Město Brusel končí s nuceným vykrmováním husí na jatýrka
Násilné vykrmování zvířat představuje jinou formu jejich týrání, shodl se před časem parlament Bruselského regionu. V celé oblasti tak zakázal produkci foie gras, tedy ztučnělých jater, z nichž se mimo jiné vyrábí lahůdková paštika.
Důvodem má být to, že játra k tomuto účelu násilně vykrmované domácí drůbeže jsou nepřirozeně příliš velká a zvířata tím trpí. Týká se to především domácích hus a kachen. Několikrát za den jim obsluha zavede pneumatickou či hydraulickou trubici přímo do jícnu a vtlačí rovnou do žaludku dávku obilnin — kukuřičnou směs s olejem nebo tukem. Takto násilně se kachny a husy vykrmují dva až tři týdny před zabitím.
Angažuje se i Van Damme
Podle Bianky Debaetsové, státní tajemnice pro chov domácích zvířat, patří Belgie společně s Francií, Španělskem, Bulharskem a Maďarskem k pětici producentů foie gras.
Změna legislativy z roku 1986 tak znamená, že výroba je oficiálně v hlavním belgickém městě zakázána. Omezení je do značné míry symbolické, protože nyní žádní výrobci jater určených k výrobě paštik v Bruselu nepůsobí. Místní úřady však doufají, že příklad Bruselu budou následovat další belgická města.
Přitom evropská směrnice z roku 1998 zakazuje nebo významně omezuje násilné krmení domácích zvířat. Dodržuje ji většina evropských států včetně České republiky. Nedávný výzkum organizace za práva zvířat GAIA, s níž spolupracuje Jean-Claude Van Damme, bruselský rodák a mistr filmového boje, ukázal, že přes osmdesát procent Belgičanů zákaz nuceně vykrmovaných zvířat podporuje.
„Pokud jsou zvířata nucena přijímat velké množství potravy, dostávají se zbytečně do stresu a mají například potíže s dýcháním. Játra takového tvora mohou vážit až kilogram. Za normálních okolností je to sotva 100 gramů,“ vysvětlila Bianca Debaetsová s tím, že je to vlastně jiná forma jejich mučení. Dosavadní vědecké poznatky jí dávají za pravdu, protože násilné krmení způsobuje zbytečné utrpení a provází je často zranění.
