Divoký streetartový Brusel: oběšenec i obří genitálie

Bruselské vody poslední dobou čeří několik nových kontroverzních maleb na fasádách obytných domů. V centru metropole Belgického království i evropské politiky, proslulé komiksovou cestou s ukázkami ikonických kreslených příběhů, se jich objevilo i pár vulgárních či přímo morbidních.

Výjev skorovraždy na dohled většinou muslimského Molenbeeku. (Foto Kateřina Farná)

Předloni se na titulní strany belgických listů dostala obří malba penisu u rušné křižovatky (celá článek ZDE). Výtvoru předcházel obraz masturbující ženy klenoucí se nad luxusní obchodní třídou.

A jedna noc na podzim roku 2017 vydala další pouliční „skvost“ — kousek od vodního kanálu rozdělujícího město na polovic kdosi stvořil několikapatrovou ženskou vulvu.

Morbidní a drásavé

Tyto přírůstky překvapují tím, že překračují mravní meze. Ovšem jejich „bratříčci“ mají mnohem morbidnější charakter a vzbuzují silnější kontroverze především svým problematickým umístěním.

Na dohled Molenbeeku, čtvrti s nálepkou džihádistické líhně, dospělí cestou do práce a děti do škol mohou spatřit docela šokující výjev nad střechou staré dílny: ležící osobu už už podřezává velký nůž. Někteří své zděšení neskrývají. A vůbec je nechlácholí zprávy belgických novinářů, že vypátrali inspirační zdroj v klasické olejomalbě ze 16. století Obětování Izáka od italského malíře Caravaggia. Znázorňuje Abrahama, jak se chystá obětovat Bohu svého syna Izáka.

Masturbující nahá žena dráždí chodce po luxusní Avenue Louise. (Foto Kateřina Farná)

Názory na další osud pouliční malby se liší. Vlámský ministr kultury Sven Gatz se stejně jako v případě předchozí slovní přestřelky kolem velkého pouličního mužského přirození — které zhodnotil větou v duchu belgického surrealisty Reného Magritta „Ceci n‘est pas un penis”. (Toto není penis) — vyjádřil slovy, že „umění“ má být svobodné. „Nebo zakážeme také Caravaggia?“ otázal se. Později stanici VRT dodal: „Záměr je dobře zamýšlen. Nechme ji (malbu) tam. Jen proto, že některé rozrušuje, ještě neznamená, že je to špatné umění.“

Radní odpovědná za kulturu a plánování města Ans Persoonsová se však vyjádřila jinak: „Někteří to považují za příšerné a chtějí, aby malba co nejdříve zmizela. Město se proto obrátilo na majitele budovy.“

Žádná cenzura, hájí se radnice

Bruselský bývalý starosta Yvan Mayeur měl za to, že výtvor mohou někteří obyvatelé považovat za výzvu k násilí. Naléhá tudíž na jeho odstranění. Zatím se tak nestalo. Mezitím byl kvůli dotačnímu skandálu odstraněn ze starostovské sesle on sám.

Malba obnažené, hlavou dolů visící rozeklané postavy je vidět ze širokého okolí. Včetně vlaku. (Foto Kateřina Farná)

Už na začátku roku „obohatila“ metropoli ohromná malba na vysokém panelovém domě. Na boční straně se skví obraz obnažené, hlavou dolů visící rozeklané postavy. Stahují ji z kůže. Inspirace se našla v klasickém uměleckém díle z konce 17. století s názvem Těla bratří De Wittů od nizozemského malíře Jana de Baen. Kromě námětu je zarážející lokalita malby. Najdeme ji totiž uprostřed čtvrti s výrazně vyšším procentem muslimských věřících.

Nové streetartové počiny, k nimž se nikdo autorsky nehlásí, vzbuzují bouřlivé diskuse v obavách, aby zbytečně nezvyšovaly napětí mezi jednotlivými komunitami a nepřilévaly olej do ohně. Vedení bruselské radnice vyjednává s majiteli budov o dalším postupu. Dosavadní nečinnost hájí tím, že odstraňování by znamenalo cenzuru, a přece „neexistuje žádná taková věc jako dobrá cenzura“.