Tintin, nejslavnější Belgičan, slaví devadesátiny

Komiksy měly vždy zvláštní místo v srdcích Belgičanů. Citují z nich své oblíbené pasáže se stejnou radostí jako třeba Češi z Haškova Švejka nebo Járy Cimrmana. Nositelem řady typických belgických charakteristik se stal Tintin. Mladý reportér z pera Georgese Remiho neboli Hergého je považován za jednoho z nejznámějších Belgičanů vůbec. Letos 10. ledna slaví své 90. narozeniny.

Tintina doprovází jeho věrný čtyřnohý kamarád Filuta. (Foto ilustrační)

Dokonale symbolizuje nejednotnou Belgii — Vlámové se s Valony nedokázali shodnout ani na tom, jak budou svému za hranicemi oslavovanému kreslenému rodákovi říkat. Všichni ho znají jako Tintina, ale Vlámové mu přiřkli jméno Kuifje (v překladu také Chocholka).

Tintinovy příhody jsou směsicí detektivky, bláznivé komedie i sci-fi žánru. Z neohroženého reportéra se nakonec zrodil celosvětový fenomén. Příběhy byly přeloženy do více než 100 jazyků a prodáno bylo více než 230 miliónů knih. Jeho dobrodružství Tintin: Tajemství Jednorožce převedl roku 2011 na stříbrné plátno Steven Spielberg, a ještě víc tím přiživil jeho mezinárodní reputaci.

Georges Remi se narodil roku 1907 v Bruselu a téměř celý svůj profesní život strávil v tomto městě. Přiznával, že jako malý kluk byl pěkný neposeda a že se jeho energická povaha projevovala zejména na návštěvách, proto se ho rodiče snažili zabavit kreslením. U toho údajně vydržel hodiny. Náruživě tvořil také během vyučování na základní škole, kterou navštěvoval během první světové válce. Tehdy okraje jeho sešitů zdobily příběhy chlapce a německých okupantů. Přidal se ke skautům a brzy se s přezdívkou Chytrá liška stal vůdcem své družiny. V roce 1924 mu v časopise Belgický skaut otiskli jeho první kresby. V prosinci téhož roku začal své práce podepisovat pseudonymem Hergé.

První krátký příběh o nápaditém reportérovi vyšel ve víkendové příloze pro děti a mládež bruselského katolického časopisu Dvacáté století (fr. Le Vingtième Siècle), kterou Hergé od roku 1928 vedl jako odpovědný redaktor. Na obálce z 10. ledna 1929 stál Tintin v oblíbeném baloňáku s rukama složenýma za zády, vedle něj věrně panáčkoval Filuta (v originále Milou) a oba koukali na velký glóbus. Tím začala slavná éra obrázkových příběhů. Tintin má fištróna a nese si v sobě kus z Indiana Jonese a ždibec ze Sherlocka Holmese. Hergé o svém hrdinovi jednou řekl: „Tintin to jsem já, když chci být hrdinský, dokonalý…“

Hergé tak, jak jej při tvorbě zachytil fotograf Jiří Jírů. (Foto Jiří Jírů)

Tintin cestuje po světě, aby přišel na kloub záhadám a vyřešil nejedno tajemné zmizení. Kromě jeho věrného bílého foxteriéra jej doprovázejí uspěchaný Kapitán Haddock, roztržitý profesor Tournesol a nemůžeme zapomenout ani na bezradné detektivní duo, bratry Duponta a Duponda (v překl. Kadlec a Tkadlec). „Tintinologové“ dodnes diskutují o tom, jestli je Tintin příjmení, nebo přezdívka. Vzhledem k tomu, že je povoláním reportér, přikláněla bych se k variantě o novinářském pseudonymu. Znám není ani jeho přesný věk. Víme sice, že bydlí v Belgii na adrese Rue du Labrador 26, ale nikde se už nedočteme, v jakém městě tato ulice leží. Nejpravděpodobnějším městem se zdá být Brusel, kde Labradorská ulice opravdu existuje. Mladý světoběžník rád nechával falešné stopy a hrál si s názvy ulic. Vtipné jazykové hříčky autor údajně odkoukal od své babičky, kterou rád navštěvoval.

Tintin v zemi Sovětů byl první samostatný komiksový sešit. (Foto ilustrační)

První vydání Tintinových dobrodružství byly černobílé perokresby na šedém pozadí. Postupně vzniklo několik krátkých příběhů pro časopis a v roce 1930 vyšel první samostatný sešit. Nesl název Tintin v zemi Sovětů a je obecně považován za první svého druhu. Vydavatelství Casterman na Hergého naléhalo, aby kresleným okénkům dodal barvy. Autor sice chvíli vzdoroval, ale nakonec se nechal přesvědčit. První barevné dobrodružství z roku 1942 dopadlo skvěle, a nejen kvůli dokonalé barevné paletě se o Záhadné hvězdě hovoří jako o mistrovském díle. O čtyři roky později už Hergé koordinoval časopis Tintin. Později se neohrožený Tintin ještě vydal do Konga, bývalé kolonie belgického krále, kde se musel potýkat s nebezpečnými zvířaty, dále do USA, Indie nebo Číny. Hergé vytvořil celkem třiadvacet sešitů Tintinových dobrodružství, ten čtyřiadvacátý, nazvaný Tintin et l’Alph-Art, vyšel v roce 1986 po Hergého smrti jako nedokončený. Ve své závěti si přál, aby v jeho díle nikdo nepokračoval. Tintin tedy nemá dalšího autora, který by jeho kreslené výpravy oživil.

Brusel se v Tintinových příbězích objevuje spíš jako inspirace. (Foto ilustrační)

Hergé zaujal svou čistou linkou kresby a smyslem pro vyjádření pohybu, napětí i humoru. Jeho úspěch vyvolal zájem o komiksy u Belgičanů všech věkových kategorií a inspiroval mnoho lidí, aby vzali pero do rukou a na papíře vytvořili vlastní postavy. Hergého životním mottem bylo: „Věří-li člověk svým snům, mohou se stát realitou.“