„Škola [Gou] aneb jak jsem v Ackee založil vlastní školu
Jedna věc mě na moji skvělé práci mrzí: Neprogramuji tolik, kolik bych si přál. Do mojí každodenní práce se programování dostane už jen občas. Přes to se neustále v technologiích vzdělávám. Aktivně se koukám, jestli některá technologie, kterou v Ackee nepoužíváme (nebo dokonce zavrhujeme), se už nedostala do stavu, že bychom ji mohli zařadit do našeho stacku, případně jí nahradit některou námi používanou. Takto mě zajímal jazyk Go. Je tu s námi dlouho a Google na něj hodně sází. Rozhodl jsem se že ho prozkoumám a nechtěl jsem v tom být sám..
Vyhlásil jsem “novou akci”. Pojmenoval jsem ji Škola [Gou] (pozn. autora: no, pun na Komenského intended, stejně tak vím, že se to čte pouze [go]). Chtěl jsem se něco nového naučit a prozkoumat. Zároveň v relativně krátkém čase. Věřím, že nejlépe se něco naučíte, když vás to naučí někdo, kdo dané problematice rozumí. Odborníka na Go jsme u nás, ale neměli. Tak jsem chtěl vyzkoušet, jestli nám bude fungovat takový crowdlearning :) Našel jsem další kolegy, kteří se (každý z jiných důvodů) o Go chtěli dozvědět více. Utvořili jsme hezkou devítičlennou skupinku.
Jaký byl plán a jak to probíhá?
Možná se ptáte, jak se 9 lidí naučí společně něco, co nikdo z nich neumí. Princip naší školy byl jednoduchý: každý si musel projít úvodní tutoriál. To nám pomohlo, abychom byli všichni na stejné startovní čáře. Na první společné schůzce jsme se domluvili, že na každé následující setkání si vždy dva lidé připraví půlhodinovou přednášku na témata, která jsou potřeba k tomu, abychom mohli jazyk používat i prakticky. Takže vždy dva z nás nachystali materiály pro ostatní.
Další plán od začátku byl, že až budeme mít pohromadě všechny potřebné informace o použití jazyka Go, tedy na konci naší školy, vyzkoušíme si novou znalost v praxi. Dohodli jsme se, že se rozdělíme do týmů a vytvoříme nějaký malý nástroj nebo aplikaci, která pomůže nám, nebo někomu jinému ve firmě…
Takový byl plán. Realita nám ukázala, že musíme trochu improvizovat. Občas totiž bylo složité skloubit naše kalendáře a sejít se v plné sestavě. Případně občas někdo nestíhal něco připravit pro ostatní. Nikdo se tomu nedivil, přeci jen byla naše škola dobrovolná aktivita, kterou se snažíme skloubit s prací, rodinami a koníčky. Hezké ale bylo, že jsme nechtěli o naší společnou hodinu přijít, i když jsme neměli připravené podklady. Pro taková setkání jsme si společně našli nějakou programátorskou úlohu a hledali společně její řešení. To skvěle zafungovalo nejen k procvičení Go, ale také se to ukázalo být dobrou týmovou aktivitou, u které jsme se stihli poznat i pobavit.
Momentálně jsme ve fázi, kdy začínáme s našimi týmovými úkoly. Jak to dopadne vám určitě dám vědět. Jsem moc rád, že jsem takovou aktivitu ve firmě rozjel. Vidím, že učit se hravou formou a prakticky nebaví jen mě, ale i moje kolegy. Mě pak těší nejen těch několik poděkování za zajímavou aktivitu, ale zároveň jsem se dokopal něco nového se naučit.
Já už vím, jaký další kroužek vykopnu, až se školou Go skončíme. A co vy? Co děláte pro svoje kolegy? Jak se vzájemně učíte?
