Tentokrát Portugalsko
Tak se tu po dvou letech zase potkáváme. Na Erasmu. V Portugalsku.
Po roce covidových uzavírek jsme se rozhodli, že je lepší mít home office na pláži u vln než ve Vlnovkách, tak jsme vzali auto, pasy a dalších pár zbytečností a na začátku září vyrazili na konec Evropy — a to na ten druhý než posledně. Jen samotná cesta vydala na téměř čtrnáct dní a proto Vám v prvním příspěvku pár obrázky přiblížím právě tu.
Po večerním startu z Ústíčka jsme jako první zastávku zvolili Itálii. Část posádky nikdy neviděla Benátky a tak jsme vyrazili na kanály. Čekalo nás fajn počasí, výjimečně nepřelidněno, trocha umění, špatná pizza, fajn zmrzlina a jako bonus po celým dni na parkovišti nevykradený auto, s čímž jsme ani nepočítali. Pro začátek dobrý!
První noc v Itálii jsme spali na divočáka u jezírka, kde to vonělo mátou a ráno krásně mlžilo, idylka. Dál přes Toskánsko, Janov a vlastně i Francii jsme projeli rychle. Těšili jsme se totiž na Andorru, o které jsme za poslední rok slyšeli tuny vyprávění. Tam jsme zrovna vychytali národní svátek, což mělo jisté klady i zápory.
+ lanovka zdarma, krásný treky a výhledy, koupání v plesu ve dvou tisících nad mořem
— všechno ostatní zavřeno, takže drahá noc v hotelu, hlad a nálada ještě chladnější než voda v onom skalním jezírku
Přes Pyreneje nás dál cesta vedla do Španělska. Tady si neodpustím malou reklamu. Znáte Home Camper? Ne? Chyba! Je to totiž poměrně pěkně fungující stránka, která spojuje cestovatele s majiteli pozemků, zahrad, farem, maringotek a tak vůbec. Pokud nechcete spát v plných drahých kempech a nebo právě nezákonně na divočáka, doporučuju. Za pár peněz spíte u soukromníků, v klidu a navíc často s příjemným přivítáním.
Za zmínku určitě stojí den v Madridu. To byla jeho první návštěva pro celou výpravu a ve většině taky láska na první pohled. Krásný uličky, stromy a parky všude, Guernica, Goya, nádraží s pralesem, tapas a churros, ach ♥
Spousta hodin a kilometrů, ale povedlo se, bez větších nehod a kolizí jsme po deseti dnech dojeli do Portugalska! Takže takhle krátce ke startu našeho půlročního dobrodružství, další vyprávění o univerzitní Évoře, bydlení na portugalské vesnici nebo o nejjihozápadnějším místě Evropy nechám zase na příště:)
