Co můžeme jako skauti dělat proti dezinformacím?
Úkolem skautské organizace není předepisovat oddílům náplň programu ani zjišťovat, kolik oddílů se ve své činnosti dezinformacemi zabývá. Jistě však jde o významný problém současnosti, který ovlivňuje naše každodenní životy a kterým se už dnes zabývá řada lidí. Někteří z nich na toto téma připravují i programy pro děti a mládež. Zeptali jsme se proto čtyř takových, jak s tímto tématem můžeme jako skauti pracovat a jaké nástroje přitom použít.
Petra Mlejnková: Jak mluvit o médiích bez emocí
Petra Mlejnková se dezinformacemi zabývá na akademické úrovni, to znamená, že o nich bádá, píše, učí a přednáší. Současná situace je podle ní bohužel ideálním podhoubím pro jejich vznik i šíření: „Pandemie, stejně jako jakákoliv jiná krize, vytváří enormní prostor pro šíření neověřených informací a záměrných lží, které mají za cíl manipulovat a poštvávat lidi proti sobě. Dezinformátoři mají velký prostor pro práci se strachem, nejistotou a únavou společnosti. Přidává se k tomu navíc velká nedůvěra v politickou reprezentaci a její schopnost tuto krizi vyřešit.“
Prvním krokem k řešení je podle Petry nebát se o dezinformacích mluvit, netvářit se, že tento problém neexistuje. Úskalím je, že debata o dezinformacím může velmi snadno vést k debatě o hodnotách a názorech. Mnoho témat lze ale otvírat zcela bez emocí: „Důležité je totiž mluvit i o médiích jako takových, o tom, jak pracují a jaké nároky na jejich práci máme, jaká pravidla by věrohodná média měla dodržovat.“
Další velmi důležitá věc je neodsuzovat. „Pokud někdo věří neseriózním médiím, má k tomu nějaký důvod, který může souviset s jeho prožitou zkušeností. To, že někdo věří neseriózním médiím, neznamená, že je hloupý. Stejně tak se nesmíme tvářit, že seriózní média jsou bezchybná, protože to také stoprocentně neplatí.“ V případě mladých lidí je také potřeba si přiznat, že spousta z nich čerpá a bude čerpat informace o světě hlavně ze sociálních sítí, kde přitom může generovat obsah kdokoli.
To všechno zvyšuje důležitost zvyšování míry mediální gramotnosti. Ta je podle Petry průřezovým tématem, které přirozeně řeší a posilují jakékoli aktivity, u kterých se pracuje s informacemi. Jako zdroj takových programů doporučuje vzdělávací portály, na kterých své nápady a metodiky sdílejí přímo pedagogové.
Ludmila Hamplová: Měnit k lepšímu i ten virtuální svět
Také Ludmila Hamplová se s dezinformacemi střetává při své každodenní práci. Její specialitou jsou dezinformace v oblasti zdravotnictví, kterých je nyní vskutku požehnaně. „Během pandemie covid-19 zažíváme něco, co Světová zdravotnická organizace označuje jako infodemii, tedy obrovský příval informací, ve kterém je jen velmi obtížné se vyznat,“ říká a zdůrazňuje, že problémem nejsou jen záměrně vytvářené škodlivé nepravdy: „Problémem jsou také zavádějící a zkreslené informace — misinformace, které mohou být šířeny i s dobrým úmyslem někoho informovat. Rozlišit od nich v tomto přívalu informace vyloženě pravdivé je nesmírně obtížné.“
Ludmila nevidí důvod, proč by se toto téma nemohlo řešit i s dětmi: „Sama mám dvanáctiletou dceru a musím přiznat, že pokud jde o téma dezinformací, dokáže se stejně jako řada jejích přátel orientovat lépe než mnozí dospělí. Proto bych dospívající či děti rozhodně nepodceňovala. Už jen proto, že umí být přirozeně zvídaví a dokáží se ptát.“ Právě tuto zvídavost a chuť poznávat svět je podle ní potřeba v dětech podporovat. „Nejde o to jim říkat tytyty, dezinformace jsou zlo, ale spíš je krok za krokem učit, jak si sami mohou ověřit, zda je nějaká zpráva pravdivá, jak porozumět psanému textu, jak si umět dohledat další informace, když se mi něco nezdá i získat dovednost automaticky nesdílet všechno, co mi přistane na displeji.“
Skauti, kteří mají podle jejích zkušeností velkou chuť měnit svět k lepšímu, mohou jít v této oblasti příkladem. K lepšímu je totiž potřeba měnit nejen fyzický, ale i virtuální prostor kolem nás. Jak na to? „Důležité je začít u sebe, zdokonalovat svou schopnost porozumění textu, ověřování informací — to jsou věci, které budou užitečné vždy a trénovat je lze kdykoliv, třeba s programy Jednoho světa na školách. Směrem do společnosti je pak základem mluvit s lidmi, zajímat se o to, jak zvládají příval informací, a dávat najevo, že vám záleží na tom, jak se cítí. A když vidíme, že někdo sdílí dezinformace, můžeme reagovat slušně a nabídnout mu kvalitnější zdroje informací.“
Jaroslav Valůch: Cílem dezinformací je rezignace a apatie
Jaroslav Valůch má za sebou na poli dezinformací mimo jiné i přípravu a pořádání kurzů pro seniory. I on považuje současnou situaci za velmi nebezpečnou: „Krizové situace jsou pro dezinformátory ideální příležitostí. Emoce ovlivňují v takových momentech naše rozhodnutí více než racionální rozvaha. A ještě to umocňují algoritmy sociálních sítí, informační operace cizích mocností, populistický marketing a clickbaitový byznys.“
Pro boj s dezinformacemi je podle něj důležité poznávat i okolnosti jejich vzniku — kdo je vytváří, jak se šíří, jaké pro to mají jejich strůjci motivace. A pak samozřejmě pracovat na osvojení základních ověřovacích schopností, mediální gramotnosti. Také Jaroslav v této oblasti doporučuje materiály Jednoho světa na školách, na kterých se i osobně podílel. Pokud pak takové schopnosti a dovednosti máme, neměli bychom si je nechávat pro sebe — důležité je podělit se o takové věci třeba i se svými příbuznými a přáteli.
Jaroslav v dětství chodil do Zálesáku, ovšem po pracovních zkušenostech s kolegy, kteří prošli skautingem, plánuje najít pro své děti právě skautský oddíl. A přesvědčila ho i reakce skautů na pandemii, která podle něj dezinformátorům vůbec nehraje do karet: „Cílem dezinformátorů není nás přesvědčovat o nějaké své pravdě nebo pohledu, jejich cílem je podkopat vůbec víru v to, že se lze nějaké pravdy dopátrat; posílit pocity nihilismu, rezignace a apatie, že vlastně všichni lžou, že všichni mají nekalé motivy. To, že se například skauti bez otálení zapojili do pomoci seniorům v koronavirové krizi, je přesně to, co nabourává dezinformační cíle. Je jen otázkou času, kdy se skauting stane terčem. Nebude snadné podkopat důvěru společnosti ve skauting. Kdo by ale před rokem čekal, že se podaří část společnosti postavit proti vlastním lékařům a sestrám? A dnes? Dle čerstvého výzkumu, přes 35 procent veřejnosti je podezřívá z toho, že schválně přehánějí vážnost situace kolem COVID-19, aby získali finanční výhody. Je načase se na to připravit.“
Karel Strachota: Sociální sítě daly dezinformacím křídla
Předchozí respondenti doporučovali programy Jednoho světa na školách (dnes již známého pouze pod zkratkou JSNS). Asi neuvěříte, že to, že čtvrtým odpovídajícím je právě zakladatel a ředitel tohoto projektu, je víceméně náhoda…
Karel Strachota toho založil vícero, ale JSNS je jeho hlavním dílem, řídí jej od založení v roce 2001 dodnes. Projekt, který funguje v rámci organizace Člověk v tísni, se postupně posunul k řešení nejpalčivějších témat současnosti a jejich zpracování pro vzdělavatele a vychovatele. Dezinformace tak dnes přirozeně patří k těm nejrozsáhleji zpracovaným.
Podle Karla ale nejde vyloženě o fenomén současnosti. „Lhaní, záměrné vymýšlení nepravdivých zpráv a manipulace s fakty provázejí lidstvo po staletí. Výrazně se ale proměnila forma a rychlost, jakou se dezinformace šíří. Sociální sítě představují pro dezinformace ideální živnou půdu.“
Velká část dezinformací týkajících se koronaviru u nás podle Karla pochází z pár desítek webů, které inklinují k proruskému vykládání světa. Geopolitika a hybridní válka ale nejsou jedinými důvody jejich vzniku. „Při šíření dezinformací jde často „jen” o byznys. Weby, některé se vydávají za zpravodajské, resp. alternativní, vytvářejí nebo přebírají obsah s klikacím potenciálem. A klikání rovná se peníze.“
Aktivně se tomuto fenoménu bránit je podle Karla naprosto nutné: „Většina dezinformací soustavně narušuje důvěru v média i vlastní kritický úsudek. V duchu prohlášení typu „nikdo neví, jak to je“ nebo „v tom se nikdo nemůže vyznat“. Dochází také k útokům na nezávislá média a jejich oslabování. Svět tradičních médií sociální sítě úplně rozvrátily. Bezbřeze se na nich šíří nesmysly, konspirace a nenávist.“
Jak nám v tomto boji mohou pomoci materiály projektu JSNS? „Nejprve bych doporučil obecnější aktivity na posilování mediální gramotnosti, tedy schopnosti kriticky myslet, analyzovat, rozlišovat. To je nejlepší obrana před zavirováním mozku dezinformacemi. Základem naší metodiky je koncepce pěti klíčových otázek, které se věnuje také pětidílný seriál Kovyho mediální ring s youtuberem Kovym v roli průvodce.“
Tento seriál a doprovodné metodické materiály představují teprve první ze tří úrovní výukového plánu JSNS Krok za krokem. Na téma médií a mediální gramotnosti zde najdeme celkem 60 audiovizuálních lekcí, vhodných pro nejrůznější věkové skupiny od osmi let dál. Všechny jsou pro školy po předchozí registraci zdarma dostupné na webu JSNS — stejně tak se o ně mohou přihlásit i skautské oddíly. V poslední době pak projekt reaguje i na současnou situaci: „Přímo ke koronavirovým dezinformacím jsme koncem loňského roku vydali sadu Dezinformační dezinfekce obsahující mimo jiné aktivitu s hracími kartami zaměřenou na motivace tvůrců a šiřitelů dezinformací. Názvy karet možné motivace naznačují: Léčitel ezoterik, Kazatel pravdy, Dobré duše, Lovci lajků, Obchodníci, Zbrklí novináři, Propagandisté, Politici populisté, Vtipálci.“
Nakonec se Karel zamýšlí nad tím, nakolik se skauti mohou v této oblasti angažovat, když mají být jako organizace apolitičtí. To by podle něj nemělo skautům bránit v zapojování se do veřejné debaty a hájení základní hodnot a postojů, které má skauting v genech: „Myslím, že skautská organizace se má otevřeně vyjadřovat k otázkám týkajícím se lidských práv, má upozorňovat na případné nerespektování demokratických principů. I s ohledem na historickou zkušenost Skauta je taková angažovanost podle mě žádoucí a není v rozporu s deklarovanou apolitičností.“
Jak to vidíte vy?
Budeme rádi, když se k hledání odpovědí na tuto otázku Skautských otazníků zapojíte i vy. Váš pohled můžete napsat buď pod příspěvek na facebookové stránce Skautského světa nebo na redakční email skautskysvet@skaut.cz.
Užitečné odkazy:
www.jsns.cz — vzdělávací portál Jednoho světa na školách
publikace JSNS Dezinformační dezinfekce
www.zvolsi.info — stránka projektu Zvolsi.info
www.svetmedii.info — volně přístupné lekce a materiály k tématu mediální výchovy pro učitele
Přehled připravil Jakub Ambrozek — Mravenec pro časopis Skautský svět.
