Jak nakoupit bitcoiny „na firmu“

Nebyli bychom to my, kdybychom se nesnažili bitcoin nasadit ve firemní praxi i u nás. S otázkou firemních bitcoinů se setkávám v poslední době hodně často, a tak jsem se rozhodl sepsat návod a několik rad, jak na to.

Dobrá zpráva je, že mě nezavřeli, přežil jsem to a Bitperii se nic nestalo:)

Případů, jak zacházet s virtuální měnou jako s majetkem společnosti je mnoho, zkusím ale poodhalit, jak to vypadá s těmi nejčastějšími.

Proč ten bitcoin vůbec na firmu kupovat?

Mě osobně k tomu přivedla myšlenka, že můžu mít část firemních prostředků mimo dosah státních institucí. Náročnost podnikání se mění velmi rychle za pochodu. Když jsem začínal podnikat v roce 2008, stačilo založit společnost a najít šikovnou účetní. Podnikání bylo tehdy mnohem snadnější. Dnes můžete něvědomky nasekat spoustu chyb, ze kterých se budete dostávat dost těžko.

Případy jako — blokace bankovních účtů, zastavení majetku, pokuty, penalizace, insolvence na zakázku, cílené likvidace a represe — jsou na denním pořádku a nejhorší je, že přicházejí jako hrom z čistého nebe. Netvrdím, že mě virtuální měny před těmito skutečnostmi uchrání, ale určitě mi pomůžou to aspoň trochu ustát.

Samotný nákup je docela hračka

Pořídit si virtuální měnu na firmu není nijak obtížné. Většina provozovatelů směnáren a burz nabízí zřízení firemního účtu, což vám nákup velmi usnadní.

Všichni poskytovatelé musí dodržovat KYC (Know your customer), AML (Anti-money loundering) a další regulační třípísmenné nesmysly. Budete muset taky zkousnout verifikaci své firmy. U právnických osob jste nejspíš na to zvyklí, jelikož údaje o své firmě (včetně účetních uzávěrek) najdete v různých registrech (například www.justice.cz).

Spousta z vás si na začátek řekne, že je to jen další zbytečná buze*ace, ale není tomu tak. Pamatujte, že žijeme v byrokratickém státě a u kontroly finančního úřadu budete rádi, že máte čím podložit, kde a u koho jste si virtuální měnu pořídili.

Jakou službu pro nákup mám vybrat?

Možností je dnes už mnohem víc, než když jsem s tím začínal já a tady začíná blikat první červená kontrolka. Většina z vás si nejspíše řekne: „Vyberu tu, kde je nejvýhodnější nákup“. Obchodně je to sice správně, ale musíte mít na paměti, že instituce, které vás budou následně kontrolovat, nemají ponětí o tom, jak si s virtuální měnou poradit.

Hlavními indikátory při výběru nákupní platformy by mněly být:

dohledatelnost provozovatele služby (ze zkušeností doporučuji vybrat českého poskytovatele, jelikož je vždy lepší hrát si na vlastním písečku)

možnost vést přehlednou historii všech transakcí, nejlépe s možností exportu dat (FÚ to miluje, když jim dáte hafo papírů)

směna, vklady a výběry v CZK (zbavíte se kurzovních rozdílů a vaše účetní vás bude trochu méně nenávidět)

seznámit se s obchodními podmínkami provozovatele (pokud si s tím nebudete vědět rady, tak kluci z BlockchainLegal vám pomůžou)

A tím to ještě (bohužel) nekončí

U většiny poskytovatelů je nastavení účtu téměř identické a budete muset vyplnit tyto náležitosti:

  • firemní údaje (název, sídlo, strukturu, kontakty)
  • číslo firemního bankovního účtu (nejlépe to, které máte uvedeno v Registru DPH)
  • výpisu z OR pro ověření údajů (stáhnout můžete zdarma zde)
  • video a KYC/ALM verifikace (vyžaduje se většinou pro vyšší limity)

Nastavení a verifikace je velmi jednoduchá. Obchodovat zpravidla můžete v průběhu jednoho až dvou pracovních dnů.

Co pak mohu s „firemní“ kryptoměnou dělat?

Sláva, máte už účet a můžete se vrhnout na obchodování. Nabízí se tyto případovky, co můžete s bitcoiny dělat:

  • obchodovat a využít bitcoiny jako investici
  • přijímat bitcoiny za své služby
  • platit dodavatelům v bitcoinech
  • vyplácet zaměstnancům mzdy v bitcoinech

Pro všechny výše uvedené možnosti platí tyto společné aspekty:

Všechny transakce fiat/crypto (opravdu všechny – nákupy, prodeje, vklady, výběry, přesuny, poplatky, provize – prostě cokoliv co se hne) musí být zdokumentované.

Kategoricky je třeba oddělit firemní od soukromých transakcí (stejně je to i s bankovními účty u s.r.o.).

Zřídit si “firemní” účet pro virtuální měnu a pokud možno ho příliš často neměnit (doporučuji neměnit vůbec, pokud to není nutné, nebudete až tak dráždit FÚ).

Všechny směny virtuálních měn jsou osvobozeny od DPH (Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie) a chovají se stejně jako když měníte koruny na jakoukoliv jinou cizí měnu.

Virtuální měny vstupují do danícího procesu ve chvíli, kdy se směnují na fiat měnu.

Vysvětlení dalších postupů bude vždy vycházet ze společných aspektů, které jsou uvedeny výše. Ve zbytku článku se budu věnovat obchodování s bitcoinem a nakládáním jako s investicí.

Kam s tou virtuální měnou?

Pro nákup virtuální měny přesunete prostředky z firemního fiat účtu dle nějakých dispozicí na učet provozovatele směnárny/burzy. Poté nakoupíte virtuální měnu za daný kurz a je to. Doposud je to brnkačka! Virtuální měnu už máme a tady začíná variabilita co dál.

Snadnější varianta je, nechat pořízenou virtuální měnu u poskytovatele. Má to své výhody – nemusíte mít další „firemní“ účet pro virtuální měnu a ušetříte čas vedením agendy. Nevýhody – poskytovatele může někdo hacknout a můžete o své prostředky přijít.

Složitější varianta je přesunout prostředky do mobilní, desktop, webové, popřípadě hardwarové peněženky. Nebudu zacházet do detailů nad výběrem peněženky, ale pamatujte na základní pravidlo: Vybírejte peněženku, u které jste majitelem privátního klíče, a ne třetí strana. Výhodou je větší bezpečnost a nevýhodou vedení agendy dalšího účtu ve virtuální měně.

Vybrali jste si teda jednu z možností a tak se posuneme o krok dál.

Obchodování a investice

Ať se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, metodika postupu bude stále stejná.

Za účetní období se pro společnost s ručením omezeným považuje kalendářní nebo hospodářsky rok. Pokud se rozhodnete pro obchodování a investice do virtuální měny, setkáte se se dvěma případy:

Nakup a prodej virtuální měny v jednom účetním roce

Účetně je tento případ snadnější.

příklad 1:

27.9.2017 jsem nakoupil 1 BTC za cenu 100 000 Kč.
9.12.2017 jsem prodal 1 BTC za cenu 120 000 Kč.

Můj nezdaněný příjem činí 20 000 Kč. Z této částky si mohu odečíst náklady spojené s vytvořením příjmu (poplatky burzy/směnárny, pořízení hardwarové peněženky, výdaje spojené se školením v této oblasti, atd.). Dejme tomu, že tyto výdaje jsou ve výši 4 500 Kč. Odečtu je z příjmu a máme částku, kterou má FÚ nejraděj a říká ji základ daně. FÚ vám mávnutím kouzelným daňovým zákonem sebere 19%, takže zisk společnosti činí 12 550 Kč.

Pozor! Po zdanění jsou peníze i nadále majetkem společnosti. Šikovný majitel firmy ví, jak je legálně ze společnosti vytáhnout, tak aby zisk nemusel danit ještě jednou 15% z vyplácení dividend.

Tento princip se opakuje u všech transakci v daném účetním období.

Jednoduchý vzorec na zapamatování:

příjmy – výdaje – provozní výdaje = základ daně – 19% daň = zdaněný příjem

příklad 2:

27.9.2017 jsem nakoupil 1 BTC za cenu 100 000 Kč.
19.2.2018 to psychicky nezvládnu a prodám 1 BTC za cenu 80 000 Kč.

V tomto případě se jedna o ztrátu ve výši 20 000 Kč. Ztráta se nijak nedaní a přenáší se do dalšího účetního období. O to víc budete muset příští rok vydělat, abyste měli co danit.

Nakup virtuální měny v jednom účetním roce a prodej v následujícím

Bohudík učetně trochu náročnější, jelikož bych jinak neměl o čem psát:)

příklad 1:

27.9.2017 jsem nakoupil 1 BTC za cenu 100 000 Kč.
19.2.2018 jsem prodal 1 BTC za cenu 140 000 Kč.

Účetní může žačit chytat mírnou arytmii. Problém není ve zdanění, jelikož nedochází k výměně virtuální měny na fiat, ale v převodu její hodnoty na další účetní rok. Virtuální měny nespadají pod žádnou státní autoritu, která by byla schopna určit směnný kurz. Vůči klasickým fiat měnám se účetní opírají o kurz České národní banky z daného dne. Díky tomu je účetní schopná(ý) určit „reálnou“ hodnotu přenesených prostředků.

V případě virtuální měny si bude muset pomoct šikovnou kličkou, kterou ji/jemu poradíte. Může se opřít o průměrný kurz všech poskytovatelů u kterých jste si virtuální měnu pořídili k danému dni. Logicky nejsnadnější bude, když si budete pořizovat virtuální měnu pouze u jednoho poskytovatele. Prodej v následujícím účetním roce zdaníte stejným způsobem jako v předchozím případě.

příjmy – výdaje – provozní výdaje = základ daně - 19% daň = zdaněný příjem

Nedostanu za to všechno za uši?

Určitě se vám nabízí otázka: „Může mou firmu postihovat nějaká statní instituce za to, že vlastním virtuální měnu?“

NEMŮŽE, ale je tam vždy to profláknuté ale…

Pokud jste schopni doložit legální pořízení virtuální měny za legálně pořízené finanční prostředky (lidově řečeno „máte firmu čistou.“), tak vám žádný postih nehrozí.

Možná vám po přečtení toho článku jde hlava kolem a zda se vám to jako suicide mission. Když to celé shrnu a zjednoduším, tak mít ve firmě virtuální měny je jako mít jakoukoliv jinou cizí měnu.

Nic víc v tom nehledejte a žijte si to!

Disclaimer: Veškeré uvedené ceny jsou pouze příkladové. Popsané postupy jsou všeobecně standardizovány a každá(ý) účetní je může interpretovat dle své zažité praxe, která nemusí vždy být v souladu se skutečným stavem dané problematiky. Pokud chcete provést analýzu vaší situace na míru, kontaktujte mě zde).
Like what you read? Give Daromír Bonev a round of applause.

From a quick cheer to a standing ovation, clap to show how much you enjoyed this story.