Teambuilding: kudy dál

V článku Teambuilding: zapalte si firmu jsem kritizoval typické problémy související se snahou sblížit týmy nebo vylepšit komunikaci pomocí tohoto oblíbeného personalistického nástroje. Nejčastější zpětnou vazbou, kterou jsem na článek dostal, bylo, že kritizuje něco z čeho má spousta lidí hezké zážitky, aniž bych v něm nabízel jakoukoliv alternativu.

To je bohužel mírné nepochopení tématu článku, které jsem pravděpodobně způsobil provokativním nadpisem. Cílem nebylo napadnout všechny aktivity, které pod slovem teambuilding firmy provozují, ale upozornit na nezdravé prvky, které v sobě většina těchto akcí má.


V tomto článku se tedy zkusím posunout do jiného úhlu a rozebrat základní důvody proč firmy teambuildingy pořádají. Zkusím je klasifikovat a v každé části nabídnout experiment, který můžete ve firmě vyzkoušet. Nekladu si zde nárok na vědeckou přesnost, tento článek vychází ryze z mých vlastních zkušeností a závěry zde uvedené jsou mým osobním pohledem na danou problematiku.


Jedním z důvodů, proč firma teambuilding pořádá, je představa HR oddělení, že teambuilding firma mít musí. Mají to firmy na západě, případně to dělá mateřská pobočka a všem se tam moc líbí. To je bohužel iluze způsobená především sugestivními otázkami typu “tak jak se vám tam líbilo”. “No dobrý to bylo”, že jo.

Faktem je, že většina úspěšných firem podobné aktivity provozuje. V těch, kde funguje princip učící se organizace se vede intenzivní diskuse o negativních aspektech teambuildingů a aktivity, které se pod tímto jménem provozují mají naštěstí velmi málo společného s experimentem popsaným v minulém článku.

Pro začátek diskuse v podobné situaci doporučuji hledat metodou 5 whys důvod, který k pořádání teambuildingu máte. Můžete zjistit, že důvod neexistuje a je potřeba říci, že i zrušení takových akcí je regulérní výsledek, který může firmě pomoci. Můžete tím vytvořit prostor, ve kterém jsou jednotlivé potřeby mnohem lépe vidět a jsou snadněji identifikovatelné. Je možné, že mezi nimi najdete i motivace zmíněné níže.


Lepší motivací je, že teambuilding někdo opravdu chce a hledá v něm způsob, jak vylepšit komunikaci uvnitř týmu. Budování týmu je složitá disciplína a každá investice, kterou tímto směrem uděláte je investicí správným směrem. Chybou je však předpokládat, že jakkoliv zdatná a profesionální firma může zvenku týmu pomoci s jeho vlastním růstem.

Tým je, natruc socioinženýrským představám v některých firmách, skupinou jednotlivců, kteří se potkávají ve svých zájmech, představách, oblíbených činnostech ..a především pracovních úkolech. Jediným způsobem, jak s týmem pracovat, je znát jeho členy, jejich sny, motivace a hledat (pro každý tým jiný) způsob, jak tyto jednotlivé entity sblížit na základě společných jmenovatelů. Pro jeden tým bude nejlepším “teambuildingem” společný výlet na hory, pro druhý dvoudenní pařba v pivovaru. Kdokoliv vám prodává univerzální návod pro váš unikátní tým je prodavač vody.


Další variantou je, že firma řeší problém komunikace mezi týmy, nebo se snaží dobrou komunikaci mezi týmy udržet. V tom určitě mohou pomoci zcela náhodné sociální vazby budované na celofiremních “teambuilding” událostech. Ty jako takové nejsou vůbec špatné, ostatně označení takovéto události jako teambuildingu je technicky nepřesné.

Bohužel i na tato setkání firmy často najímají agentury, které se snaží pomocí sofistikovaných metod tužit neexistující (nově vytvořené) týmy. Zeptejte se sami sebe: jaká je hodnota toho, že tento tým umí pracovat spolu? Podle mne žádná. Jediné v čem může teambuilding neexistujících týmů pomoci, je nastavení přátelské komunikace mezi kolegy, kteří se do té doby neznali. Ano, to je dobré, ale stačí vám k tomu sehnat zařízení, kde budou mít vaši kolegové dost prostoru si “týmy” vytvořit sami. Nebo myslíte, že “tým diskotéka” nebo “tým volejbal” je horší než něco co vymyslí agentura na papíře?

One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.