Otevřené přiznání mému týmu: Moje fuckupy v leadershipu

Inspirace: Simon Sinek, Tomáš Hajzlar, Petr Ludwig, Seth Godin…muži a ženy.

Týme,

mám potřebu s vámi nasdílet moje pocity a zkušenosti, které jsem právě díky vám získal. Zároveň bych se tímto chtěl omluvit za moje přešlapy a poděkovat, že zrovna díky vám mohu růst. Dalším cílem mého přiznání je nejen představit moji leadership minulost, ale i sdílet informace, které vám pomohou pomoci vyvarovat se chyb, které jsem dělal, stále dělám a kdo ví, možná i budu dělat. Věřím, že všichni z vás mají potenciál být dobrým leadrem. Proto, vemte si z mého „přiznání“ ponaučení nebo inspiraci a nebijte mě, že jsem dělal, dělám a možná i budu dělat chyby. ;)

První z vás, které jsem měl možnost vést, jsem do Blueberry přivedl v roce 2014. Od té doby jsem vás (ne)začal rozvíjet a spolu s tím jsem se i já začal hodně učit, např. jaké to je vést lidi, umět jim pomoci, definovat jejich vize a mise a zároveň být manažerem a finančním správcem.

Co se během těchto čtyř let stalo, bych mohl rozdělit na tři fáze:

1. Fáze

Leadership is the art of getting someone else to do something you want done because he wants to do it.– Dwight D. Eisenhower

V této fázi jsem plynule přecházel z role komplexního online markeťáka do role manažera/leadra tvořícího tým. V té době jsem se společně s prvními z vás, kteří přišli do mého týmu v Blueberry (a že někteří to se mnou táhnete i dnes! Za což vám patří velké díky!), jsem se snažil předávat vám klienty, dělat nabídky, projekťáka i accounťáka… Vedle toho jsem stále řešil PPC kampaně, zapínal SEO, nastavoval Google Analytics a vůbec dělal mnoho práce specialistů. To mělo velkou výhodu v tom, že jsem stále rozuměl hodně věcem a nástrojům, na druhou stranu jsem vám neustále chtěl koukat pod ruce a často dával nevyžádané rady.

Vzpomínám si na jeden skvělý příklad. Věděl jsem, že je nesmysl opravovat (dle mě) Evou chybně nastavené PPC kampaně, proto jsem strávil půlku nocí tím, že jsem přemýšlel, jak jí řeknu, až tu změnu sám udělám. Věřím, že nejsem sám, kdo neví a učí se, jak komunikovat v podobných situacích.

V tomto období jsem si užíval, že vím, jak se všichni máte a co prožíváte i mimo kancelář. Měl jsem k vám blízko. Často jsme chodili ven, grilovali a trávili volné chvilky společně. Vlastně ani nevím, zdali jsem byl vůbec respektován jako leader. Vaší optikou si myslím, že jsem byl pouze borec/kolega, který toho dost ví, má nás rád, a případně za nás vždy vyřeší problém nebo nastaví kampaně.

Kdy: 2–4 roky zpátky

Kolik jsem vedl lidí: 2–6

To byla divoká léta, kde jsem se hodně učil. A moje fuckupy?:

• Neudával jsem směr, kterým oddělení půjde. Nebyla žádná vize.
• Chyba byla převážně ve vás. Jak je možné, že to nevidíte, proč nepřijdete s něčím novým, proč to neuděláte, proč to nenastavíte…vy, vy, vy…
• Komunikace do týmu byla kamarádská, ale podstatnou část informací jsem si nechával pro sebe. Dělalo mi dobře, že vím něco, co ostatní neví. Cítil jsem se důležitější.
• Myslel jsem si, že jsem nejlepší a vše vím nejlépe.
• Velmi jsem řešil micromanagement.
• Vybíral jsem lidi dle pocitu (hard skills jsem moc neřešil, vše jsem byl schopný lidi doučit).
• Nerozuměl jsem tomu, proč nemáte takový drive jako já.
• Neuměl jsem delegovat, vždy jsem vám říkal, jak máte práci dělat.

Co to podle mě mělo následek?

• Neměli jste žádnou motivaci přicházet s něčím novým
• Proč, když to Pařízek stejně ví nejlépe a já vlastně můžu být v klidu, nemusím mít žádnou odpovědnost a navíc často Pařízek chtěl stejně prosadit svoje. Prostě jsem se bál, že nebudu vypadat chytře a nebudu respektován (viz níže).
• Pořád jsem měl tendenci něco kontrolovat a zlepšovat
• Nikdo neocení 100% výsledek, který stojí 200 % času, i když to dává smysl. Když se na to dívám nyní zpětně, ať již zbytečné kontrola nebo zbytečné hledání ještě dalšího vylepšení nastavení kampaní, stálo moc času a navíc pravděpodobně nepřineslo žádný užitek. Tento čas jsem mohl věnovat i například tomu, jak být lepším leadrem.
• Často jsem vás obviňoval, že něco neděláte nebo mě neinformujete. Proč VY nejste jako já?
• Tenkrát jsem si nikdy nepoložil otázku, co proto mohu JÁ udělat proto, abyste mohli přijít s něčím novým (viz níže). Takže jsem se trápil s tím, jak se můžete posunout, jak vás motivovat k nějaké akci, kterou vidím já, a všechny moje motivace vycházeli ze mě… co já potřebuji k tomu, abych…bla bla! Čas jsem neefektivně věnoval mým „zlepšením” a vašemu vodění za ručičku. Vy jste neměli prostor (asi ani chuť) a já čas na více strategičtější věci.
• A když náhodou někdo z vás přišel, že bychom to mohli dělat jinak či s nějakou novinkou
• Sevřel se mi žaludek a musel jsem se moc přemáhat, abych to nějak zpracoval. Protože to přeci ukazuje na to, že mám nedostatečné znalosti! Měl jsem z toho špatný pocit, což ze mě každý lehce empatický člověk musel cítit. Takže o to více jsem chodil s novinkami já, abych nevypadal, jako blbec a paradoxně to zároveň chtěl i po vás.

2. Fáze

It’s someone who makes their employees feel secure, who draws staffers into a circle of trust. But creating trust and safety — especially in an uneven economy — means taking on big responsibility. — Simon Sinek

Tuto fázi bych označil za fázi uvědomění a rozvoje základních leadership skills. S příchodem nového CEO do Blueberry jsem pocítil novou inspiraci a důvěru. Zároveň jsem začal navštěvovat Google program Agency Leadership Program a dost času jsem věnoval i poslouchání leadership podcastů a čtení knih o leadershipu, což trvá až do dnes. Tyto aktivity měly za následek první koncepční pokusy o váš posun a získání statusu junior leadra.

Mým cílem před více jak rokem (až dvou) bylo vytvořit mezi vámi důvěru, pevný tým a větší sebemotivaci. S rostoucím počtem lidí jsem se moje nově nabyté teoretické znalosti a manažerské poučky pokoušel aplikovat a chtěl jsem vám moje představy a hodnoty předávat přes úrovně řízení.

Vzpomínám si, jak jsem před rokem, možná více, s nadšením prezentoval, proč byste si měli mezi sebou důvěřovat a více riskovat, že vás to posune. Mluvil jsem o tom, jak byste měli najít vnitřní kompas a opouštět komfortní zónu. Po skončení přednesu jsem z toho měl dobrý pocit, nicméně, když se za tím dnes ohlédnu, slyším v tom hodně vy riskujte, vy si důvěřujte, vy, vy, vy… Dnes bych použil my.

Vedle toho moje agenda zahrnovala i standardní manažerské úkoly — rozvoj týmu, zapojení nových lidí, odpovědnost za finanční situaci apod. Tady musím poděkovat Blueberry (Mírovi a Pavlovi) za jejich mentoring v této oblasti, bez nich byl byl marketing cca 2–3 zpátky. Zároveň chci poděkovat vám (Štěpánovi), kteří mi s tímto pomáháte. Tím chci pouze poznamenat, že k mé snaze být leadrem, mám stále dost jiných důležitých povinností. Ale pozor, být leaderem nemá co dělat s pozicí ve firmě! Proto to úvodní poděkování Blueberry. Jsem rád, že mohu makat jak na manažerských tak leaderovských dovednostech.

Myslím si, že se nám podařilo vytvořit důvěru. Především v tom, že za námi můžete kdykoliv s čímkoliv přijít. Věřím tomu, že se nám podařilo vytvořit pro vás v týmu pocit bezpečí. A že víte, že se vás vždycky postavíme. A i za to patří velké díky Blueberry.

Kdy: 1–2 roky zpátky

Kolik jsem vedl lidí: 6–12

Pár z mých fuckupů:

• Poslechnul jsem si nějaký podcast či přednášku, přečetl knihu a jsem leader
• To mělo za následek, že jsem se vám snažil přepapouškovat informace, ze kterých jsem nadšený a to samé jsem očekával i od vás.
• Málo jsem naslouchal (což dělám dále)! Neumím vám správně naslouchat
• Vždy, když mi chtěl někdo něco sdělit, připravoval jsem si v hlavě odpověď ještě před vašim dokončením věty nebo myšlenky.
• Neuměl jsem (a stále neumím) dát konstruktivní zpětnou vazbu
• Bojím se, abych nikoho neranil. Abych dal správně najevo, co je důležité apod…
• Stále jsem si držel status nejchytřejšího specialisty
• Aneb běžte za Karlem, on to nějak vyřeší!
• I v různých testech vyšlo, že neumím delegovat
• Vždy jsem říkal, jak to máte udělat a ještě k tomu jsem vám v průběhu řešení do všeho kecal.
• Neměl jsem jasnou vizi, kam oddělení půjde
• Spíše oddělení mířilo k tomu, že jsme byli směřováni a řízeni “by opportunity driven”.

Co to podle mě mělo za následek:

Pocit nejchytřejšího a delegování

• Ego. Hraje v tom roli ego. To, že je člověk stále důležitý. Přeci se od leadra očekává, že se vším poradí a ví, jak na to. Jenže, kde je v tom váš rozvoj a předávání odpovědnosti? Možná i hrozilo, že se tým nikam neposune, pokud to Karel nějak nezkontroluje. Takže tohle falešné ego muselo jít stranou. Dle mých malých zkušeností není možné tým posunout dál, pokud nebudu schopný správně delegovat a jít s falešným egem trochu níže.

Poslouchání a zpětná vazba

• Než jste dokončili větu, už jsem si připravoval odpověď a doporučení, jak to máte udělat. Na jednu stranu jste to mohli mít jednodušší, na druhou stranu jsem si opravdu ani neuvědomoval to, co říkáte. Soustředil jsem se na formu, ale ne na obsah. V rámci zpětné vazby jsem si něco připravil a to hlavně rychle, ať je to venku.. raději žádnou reakci a pojďme na další téma. Opět jsem vám dal dost malý prostor na dialog a váš další rozvoj. Jaké by to asi bylo, pokud bychom o vašem rozvoji mohli vést rozhovor a já byl schopný v tom slyšet správné věci a na nich postavit už zmíněný rozvoj?

Vize a směr týmu

• Jak se asi lidí cítí v týmu, kde není jasné, jaké jsou vize a plány a jen čekají, jaké bude další Karlovo rozhodnutí? A dle čeho udělat vice strategické rozhodnutí? Takže se ke mně dostávalo, že byste rádi věděli, kam směřujeme. Upřímně, i dnes s tím hodně bojuji, nicméně základní směr týmu jsem i díky vám již představil a hodně mi to pomáhá v dalších rozhodnutích.

3. Fáze

„Pokud lidé dělají to, k čemu mají talent, co je jejich silnou stránkou, mohou být nejenom produktivnější a úspěšnější, ale i šťastnější. Odemykání lidského potenciálu je pro mne osobní mantrou, protože si myslím, že pokud lépe využijeme to nejlepší v nás, podaří se vytvořit i lepší svět k našemu žití.“ — Jan Muhlfait

Uvědomění a práce sama se sebou.

V poslední době jsem si především uvědomil, že abyste se změnili vy, musím se nejdříve změnit já. Možná chci změnit svět, možná rodinu nebo možná vás, ale to mohu jen v případě, že se změním já, že něco udělám já sám se sebou. Určitě čerpám a bude nadále čerpat spousty inspirace z venku. Ale zároveň si uvědomuju, že pokud budu chtít tyto myšlenky předat, musím je žít hlavně já a pro vás nadále především vytvářet platformy a bezpečí prostředí pro vaší seberealizaci.

Chci kolem vás nadále tvořit kruh lidí, kterým budete věřit, se kterýma můžete něco sdílet a především z kterých si můžete brát inspiraci a vzájemně se podporovat. Možná se mi to už daří, protože díky vám cítím, jak se posouvám a jak se posouvají i někteří z vás.

Já vedle leadra budu stále manažer, který řeší i finanční a manažerské záležitosti, ale proč byste vy nemohli být vedle vaší specializace, například business ownerem nebo pracovat na neziskovém či interním projektu a vzít si to celé na starosti? Vyzkoušet si onu zodpovědnost? Vyzkoušet si, jaké to je být leadrem? V tomto případě bych chtěl poděkovat Daně a Pája za inkubátor nápadů i jejich realizaci. Vnímám ho jako první výrazný krok k vaší seberealizaci. A co je lepší, přišli jste s ním sami! Zároveň vím, že se chystají další projekty a nápady.

Někde jsem nedávno četl, že v práci za celý život strávíme cca 100 tisíc pracovních hodin. To není nekonečně moc, proto pojďme přemýšlet a společně nacházet smysl v práci a podporovat to, co vás baví a co vás žene dál. A věřím tomu, že nejen porostem po osobní stránce, ale spolu s námi porostou I klientské projekty a celý tým i po finanční stránce.

Kdy: poslední rok

Kolik vedu lidí: 12–20

Moje aktuální fuckupy:

• Stále neumím správně naslouchat a dávat zpětnou vazbu
• Vím, že se nedokážu vyjádřit jasně a stručně
• Což občas vede k vašemu zmatení. Správný leader/manažer má být jasný.
• Stále lidem říkám, jak mají svou práci dělat
• Díky tomu, že jsem z oboru, mám stále pocit, že něco vím lépe než vy.
• Také vím, že se vám s přibývajícím počtem lidí vzdaluji
• To má za následek, že moje myšlenky a změny vámi nejsou úplně pochopeny. Nemám na vás totiž dostatek času. Proto bych chtěl nejen lépe komunikovat s Štěpánem a Luckou a dalšími, které mám přímo na starosti, ale chtěl bych, abyste mohli i lépe komunikovat mezi sebou.
• Mám málo času na vás a ještě k tomu často trávím hodně času na zbytečných schůzkách
• Vy jste ti, kdo vydělávají firmě peníze a vy jste ti, kdo potřebují podporu. Proto jeden z mých dalších kroků bude omezit schůzky a více se věnovat práci na vašem rozvoji a cílech.
• Stále vám ještě nedokáži pořádně pomoci nastavit cíle
• Cíle by měly rozvíjet Blueberry, ale i vás. Chtěl bych zjistit vaše silné stránky a rozvoj těchto stránek zapojit do již stanovených cílů.

Co to má za následek:

Nedostatečné naslouchání

• Vede k rychlejším závěrům, které často bohužel nabízejí menší prostor pro vás, vaše myšlenky a nápady, které potřebují tolik živit a podporovat. Zároveň asi chci vypadat stále chytře, proto i vás všechny otevřeně prosím, pokud vás nenechávám domluvit či reaguju nedostatečně a nezodpovím váš dotaz nebo myšlenku, pojďte do mě a řekněte mi, že vám mám lépe naslouchat. Nebo mi řekněte, ať vám to zopakuji. Dle toho poznáte, zdali jsem váš dotaz pochopil.

Nejasné vyjadřování

• V poslední době jsem si u sebe všimnul, že nejsem dost jasný a čitelný. Což je pro komunikaci a porozumění toho, co po vás potřebuji a kam chceme směřovat asi to nejdůležitější. Navíc, pokud by přišla krize, musím být jasný, rychlý a přesvědčivý.

Omezené delegování

• Tohle je moje velké téma a prostor pro zlepšení. I proto jsem začal pracovat na posunu v coachingu, který mě snad pomůže více vás podpořit v samostatnosti a odpovědnosti a následně posune celý tým.

Nedostatečně nastavené cíle

• Když nevíte, co a proč máte rozvíjet, tak budete mít malou motivaci na těchto cílech pracovat. To je zároveň zbytečné plýtvaní časem a energií všech. Takže naším úkolem je teď společně najít vaše cíle, které vás i Blueberry budou rozvíjet. V prvním kroku musíme najít vaše silné stránky a nich dále stavět.

Co mě čeká:

• Jedním z cílů je získat základní dovednosti v coachingu, protože coaching velmi souvisí s předání odpovědnosti.
• Hledání cest pro vaší inspiraci a seberealizaci, např. potkávat zajimavé lidi mimo náš obor, sdílet hodnoty, které ti lidé představují a zamýšlet se nad tím, jak nám to pomůže nejen v pracovním životě.
• Práce se mnou a snížení ega, vždy když se mne něco nelibí nebo naopak i líbí, co proto mohu udělat já, jak to změnit respektive podpořit?
• Najít svoje proč! :)

Tím zavírám moje otevřené sdílení. I když si z toho vezmete jen jednu věc, budu moc rád. Není to žádný návod na leadership, ale je to otevřené přiznání, které jsem vám chtěl předat. Chtěl bych z vás všech vytvořit leadry, abyste se nebáli odpovědnosti a risku, věřím, že to nejen povede k finančnímu růstu marketingu, ale růstu především vás a kdoví, třeba brzy povedete vy mě. A na co se docela těším.

S pozdravem,

Váš Karel