Blueberry neziskovkám: co si představit pod mobilní appkou za milion?
English version of this article can be found HERE.
Letos jsme v Blueberry oslavili už desáté narozeniny. Při tomto kulatém výročí jsme se rozhodli splnit přáním i ostatním a uspořádat proto výzvu, v rámci které vytvoříme pro vybranou neziskovku mobilní aplikaci v hodnotě 1 milionu korun. A s čím vším může vlastně taková appka pomoci a jaké vychytávky může obsahovat? Přečtěte si rozhovor s Karlem Pařízkem (Chief Marketing Officer) a Markem Bendíkem (Head of Delivery), kteří projekt za Blueberry zastřešují.
Zkuste říct na začátek pár informací o samotném projektu — jak vás to celé napadlo?
Karel: Blueberry mělo teď desáté narozeniny a protože stejně jako Blueberry i já mám dlouhodobě blízko k neziskovému sektoru, napadlo mě , proč to neoslavit tím, že pomůžeme nějaké neziskovce. Po chvilce přemýšlení jsem dostal nápad, že bychom pro ni mohli vytvořit aplikaci. Může to mít hezký dopad na okolí a současně to má i dobrý dopad na tým. V rámci hlasování si pak lidé z Blueberry budou vybírat projekt, na kterém budou makat a se kterým si budou moct vyhrát.
Marek: Pro všechny lidi z Blueberry je totiž důležité, aby pracovali na něčem zajímavém. Třeba na takovém nápadu, se kterým přišel Karel. Pracujeme na projektech, které nás baví a tohle je možnost, jak se dostat k dalším věcem, které mají jiné ambice.
Karel: Právě proto jsme se také dohodli na tom, že to bude aplikace v hodnotě jednoho milionu korun. Když už se do takového projektu pouštět, tak by se to mělo udělat pořádně, aby ta aplikace správně fungovala a dobře vypadala. A hlavně, aby to někomu a něčemu pomohlo.
Mluvil jsi o tom, že máš dlouhodobě blízko k neziskovému sektoru, angažuješ se v nějakých konkrétních projektech?
Karel: Už asi čtvrtým rokem dělám Google trenéra pro neziskové organizace.
A v rámci Blueberry se dříve pracovalo na nějakých projektech pro neziskový sektor?
Karel: V Blueberry obecně jsme takzvaně neziskově friendly. Snažíme se neziskovkám věnovat jak v rámci našich konferenčních aktivit, tak i v rámci naší práce, což je pro mě dost důležité. Pořádám tu různá školení a někdy si do Blueberry vezmeme i neziskovku jako klienta, na kterém pak lidé pracují. A to většinou bezplatně. Co se týče nějakých zajímavých projektů, tak v minulosti jsme například pracovali na aplikaci Echo, která pomáhá monitorovat ztracené děti.
Můžeš o ní říct něco bližšího?
Marek: Tento projekt vlastně vznikl díky Nadaci Vodafone. Aplikace je propojená s policejní databází pohřešovaných dětí a uživatel dostane v reálném čase informaci o konkrétním ztraceném dítěti a může jedním kliknutím volat policii. Veřejnost se tak může přímo zapojit do pátrání.
Do výzvy se přihlašují neziskovky už s konkrétním nápadem na aplikaci. Může se do výzvy přihlásit i neziskovka s již existující aplikací, kterou byste ale pomohli vylepšit?
Marek: Může. Ale na čemkoliv budeme pracovat, tak to budeme vyvíjet, jak se říká, na zelené louce. Prostě tu aplikaci začneme znovu stavět. Pokud už nějaká aplikace existuje a bude nám dávat smysl tam něco změnit, tak tu appku stejně musíme vytvořit znovu. A kdybychom pracovali už na existující aplikaci, tak by nám měla dát i ten technologický fit. Ideálně by měla být napsaná v programovacím jazyku, se kterým pracujeme.
VYUŽITÍ APLIKACE
A máte už nějaké nápady, jak by mohly samotné neziskovky aplikaci využívat?
Karel: Tak mohou ji využít jak interně, tak i externě. Třeba u toho interního využití mě napadají Lékaři bez hranic. Vydali geolokační appku, díky které je vidět, kde se samotní lékaři pohybují. A to je vlastně využití pro jejich interní účely, nejde o marketing nebo fundraising. Externí využití nabízí možností spoustu, u interního využití je to s těmi příklady v tuhle chvíli horší. Hodně mě napadají věci právě s tou zmíněnou geolokací. Díky ní můžeš monitorovat, kde se co děje, mít celosvětový přehled o neštěstích, co kde chybí a kolik je potřeba dokoupit v afrických státech slepic. Samozřejmě hodně záleží na tom nápadu, se kterým se neziskovka přihlásí.
Kromě té geolokace, mohl bys jmenovat i nějaké další konkrétní věci, které by ta aplikace mohla umět a s čím by mohla pomoci?
Karel: Hodně věcí se dá vymyslet v rámci různých edukačních aktivit. Šlo by třeba navrhnout aplikaci, která by pomohla žákům s různými dysfunkcemi lépe pochopit učivo. Dále by ta aplikace mohla obsahovat funkcionality, které by lépe propojily určitou skupinu nebo komunitu lidí. Pak mě napadá možnost tu aplikaci propojit s nějakou databází, jak tomu bylo například u té aplikace Echo. A také bych si dokázal představit i něco v oblasti drogové prevence.
Mluvili jste teď o tom, jak může aplikace pomoci. Zkuste ještě přiblížit, jak vlastně vývoj takové aplikace probíhá.
Marek: Na začátku je potřeba si říci, co přesně má ta aplikace umět a jaké má mít funkcionality. Na základě toho vznikne taková analýza, kde se určí funkční specifika. Podle nich pak vytvoří designer návrh aplikace tak, aby byla i vizuálně zajímavá. Nejde jen o to, co ta aplikace umí, ale měla by také dobře vypadat. To je velmi důležité pro user experience, takže si na tom dáváme záležet. A nakonec přichází ten samotný vývoj, jehož výsledek je aplikace, která se objeví v Google Play a App Store.
To znamená, že by ta aplikace měla být dostupná na platformách Android i iOS?
Marek: Ano. Ideálně bychom to totiž chtěli dělat v React Native. To je technologie, která umožňuje psát obě dvě platformy zároveň. Takže by to mělo fungovat na obou platformách.
A kolik času celkový vývoj zabere?
Marek: Tohle je velmi individuální. Může se stát, že vývoj trvá půl roku, ale někdy to kluci nabouchají za měsíc. Hodně záleží na samotném projektu a jeho náročnosti.
Mohl bys ještě popsat, kdo se všechno na tvorbě aplikace podílí?
Marek: Standardně se náš tým skládá z product ownera, designéra, vývojářů a testera. Product owner zodpovídá za to, co všechno má aplikace umět a definuje tu její přidanou hodnotu. Designer pak vytváří wireframe (model aplikace) nebo už i přímo ten finální design. Dále v tom figuruje tým vývojářů — ti, co se věnují přímo samotnému vývoji a také vývojáři, kteří zaštiťují backendovou část aplikace. A nesmí chybět ani tester, ten ručí za kvalitu výsledné aplikace.
DO VÝVOJE APPKY SE ZAPOJÍ I NEZISKOVKA
Výběr vítězné neziskovky zahrnuje celkem čtyři kola. Jak hodláte postupovat po vyhlášení vítěze?
Marek: Tak nejdříve proběhne úvodní schůzka, na které si řekneme, co všechno by ta aplikace měla umět a definují se protopersony. To jsou typy lidí, kteří aplikaci budou pak ve výsledku používat. A podle toho pak vytvoříme řešení a mapu průchodu aplikace. Součástí toho je i něco, čemu říkáme design studio. V krátkosti se nakreslí představy lidí o aplikaci a na základě toho pak designér vytvoří vizuál. Do vývoje budou také zapojeni členové samotné neziskovky.
A to jakým způsobem?
Marek: Budou mít velmi důležitou roli hned na začátku, kdy se vytvoří ta hlavní myšlenka. Neziskovka se tak bude podílet na projektu právě v té počáteční fázi, kdy si řekneme, co se bude dělat a jak to bude vypadat. A to se pak odklepne a vytvoří se aplikace. Samozřejmě tam bude ještě prostor na nějakou menší zpětnou vazbu.
Závěrečná otázka! Podle čeho vítěznou neziskovku nakonec vyberete?
Marek: Určitě nechceme dělat stopadesátou aplikaci na něco, co už existuje. Podstatné je, aby ta aplikace byla něčím unikátní a měla nějaký dopad. A také je pro mě důležité, aby tam byla nějaká výzva. To může znamenat cokoliv. Vyzkoušet si něco zajímavého, na co jsme si ještě nešáhli nebo vypracování krásného vizuálu. Dlouho jsem pracoval jako vývojář a pokud bych si měl něco vybrat, tak určitě to, co mě někam posune.
Karel: A u mě rozhoduje hlavě dopad samotné aplikace, protože díky tomu mají neziskovky možnost pomoci dalším lidem.
Podrobnější informace a způsob, jak se přihlásit, najdete na ngo.blueberry.cz. Těšíme se na vaše projekty!
