedna, hovořila o postavení kyčlí, a ejhle, najednou jsem nemohla popadnout dech. A jelikož už se trochu znám, hlavou mi blesklo: “Aha!” Cestou domů jsem se rovnou stavila pro těhotenský test. A co myslíte, bylo to tam.

“Aha,” řekla jsem si ještě jednou. “Fajn, aspoň to bude odbytý,” protože tak to je v pořádku. Čím víc trpaslíků, tím větší sranda. A navíc mi tou dobou bylo skutečně dobře, energie jsem měla tak pro tři lidi. Bude to pohoda, myslela jsem si.

S nástupem prosince jsem si to myslet přestala. Tehdy se mi začalo dělat nelidsky blbě. Učila jsem tou dobou i deset hodin týdně, což jen povzbuzovalo to zlo, které se mi dělo. Musela jsem na měsíc přestat trénovat. Párkrát, a přiznávám se k tomu nerada, jsem zrušila lekce, jelikož jsem div nelezla po čtyřech. Taky jsem začala být vzteklá. Nestačila jsem se divit. Takový klid jsem měla před dvěma lety, a teď tu za hurónského smíchu své ani ne dvouleté dcery kopu do nábytku. Co to jako má bejt? …


Image for post
Image for post

Poslední dobou pozoruji na svých hodinách takový nešvar. Rozmáhá se nám tam naprostý ignor shavasany, neboli pozice mrtvoly. Je to ohromná škoda a dotyčné (kupodivu vždycky zdrhají jen dámy) se tím ochuzují o spoustu benefitů a příjemných prožitků.

Pro jógou nezasažené — co je tedy ta shavasana? Shavasana je ve zkratce řečeno relaxace po cvičení jógy. Po fyzické námaze přijde zklidnění, člověk se položí, jen si tak dýchá a chvíli jako by nebyl. Neříkám, že je to snadné. Může to trvat dost dlouho, než si na to hlava přivykne. Sama, ač X let praktikující, se to stále učím. Zažila jsem si v mrtvole vše od netrpělivosti přes frustraci po vztek, než jsem ji vzala na milost. …


Dcera povyrostla a již mě nepotřebuje každou bdělou minutu. Začala jsem tedy trochu víc pracovat a pokračovat v tom, co je mému srdci drahé. Vzala jsem si více hodin jógy, brala jsem tancování, kde se dalo, a samozřejmě jsem trénovala, aby to šlo ještě víc a ještě lépe. Vymodelovala jsem si figuru jak ze žurnálu. Takhle krutopřísně jsem nevypadala nikdy, ani před otěhotněním ne. Jak zaznělo v mém oblíbeném seriálu, everything was going up Milhouse.

Image for post
Image for post

Ve své nablblosti velkorysosti jsem přehlížela skutečnost, že se mi nějak podezřele moc vysouší oči, když mám kontaktní čočky, až jsem se jednoho dne probudila, nasadila si brýle a seznala, že levé oko nereaguje na korekci. Zkusila jsem čočku, což mělo stejný výsledek, ale ještě to bylo s řevem, jelikož jsem měla pocit, jako bych si do oka místo čočky rvala žiletku. Naklusala jsem tedy do oční ordinace, kde mi lékařka sdělila, že neví, a poslala mě na kliniku do rohovkové poradny. …

treize.cz

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store