Můj první měsíc v Blueberry
Zpověď interního recruitera
English version of this article can be found HERE.
Ozubená kolečka v hodinkách se neúprosně točí a jak to tak bývá, po 3 letech a nějakých drobných měsících nastal čas pro změnu. Pro změnu místa, kde člověk tráví až jednu třetinu dne. A došlo i na mě. Proto jsem nastoupil do Blueberry jako nový interní recruiter. A jakých bylo mých prvních 30 dnů? Kromě toho, že jsem si měl zapamatovat asi 80 jmen v co nejkratší době (a stejně si všechny ještě nějaký čas budu hledat na webu), to rozhodně bylo hektické, informačně náročné, plné nových lidí a dost speciálního humoru, ale hlavně super!
První pocity
Jako člověk, který odcházel z malé personální agentury o 10 lidech, jsem byl hned první den konfrontován s pocitem, že vcházím do něčeho většího, což souvisí nejen s počtem lidí v Blueberry, ale i s náplní práce. Hemží se to tu kreativními lidmi a tím je tu i dost živo. V Blueberry se tvoří. Ať už je to webová nebo mobilní appka, online marketingová kampaň a nebo grafika, je to proces, kdy ze skoro ničeho děláme něco, co přináší hodnotu. A jakkoliv zřejmě a elementárně to zní, pro mě je to do určité míry nové a zároveň návykové. Když potom vejdete do kuchyně, kde si designérka vyleze na stůl a fotí nějaký produkt, už vás to ani nepřekvapí (na tom místě už nejím Mišut, sorry 😜).
Každý den mě po vstupu do industriální budovy naproti rozpadlému smíchovskému lihovaru přivítá některý čtyřnohý kamarád, psi totiž nevyhnutelně spoluvytvářejí Blueberry atmosféru. Například WiFi (Stafordširský bulteriér naší office manažerky), která střídá pohledem přetahovadlo a mě, a často na sebe nenechá ani sáhnout a rovnou mi ho podá do ruky a já si musím hrát. A nebo Alan, který přifrčí z dalšího patra, vrtíc ocasem se zastaví u každého stolu asi na 2 sekundy a jde dál (evidentně potřebuje pokrýt co největší plochu v co nejkratším čase, než se zase vrátí k páníčkovi).
První týden byl …
První dny jsem procházel onboardingem, ze kterého bylo zřejmé, že ho v Blueberry nedělají poprvé a je docela promyšlený. To mě jako recruitera, který tímto procesem provede nahirované kandidáty v budoucnu, velmi těší. :-)
V den nástupu jsem dostal checklist na jednu A4 pro představu, co mě všechno čeká a co onboarding obnáší. Kromě různých přístupů do systému, jsem měl tzv. ”kolečka” s leadery jednotlivých týmů (Dev team, PR, Marketing, Sales,… a samozřejmě HR) a rychle získal přehled o tom, co děláme, jak to děláme a hlavně jak to všechno do sebe zapadá a dává smysl. Taky jsem se naučil ovládat kávovar, což byla dost výzva.
Třetí týden
Jakmile se dalo říct, že jsem na palubě, pustil jsem se do práce. Jako nový člen týmu se máte vždy koho zeptat, na co potřebujete, ale zároveň je od vás očekávána jistá úroveň autonomie.
Před nějakou dobou jsem vedl pohovor s kandidátem, který si zjistil, že jsem v Blueberry pár týdnů a zeptal se mě, co mě zatím ve firmě nejvíce překvapilo. Odpověděl jsem mu, že je to množství zpětné vazby. Na většinu důležitých úkolů jsem dostal zpětnou vazbu, a to jak pozitivní, tak negativní a dostával jsem ji často. Není to ale jen o zpětné vazbě směrem ke mně, co mě nejvíce překvapilo bylo, jak jsou ostatní zvyklí si říkat o zpětnou vazbu na sebe. A to i od člověka, který je ve firmě pár týdnů. No, co si budem, na začátku jsem s tím trochu bojoval. Mimo to jsem byl požádán, abych jakékoliv nápady na zlepšení čehokoliv předal dál a nebál se je říct. Takhle jsem si rychle uvědomil, že i jako úplný nováček ve firmě mám možnost do jisté míry něco ovlivnit.
A když už jsme u těch překvapení. Rozhodně mě dost překvapil občas docela zvláštní humor, na který si ale člověk rychle zvykne. Za zmínku stojí i meme kanál na slacku, kde se naši meme-officers starají o pravidelný přísun politicky nekorektního, neetického, černého humoru, a kde radši půlka firmy není. Pak už vás ani nepřekvapí mobilní hotspot kolegy s názvem “big dick energy”, když na chvíli vypadl internet.
Samozřejmě to u nás není všechno sluníčkové a máme nějaké mouchy. Byl den, kdy polovině kanclu nefungoval internet, rozbil se nám kávovar a mikrovlnka a řešíme nedostatek vývojářů a projektových rolí, jak už to tak v IT na dnešním trhu bývá. Což mi připomíná, že tohle mám na starosti vlastně já a je čas přestat psát a jít makat, protože mám hodně práce a pár jmen na zapamatování, které se mi doteď nepodařilo pokořit (promiň Matěji).
David Čáp, Recruiter v Blueberry
