Nejtěžší část Dragon boat

Vyhráli jsme, s tréningy jsme přestali, ale přeci jen jako tým jsme se ještě jednou sešli. Prezident NSYSU nám totiž dal jako týmu 20,000 NTD jako odměnu — kterou jsme doslova prožrali.

Najít restauraci!

Prakticky druhou nejtěžší věcí bylo najít restauraci. První bylo přežít to přežrání, ale o tom až později.

Kámenem úrazu na Taiwanu je, že některé restaurace sice mají anglické jméno, ale i když ho Taiwancům řeknete, 99% z nich stejně nebude vědět. To je stejné, jako kdybych se v Praze zeptal na Charles Bridge a Češi by si to vůbec nespojili s Karlovým mostem. A skutečně — i ty nejvyhlášenější atrakce obecně v Asii, kde se mluví čínsky, vůbec neznají.

Každopádně po několika minutách hledání v 12 patrovém obchodním centru to 飨食天堂 konečně našli!

Menu o deseti chodech

V této restauraci byla jedna věc poměrně speciální. Za asi 1000 NTD jsem mohl vstoupit do restaurace, která byla řekněme samoobsluhou ve velmi luxusním provedení. Takže člověk samozřejmě nemůže začít ničím jiným, než mořskými plody.

Škeble a chobotnička byly fajn, ale vzhledem k mé alergii na ryby jsem si v případě kraba nebyl tak úplně jistý, když jsem ho poprvé ochutnal. Poté jsem narazil na ústřici v rajčatové omáčce s bylinkami!

Mezitím jsem pak cestoval různě mezi asijskými knedlíčky, zeleninou a naprosto libovým masem. Samozřejmě přišel i čas na dezert. Čokoládová pizza zaujme nejednoho člověka.

Další výhrou bylo, že po celou dobu “nákupu” byla k dispozici zdarma zmrzilna Haagen — Dazs.

Každopádně korunku pro dezertového krále vyhrál můj kamarád z Ameriky. Je ale potřeba zmínit, že se to pak neúspěšně snažil rozdat mezi lidi :D

Dezertyyy (přibližně tak 10% toho, co bylo vůbec dostupné!)

Na závěr je snad potřeba jen zmínit, že člověk se tady díky možnostem a také vzhledem k tomu, že je to neskutečně skvělé, dokáže velmi rychle přežrat. I proto tu takové sošky asi nejsou úplně jen tak náhodně.