Co jsem vlastně dělal v roce 2014?

Menší příběh o tom, jak jsem pokořil metu, kterou jsem si stanovil v roce předešlém, o businessu, designu, cestování a o tom, čeho dosáhnu za příští.


Je to zhruba 13 měsíců, plus mínus 390 dní, co jsem si řekl, že už se dál nechci patlat s menšími zakázkami po ČR a prorazím konečně do zahraničí. Někdy na začátku prosince 2013 jsem si tedy opět sedl a začal obepisovat na nejrůznější nabídky, případně psát i sám na místa, kam jsem se chtěl dostat.

První větší spolupráce

Celý prosinec prakticky bez úspěchu, byť klasických zakázek bylo spousta a některé přicházely i ze západu s lepším budgetem. Přesně 4. ledna tohoto roku mi ale napsal člověk ze SMASH Revenue, jestli bych u nich nechtěl dělat design a sem tam si zakódovat. Řekl jsem si: “Dobrá, ale jen za předpokladu, že půjde o zcela remote spolupráci a slušný peníze.”. Po delší konverzaci přišlo právě na ně a jeho dotaz směřoval na částku, za kterou bych dělal minimálně polovinu svého produktivního času pro ně.

Schválně jsem si, protože jsem opravdu jen testoval zájem, řekl o částku výrazně přesahující 100 tisíc (to byla meta, které jsem chtěl dosáhnout). Po několika minutách psaného ticha přišla odpověď — “Dobrá, bereme tě a začínáš hned zítra. První task ti přijde do mailu a peníze ti odešlu každý měsíc předem na PayPal. Pro začátek mi ho pošli.”. A tak začala spolupráce v odvětví, které na první pohled může někoho odrazovat — affiliate síť zaměřená především na Adult.

Práce to byla více než skvělá, nejen, že jsem se naučil spoustu nového, což by mě zcela jistě zachránilo, pokud bych se rozhodl s designem skončit nadobro, ale taky jsem měl čas na postranní projekty.

Vedlejší projekty

V mezičase jsem spustil největší českou fanstránku Rockstar Games, která si za necelý půlrok vydobila jistou pozici mezi českými fanoušky a momentálně web navštěvuje 12–15 tisíc lidí měsíčně, na Facebooku je aktivních přes 11 tisíc fanoušků a z e-shopu / adsense / placené reklamy, jsme vytvořili za poslední tři měsíce obrat v řádu desítek tisíc. Šlo jen o zkoušku, jak poběží jednoduchá fanstránka v ČR.

Zhruba v té době jsem si všiml, že mám ještě k dispozici doménu Ideahire.com a že jsem měl sepsaných X nápadů, které jsem chtěl za dlouhý roky realizovat. Teprve teď na to byl ale ten správný drive a tak jsem se pomalu pustil do plánování. O tom níže.

Do toho ještě držím podíl v takové hračce, kterou budujeme s kamarádem Davidem Filipi z Las Vegas — aplikaci pomáhající menším živnostníkům v usnadnění jejich každodenního života plného telefonátů a e-mailů. Získali jsme v jednom z fondů ve Vegas menší investici $5000 a spoustu cenných prostředků, které vše posunují rychle dopředu.

Heyzap

Pravděpodobně největší zlom, který jsem nečekal přišel okamžitě po tom, co jsme si dali se SMASH Revenue pauzu, protože zrovna nebylo třeba designera. To bylo někde v polovině dubna a na Heyzap jsem narazil cca. týden po tom — byla to jedna z nabídek, která přišla do mailu a vypadala víc než zajímavě.

Nabízeli spolupráci jak remote, tak kdykoliv v jejich HQ v San Franciscu s možnou relokací v budoucnu, v případě zájmu. Což mě prakticky přesvědčilo, protože do USA jsem se chtěl nejen podívat, ale i přestěhovat prakticky od svých 8 let a tohle byl jeden z prostředků, jak toho dosáhnout.

V Heyzapu jsem se dostal na svojí klasickou hod. sazbu $50 a dostal jsem možnost volby, kdy budu pracovat a kdy ne. Tasků bylo a je stále stovky a jsou to věci, které mě každým dnem posouvají kupředu a kterých se chci držet. Vyvíjíme víceméně postupně produkt ve kterém se točí stovky milionů dolarů, Heyzap je zaštitěný investory včetně fondů jako Union Square Ventures nebo Ashtonem Kutcherem a měsíčně dosahují čistého revenue ve výši 1M dolarů.

O vysoký příjem jsem nepřišel a pořád jsem měl možnost značnou část odkládat bokem, ne tentokrát ani na investici, ale především na vysněné cestování.

A tak jsme vyrazili …

Společně s přítelkyní jsme začátkem června, přesně na její narozeniny vyrazili na dlouhou, více než měsíční, cestu na západ US, přesněji do slunné Kalifornie, objeli jsme okružní jízdou Los Angeles, San Diego, San Francisco, Yosemite Park až po Las Vegas.

Cestou poznali nejen část rodiny s kterou se prakticky nevidíme, ale taky spoustu nových přátel, osobně lidi z Heyzapu, snědli kila luxusního jídla, projeli přes 7000km autem půjčeným od herce z Hollywoodu, Yosemite Park, kde mají mimochodem vynikající burgery asi 20km před výjezdem na východě, prošli se po solném jezeře, bydleli s luxusním výhledem na strip ve Vegas, prováleli pár dní na plážích v Santa Monice, Malibu, Newport, Balboa nebo strávili perfektní den v Seaworldu v San Diegu se zakončením na La Jolla Beach.

Jedno jsem zjistil, i přesto, že už jsem byl na desítkách dovolených, žádná se téhle nevyrovnala. Protože teprve teď jsme vše zařižovali na vlastní pěst a mohli si volně dělat cokoliv a kdykoliv — navíc člověk i když ví, že vše stojí spoustu peněz, peníze absolutně nepočítá a užívá si naplno volnosti, kterou mu život nabízí.

Postupné plánování

Protože jsem si řekl, že už nechci stát na místě, pushoval jsem všechny aktivity dopředu tak, aby byl 2014 rokem zlomovým. Pro příští rok už nechci jen tak sedět na zadku, ale chci dokázat vše, co jsem si předsevzal. Spousta věcí z toho už se splnila, ale teď je čas přesunout svoje aktivity čistě na vlastní business a do toho se zaměřit víc na největší změnu v životě — stěhování.

V ČR mě to nikdy nebavilo, vždycky jsem byl šťastnější na cestách a vždycky budu a právě proto chci odejít. V úvahu připadalo spousta míst, ale přesto stále volím tu nejtěžší cestu — USA. Ne kvůli tomu, že je to cíl všech, ale o téhle zemí toho vím spoustu, mám tam pravděpodobně už i víc přátel než tady, práci, podíl ve firmě a druhou se chystám začátkem příštího roku založit. Jde spíše o logický krok a ve 22 letech nemám prakticky co ztratit. Rodina to chápe a ráda mě posunuje kupředu, což je nejdůležitější.

Konečně jsem si rozumně rozplánoval svůj hiring projekt Ideahire, který je momentálně ve fázi developmentu a začátkem roku se chystáme spolu se založením společnosti vydat i landing page a rozšířit aktivitu. Neříkám, že to musí vyjít, neříkám, že to musí být nutně něco převratného, ale mezi klienty a nejen jimi je o podobnou službu vysoký zájem a hiring je problémem už po dlouhá léta, především v IT.

Ideahire? Co to vlastně je?

Prakticky se jedná o platformu, díky které pro uchazeče o práci, především v IT, vymizí nutnost vytvářet CV, které většinou projdou automatickým filtrem a ani nedostanou možnost se ucházet o vysněnou pozici kvůli maličkostem. O eliminaci nutnosti vyhledávat manuálně práci, kde ani přesně nevím co budu dělat, za kolik a jestli se mi kvůli tomu vyplatí opustit pozici aktuální.

Pro firmy zase usnadnění celkového procesu hiringu, od zadávání pozice, hledání a testování kandidátů, až po plánování interviews a získávání zpětné vazby. Vzdáleně se může zdát, že je to jen další službou, ale přímo taková existuje na trhu jen částečně a firmy jsou nuceny využívat několika platforem najednou, které spolu nekomunikují, protože jsou sami sobě konkurencí. To chceme změnit.

Právě s tímhle projektem bych se rád dostal za hranice, ať už to vyjde nebo ne, zkusím jít cestou E2 víz, které momentálně dávají nejlepší smysl. To, jestli se pak ve 2 letech podaří business rozjet naplno nebo ne, už je jen na mně a na snaze si splnit svůj sen.

Amerika podruhé

Tohle rozhodnutí padlo tak nějak náhodou, když jsme v konverzaci se sestřenicí a jejím přítelem plánovali menší dovolenou. Prvně to bylo být jen v rámci Evropy, pak se objevily super letenky do Miami a všichni jsme se rozhodli právě pro tuhle lokalitu. Jenže kvůli nějakým problémům jsme s nimi letět nemohli, takže co dál? Hlad po cestování byl, peníze taky, ale termín už byl out.

Našel jsem tedy něco jiného, spojení Praha > NY v open-jaw tarifu z odletem z Miami do Berlína. Jak to spojit? Pořídili jsme k tomu ještě letenky z NY do Las Vegas a z Las Vegas do Miami, z Berlína jsme pak do ČR cestovali autobusem, což bylo vcelku utrpení i vzhledem k složitějším přestupům.

Strávili jsme čtyři luxusní dny v New Yorku, na úplně jiné straně US, prošli snad půlku města, centrum s Times Square, poslední patro Empire State Buiding, vyhlídku Top Of The Rock na střeše Rockefeller Centra, velkou část Central Parku, Brooklyn Bridge, Battery Parku, projeli se lodí k Statue of Liberty, prošli se čtvrtí, kam se bojí vjet i policajt a přesto přežili ve zdraví.

Týdenní pobyt ve Vegas byl opět o něco zajímavější než minule, už jsme věděli co, kde, kam a jak zařídit, kam se ještě podívat a i tak se tohohle města člověk prostě nemůže nasystit, pokud se rád baví.

Poslední zastávkou bylo Miami, slunné město, které zrovna před českou zimou přišlo vhod, i když skoro denně pršelo, byť v 25 stupních. Bydleli jsme hned 2 ulice od centra dění na Ocean Drive a tedy i u luxusní pláže. Půjčili jsme si za pár korun Mustang, jednou ho rozbili, cestovali s odtahovkou přes půlku města za novým kusem, projeli stovky mil až na Key West a nejjižnější bod USA, najedli se v luxusní kubánské restauraci, projeli se po močálech mezi krokodýli a po celou dobu bydleli ve vlastním bytě, kde se dalo lecos uvařit.

Všehovšudy právě americké zážitky změnily úplně moje vnímání života a jeho hodnot, což nepozná nikdo, kdo to nezažil. Nejde popsat atmosféra, kterou člověka zažije právě v Americe, mezi usměvavými lidmi, s neomezenými možnostmi cestování v jedné obrovské zemi. Klimatické, přirodní podmínky menící se každých pár stovek mil.

Navíc se zhruba v té době opět, kromě Heyzapu rozjel i SMASH Revenue na několik měsíců, což byl další boost přes část léta a podzimu. V zimě jsme to opět ukončili, jde tedy spíše o nárazovou spolupráci.

Co nakonec a co v příštím roce?

Tak nějak už jsem to naznačil v průběhu textu. Skvěle se aktuálně daří jak v rodině, tak s přítelkyní a naštěstí i se zdravím, byť rád zhubnu v rámci svého postupného plánu.

V příštím roce chci taktéž stihnout vybudovat svůj první větší business, který jsem popisoval výše a pokud tomu situace dovolí, přestěhovat se. Což vydá minimálně na X dalších článků. No a kromě toho pravděpodobně podnikneme 1–2 měsíční cestu po Mexiku, protože česká zima mi opravdu motivaci nenaplňuje, ale spíš užírá.

Chci poděkovat všem, kteří byli součástí tohohle skvělého roku a jenom doufám, že ten příští bude ještě o poznání lepší, abychom na tento i další mohli už do konec života vzpomínat jen v tom nejlepším.

Show your support

Clapping shows how much you appreciated Vaclav Bedrich’s story.