Filozof Jan Patočka: Historie není pohled nýbrž zodpovědnost

Nejen kvůli turbulentní době a vývoji na české politické scéně posledních dní v sobě řeším otázku, jakou budoucnost přichystáme svým dětem my naší přítomností. Shodou okolností se tento týden v Belgii konala série konferencí a diskusí o odkazu významného českého filozofa Jana Patočky (1907–1977), kterého umučila komunistická státní bezpečnost svými výslechy.

Filozof Jan Patočka na archivním snímku.

Přezdívá se mu Pražský Sokrates. Údajně byl velice plachý člověk, zato vášnivě milující klasickou hudbu. Jeho význam překračuje hranice České republiky, učí se o něm filozofové po celém světě a dokonce jsou tací, kteří se začali kvůli němu učit česky.

https://youtu.be/9jFACbATVpM

V době svého úmrtí byl Jan Patočka jedním z významných myslitelů, uznávajících centralitu filozofie v otázkách osudu Evropy. O 40 let později v důsledku konce Berlínské zdi, jsou témata, jimiž se zabýval a na kterých jsou založeny myšlenky Charty 77, možná ještě aktuálnější.

Jan Patočka přemýšlel nad konceptem a hodnotou současné Evropy, snažil se popsat evropskou identitu a vyslovil pro mě zásadní myšlenku: „Historie není pohled nýbrž zodpovědnost.“

Nahlédnutí duše

Patočka se obracel k řeckým filozofům a především k Platónovi, u kterého hledal základ evropského myšlení. Rozvíjel Platónovu myšlenku péče o duši, která je podle něho jádrem evropské identity a jedinečnosti. Péči o duši Patočka definuje jako hledání pravdy, cestu k pravě a dobru, tzv. nahlédnutí.

Patočka vidí odpověď na překonání evropské krize právě ve starání se o duši, v neustálém hledání smyslu dobra a zla. Rozšiřuje pak toto “nahlédnutí” duše a bytí jednotlivce na péči o obec a veřejný prostor.

Odkaz profesora Jana Patočky, jednoho z prvních mluvčích Charty 77, rezonoval na několika místech Belgie, Evropském parlamentu, Pražském domě v Bruselu, na Lovaňské univerzitě nebo bruselské Svobodné univerzitě. Vznikl o něm také nový belgický dokument nazvaný Pražský Sokrates.