Cappadocia — podzimní lov balónů
Posledně jsem se zmiňovala o tom, jak i v Turecku postupně ubývá teplo. To jsem ještě ale netušila jak rychle.
Dalším místem na našem seznamu What to see in Turkey byla Cappadocia. To je relativně velké území v centru Malé Asie, které je turisty vyhledáváno hlavně kvůli sopečné oblasti, která tu byla asi před 9 milióny let. Díky poměrně rychlé erozi, které podléhá sopečný popel, tu nyní stojí stolové hory bizarních tvarů. Ty někdy připomínají homole cukru a jindy zase přerostlé houby. Lidé tu kdysi do skal vytesali i obydlí, stáje a kostely, najdeme tu tak celá skalní městečka. Snad nejznámějším lákadlem jsou ale balóny. Nad těmito skalními městečky totiž každé ráno při východu slunce vylétají desítky horkovzdušných balónů.
Rozhodli jsme se, že tenhle výlet pojmem trochu dobrodružněji, sbalili jsme proto stan a spácáky, a s vidinou příjemného přespání venku jsme v pátek ráno vyrazili směr Cappadocia. Co by ne, vždyť předpoveď hlásila až 17 °C! Bohužel to byla předpověď, kterou jsem hledala dva týdny dopředu a při příjezdu do Göreme nejenom že lilo jako z konve, teploměr ukazoval pouhé 4 °C.
Protože jsem se nápadu se stanem nechtěla vzdát (když už jsme táhli všechny ty věci, že jo), v největší průtrži jsme ho tedy s notným nadáváním a fňukáním postavili a noc v něm opravdu zvládli. Co si budem povídat, úplně nejpříjemnější to nebylo, ani přes výborné spacáky jsme se téměř nevyspali. Nenechali jsme se ale otrávit, ráno jsme při východu slunce vylezli ven a u přímotopu vyhlíželi balóny, které podle recenzí měly být vidět i nad naším kempem. No, nebyly.
Počasí se ráno zlepšilo — sice stále zima, ale vysvitlo slunko, takže jsme se vydali na trek k Love Valley. To je právě jedním z oblíbených údolí s přírodními roztodivnými útvary obklopující malá města.
Love Valley jsme si obešli úplně celé, ač se to ukázalo jako zbytečnost. Trasa nás dovedla na turistickou vyhlídku, kde jsme si mohli leda tak počkat na insta-friendly fotku v srdcovém rámu. Mohli jsme tedy klidně zůstat jen na druhé straně, kde jsme byli úplně sami.
Zhruba 5 kilometrů odtud se nad údolím tyčí městečko Uçhisar. Vyrazili jsme tedy tímto směrem s vidinou oběda a i přes menší nepříjemnosti s drzými domorodci se to vyplatilo. Díky svým 1 270 m n. m. je nejvyšším bodem Cappadocie a ukazuje tak krásný výhled do celého kraje, dokonce až na téměř čtyřtisícový vyhaslý stratovulkán Erciyes Dağı vzdálený asi jako Ústíčko od Prahy.
Do Göreme je to odtud zhruba dalších 5 km skrz Pigeon Valley. Oproti Love Valley, které jsme si prohlédli zvrchu, se nám teď naskytl opačný a snad ještě hezčí pohled. Obyčejně je to tu prý narváné turisty, ale díky podzimním měsícům a taky zmíněné teplotě jsme měli celé údolí jen pro sebe.
Po návratu do Göreme na naše noční stanoviště jsme jakš takš suchý stan sbalili a zamířili do hotelu, na noc totiž předpověď ukazovala teploty v mínusu, což jsme se rozhodli neriskovat. Zas tak moc to nevadilo, protože jsme díky tomu přespali v jednom z takzvaných jeskynních hotelů. Většina budov v Göreme je totiž vytesaná do skály, takže tu vlastně téměř jiné hotely než ty s kamenými pokoji nepotkáte. Ale popravdě, kdy se Vám povede přespat v jeskyni z doby kolem 12. století před naším letopočtem?
Sobota byla krásná, přespání v teple taky. Ale co ty balóny? Recepční se dušoval, že další den rozhodně poletí, a že z támletoho místa, které je odtud ani ne deset minut, je v pět ráno rozhodně uvidíme! Zdálo se nám to podivné, vždyť slunce má vycházet v sedm, ale co, další možnost už mít nebudeme. V půl šesté jsme tedy opravdu vyrazili v -4 °C směrem, který nám byl vzdáleně ukázán. Bohužel, jedna špatná odbočka doleva a ještě před východem slunce jsme si prošli 4 kiláčky kolem hory, na kterou vede jediná cesta. Ta zprava.
Nakonec se to ukázalo jako nejlepší možnost, protože kdybychom se hodinu nemotali pod horou, asi bychom nahoře umrzli. Vrcholu s vyhlídkou jsme dosáhli zhruba v půl sedmé a hádejte co? Balóny vzlétali kolem čtvrt na osm. Tak či tak, ulovili jsme je!
