Card sorting a jeho místo v designovém procesu
Co je card sorting?
Card sorting je jedna z mnoha metod, které můžeme použít v rámci designového procesu.
Stojí na jednoduchém principu — účastníkovi, který na této aktivitě participuje, poskytneme kartičky s nadepsanými pojmy (důležité je zvolit správné množství, abychom respondenta nezahltili a neodradili), ten je následně rozděluje do kategorií tak, jak mu přijde logické. Znamená to, že postupně vytváří několik skupin či kategorií, které obsahují lístečky s pojmy, které dle něj spolu souvisí. Na kartičkách mohou být uvedeny pojmy, fráze, konkrétní produkty.[1]
Velkou výhodou této metody je její jednoduchost na pochopení a příprava samotné aktivity. Využít můžeme obyčejné nastříhané lístečky, post-it papírky, popř. různé online nástroje — záleží na způsobu, jaký si vybereme, podrobněji budou typy card sortingu popsány v další části tohoto článku.
Proč je to dobrý nápad?
- Jednoduché a levné — jak je zmíněno výše, k samotné aktivitě není potřeba rozsáhlá příprava ani velké množství materiálu, není proto těžké si aktivitu připravit dodatečně, pokud jste se rozhodli ji zařadit do vašeho projektu neplánovaně nebo na poslední chvíli
- Rychle proveditelné — samotná aktivita není časově náročná, záleží především na tom, kolik lístečků se rozhodneme účastníkovi dát.
- Zavedená metoda — v případě, že si nejste moc jisti přesným postupem, možnostmi atd., na internetu je dostupné velké množství podkladů, odkud můžete čerpat.
- Zahrnuje uživatele — důležitým faktorem jsou samotní uživatelé, kteří jsou nejčastějším důvodem, proč nový design nějaké (nejen) služby děláme — chceme zpříjemnit a zjednodušit jejich průchod naší službou. Je proto logické, že nejcennějším a nejpodstatnějším zdrojem dat jsou samotní uživatelé.
- Získáme nový vhled — card sorting je skvělý způsob, jak získat povědomí o tom, jak konkrétní věc vnímají přímo naši zákazníci, získáváme možnost porozumět tomu, jak přemýšlí a přizpůsobit jim naši službu.
Ale na co si dát pozor
- Rychlá metoda, zdlouhavá analýza — v pozitivech je napsané, že výhodou této metody, je její rychlost — nachystání i provedení. To ale nemusí platit o následném vyhodnocování získaných dat. Může to být tím, že jsme měli hodně účastníků nebo se nám podařilo získat kvalitativní i kvantitativní data, takže potřebujeme více času na jejich vyhodnocení.
- Analýza dat samotných — stejně jako se i naše způsoby třídění a kategorizování informací může lišit od způsobu našich uživatelů, můžou se velmi lišit i jednotliví respondenti mezi sebou. Může se tedy stát, že bude těžké najít nějaké společný vzor, klíč, podle kterého bychom mohli dále postupovat nebo se jej brát v potaz v dalším části designu projektu.
- Hloubka — měli bychom si promyslet a stanovit, co konkrétně chceme pomocí card sortingu zjistit a přizpůsobit tomu konkrétní podobu této metody. Např. pokud využijeme online verzi card sortingu, tak sice máme šanci získat více respondentů, nezískáme ale další kvalitativní data, která bychom mohli získat při face-to-face otevřené verzi. Měli bychom proto zvážit, jestli jsou i tato data pro nás přínosná.
Jaké druhy/typy existují?
V případě card sortingu můžeme mluvit o několika jeho druzích, respektive způsobech, jak jej v rámci našeho projektu můžeme praktikovat. Jako první bychom mohli zmínit rozdělení na otevřený, uzavřený a hybridní card sorting.
Otevřený card sorting („open card sorting“) znamená, že účastníci této aktivity mohou sami vytvářet a pojmenovávat kategorie, do kterých kartičky roztřiďují. Výhodou tohoto způsobu práce může být větší flexibilita a možnost, že objevíme nové spojitosti a související termíny. Nevýhodou však může být volnost procesu, kde naopak můžeme získat mnoho odpovědí, které pro nás nejsou relevantní.
Uzavřený card sorting („closed card sorting“) spočívá v tom, že účastník je omezen pouze na kartičky, které mu jsou poskytnuty zadavatelem/vedoucím této aktivity. Znamená to, že dostane sadu kartiček, které má za úkol rozdělit do předem stanovených kategorií dle jeho úsudku.
Hybrdiní card sorting reaguje na diskuze o tom, která z výše uvedených variant je lepší. V tomto případě se zpočátku postupuje stejně jako u uzavřeného card sortingu, na konci je však účastníkovi poskytnuta možnost nějakou kategorii dotvořit. Cílem je tak omezit úplnou volnost (jako v open card sortingu), ale zároveň bereme v potaz, že může být nějaký prvek, kategorie atd., kterou jsme doposud nebrali v potaz, ale měli bychom.[2]
Další rozdíl spočívá v tom, zda je součástí moderátor či nikoliv. V případě moderovaného card sortingu se našich účastníků ptáme na myšlenkové pochody a důvody, proč vytvořili konkrétní kategorie nebo na základě čeho do nich rozdělili přidělené kartičky.[3] Tímto způsobem můžeme získat data do případného kvalitativního rozboru získaných dat. Ptá se jich na konkrétní otázky můžeme po dokončení jejich aktivity, popř. je poprosit a průběžné komentování během rozdělování.
V případě absence moderátora se jedná o tzv. „unmoderated card sorting“ a probíhá nejčastěji online za pomoci nějakého digitálního nástroje. V tomto případě nedochází k žádnému přímému kontaktu s účastníkem. Můžeme to považovat za rychlejší a levnější metodu, zejména pokud máme do výzkumu zapojit větší skupinu lidí. Nezískáme však kvalitativní informace jako v předchozím případě.[4]
Rozlišovat také můžeme, zda card sorting probíhá digitálně nebo pomocí papírových kartiček. Výhodou papírových kartiček je jejich jednoduchost, účastník k tomu nepotřebuje nějaké speciální schopnosti nebo dovednosti a jednoduše skládá kartičky do sloupců a může je jednoduše přemisťovat. Tato forma je ale náročnější pro zadavatele, který musí všechny výsledky manuálně dokumentovat a může jednoduše udělat nějakou chybu.
U digitálního card sortingu se využívá software nebo webový nástroj, který zobrazuje kartičky, kterými můžeme posouvat a rozmisťovat je do kategorií. Výhodou je, že poměrně snadno můžeme získat základní analýzu dat rovnou z nástroje, může však dojít k technickým problémům a je potřeba se zařízením seznámit respondenta.[5]
V jakých případech můžeme card sorting využít?
Card sorting je nejčastěji spojován s otestováním a ověřením informační architektury nebo při navrhování struktury např. webových stránek, online obchodu atd. Důvodem je ověření rozvržení a rozdělení do kategorií, které nám mohou připadat jako logické a přirozené, ale uživatelé stránek to tak nemusí vnímat. Můžeme tak docílit zlepšení jejich uživatelské zkušenosti a na základě zjištěných informací zapracovat na vylepšení struktury webu, popř. se zamyslet nad reorganizací informací.
V podstatě můžeme o card sortingu uvažovat pokaždé, když potřebujeme zjistit více o tzv. mentálních modelech našich uživatelů, abychom věděli, jak správně zorganizovat informace, aby se v nich lépe vyznali. V případě, že zvolíme uzavřený card sorting si můžeme ověřit „správnost“ námi zvolených jmen kategorií a informací/produktů v nich zařazených. V případě otevřeného card sortingu můžeme přijít i na nějaký nový způsob roztřízení (nebo alespoň částečný), který nás dříve nenapadl.
[1] Card Sorting [online]. [cit. 2021–11–10]. Dostupné z: https://servicedesigntools.org/tools/card-sorting
[2] OLSEN-LANDIS, Cary-Anne. Card sorting: a powerful, simple research method. Medium [online]. [cit. 2021–11–12]. Dostupné z: https://medium.com/design-ibm/card-sorting-a-powerful-simple-research-method-9d1566be9b62
[3] Card Sorting: Uncover Users’ Mental Models for Better Information Architecture. Nielsen Norman Group [online]. [cit. 2021–11–12]. Dostupné z: https://www.nngroup.com/articles/card-sorting-definition/
[4] Tamtéž
[5] Tamtéž
