Afordance

Michal Půta
May 14 · 5 min read
99percentinvisible.com: Norman Doors [8]

S pojmem afordance (v angličtině affordance) přišel poprvé již psycholog James J. Gibson ve své publikaci The theory of affordances v roce 1977, poté ještě v publikaci The Ecological Approach to Visual Perception v roce 1979. Afordanci definoval jako možnou akci, která je dostupná volně v okolním světě aktérovi, nezávislá na schopnostech a vědomostech onoho aktéra. [1] Gibson tedy tvrdí, že afordance je nezávislá na schopnosti aktéra afordanci vnímat a že je afordance vztah mezi aktérem a objektem.

S pojmem afordance pracovali další významné osobnosti, jako například Bill Gaver, který afordanci v roce 1991 rozčlenil do 3 kategorií. První je vnímatelná — vnímané charakteristiky objektu samy o sobě prozrazují, jaké interakce jsou s objektem možné a žádané. Druhá zahrnuje afordance skryté, kde aktér musí spoléhat na svou zkušenost a na metodě pokusu a omylu, aby nalez a pojmul možné akce. Pod třetí kategorii patří falešné, matoucí charakteristiky, které naznačují akce, které není možné s objektem vykonat [2].

S afordancí pracoval i Don Norman ve své knize Design of Everyday Things. Norman pracuje s afordancí spíše jako s aspektem designu, který říká, jak má být objekt používán. Měla by fungovat jako vizuální vodítko.
Afordance je tedy vjem skutečných vlastností objektu a pochopení, jak by s objektem mělo být nakládáno. Pokud při vytváření objektu designéři berou v potaz afordance, aktér může s objektem interagovat bez jakýchkoliv popisků, gest a názorných ikon. Aktér sám od sebe ví, že kliku má stlačit a tlačítko zmáčknout. [3] Norman vnímá afordanci jako možné akce a činnosti, jak s objektem reagovat, ale i skrze vlastnosti objektu — materiál, tvar, atp.

Norman naopak rozlišuje od termínu objektivní afordance tvz. „perceived affordance“, tedy vnímanou afordanci uživatelem. Ten může objektu totiž přisuzovat i vlastnosti a možnosti dle své zkušenosti, které objekt ale objektivně nemá. [3]

V roce 2001 afordance rozlišil Rex Hartson, nyní emeritní profesor na Virginia Tech University [4], navazuje ve své studii Cognitive, physical, sensory, and functional affordances in interaction design na Gibsona i Normana, konkrétně na Normanovu výzvu k diskuzi nad termínem afordance. Ještě před svým vlastním rozdělením ujasnňuje, jak pracuje Gibson, Norman, McGrenehe & Ho a Gaver s pojmy fyzické afordance, kognitivní afordance a senzorické afordance.

Hartson, R. (2003): Porovnání terminologie afordance [5]

Hartson rozšiřuje a navazuje na oba předešlé autory a rozděluje afordanci do čtyřech dalších kategorií: Kognitivní, fyzická, senzorická a funkční. [5]

Kognitivní afordance je designový prvek, který pomáhá, podporuje, usnadňuje nebo umožňuje přemýšlet a / nebo vědět o něčem. Jako příklad uvádí jasný, smysluplný a krátký popisek tlačítka, který uživateli naznačuje, co se bude dít po kliknutí a jaký bude výsledek. [5]

Fyzická afordance je designový prvek, který pomáhá, podporuje, usnadňuje nebo umožňuje fyzicky něco udělat. Pokud zobrazíme dostatečně veliké tlačítko na očekávaném místě, umožníme uživateli funkci snadno a rychle najít. Fyzická afordance nemusí nutně probíhat jen v mimo-digitálním světě, pracujeme s ní i v rozhraní počítače. I tak pracujeme s tím, že má být tlačítko adekvátního rozměru an očekávaném místě, aby uživatel neměl potíže s používáním systému. Hartson dále tvrdí, že správný wording a použití symbolů nejsou nutně fyzickou afordancí, ale pokud jsou správně přiřazeny a pojmenovány, výrazně pomáhají uživateli v orientaci v prostředí. [5]

Senzorická afordance je designový prvek, který pomáhá, podporuje, usnadňuje nebo umožňuje uživateli něco cítit (např. vidět, slyšet, cítit). Senzorická afordance objímá vjemy vizuální, zvukové, haptické (odezva mikrovibracemi), dotekové (různé povrchy a materiály), a podobně. [5]

Poslední, funkční afordance, slučuje tři předešlé a zasazuje je do kontextu reálného světa. Afordance musí být funkční ne každá nezávisle na další, ale všechny dohromady musí působit na uživatele, aby pro něj byla snadná práce s objektem nebo se systémem. [5]

Na afordanci není mezi designéry tedy zcela jasný pohled a v čase se měnil a měnit se bude podle zařízení a objektů, která budeme v nadcházejících letech vyvíjet a jak se postupem času bude měnit naše vnímaná afordance na základě naučených znalostí o světě a fungování v něm. V současné době mají ale designéři, ale i veřejnost přístup k funkčním modelům, jak přistupovat k vývoji nových produktů, ať už jsou digitální, nebo fyzické.

V současné době je opět o trochu těžší mít jasno v tom, jak s kterými kategoriemi afordancí pracovat. S demokratizací povolání designéra a s minimální vstupní bariérou do odvětví se opět častěji stává, že si designéři, povětšinou grafičtí, definují svoje vizuální afordance. Třídí je například na grafické — fotografie, ilustrace, branding, [7] ale v těchto případech se již nejedná o terminilogicko-sémantickou definici, jakou se zabývali Gibson, Norman i Hartson, ale o pojmenování konkrétních typů objektů, které se ale v čase mění a ohýbají tak význam slova afordance.

Afordance je stále významný pojem, u nějž platí, že by se mu měl věnovat každý, kdo tvoří. Může se jednat o fyzické objekty jako dveře s koulí nebo klikou, aby bylo jasné, na kterou stranu je otevřít, nebo o design digitálních prostředí, ve kterých pak fungují další uživatelé. Každým vyrobeným produktem totiž tvůrce učí své uživatele, jak užívat objekty dané kategorie a mění tak jejich vnímanou afordanci a ohýbá tak jejich další chování s podobnými produkty.

V tomto zcela podporuji Dona Normana, který si vzal za své myšlenku afordance masově rozšířit. I když se s Normanem Harston v třídění a chápání pojmu místy mírně rozchází, nelze Normanovi upřít evangelizaci pojmu mezi designéry, ale i mezi užší veřejnost.

[1] McGrenere and Ho (2000). Affordances: Clarifying and Evolving a Concept, conference. Proceedings of Graphics Interface 2000, p. 179–186.

[2] Affordances [online]. Interaction Design Foundation. [cit. 30. 4. 2021] Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/topics/affordances

[3] Norman, D. A. (2013). The design of everyday things:Revised and expanded edition. New York: Doubleday.

[4] Rex Harton [online].[cit. 2. 5. 2021] Dostupné z: https://www.linkedin.com/in/rexhartson/

[5] Hartson, R. (2003). Cognitive, physical, sensory, and functional affordances in interaction design. Behaviour & Information Technology, 22(5), 315–338. doi:10.1080/01449290310001592587

[6] Affordances [online]. Interaction design foundation: The Encyclopedia of Human-Computer Interaction, 2nd edition. [cit. 2. 5. 2021]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/book/the-encyclopedia-of-human-computer-interaction-2nd-ed/affordances

[7] UX Design Glossary: How to Use Affordances in User Interfaces [online]. UX Planet. [cit. 10. 4. 2021] Dostupné z: https://uxplanet.org/ux-design-glossary-how-to-use-affordances-in-user-interfaces-393c8e9686e4

[8] Norman Doors: Don't Know Whether to Push or Pull? Blame Design. [online]. 99 percent invisible. [cit. 2. 5. 2021] Dostupné z: https://99percentinvisible.org/article/norman-doors-dont-know-whether-push-pull-blame-design/

DESIGN KISK

Články nejen o designu informačních služeb

Medium is an open platform where 170 million readers come to find insightful and dynamic thinking. Here, expert and undiscovered voices alike dive into the heart of any topic and bring new ideas to the surface. Learn more

Follow the writers, publications, and topics that matter to you, and you’ll see them on your homepage and in your inbox. Explore

If you have a story to tell, knowledge to share, or a perspective to offer — welcome home. It’s easy and free to post your thinking on any topic. Write on Medium

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store