Cirkularita jako princip designového myšlení
Čas neustále plyne. Neexistuje žádná možnost, jak se vrátit do okamžiku, který proběhl v minulosti. To je nejspíš jeden z hlavních důvodů, proč lidstvo vymyslelo letopočty. Jedná se o typický příklad lineárního průběhu, kdy se čas pohybuje po pomyslné přímce dál a dál od bodu 0, kterému se přikládá narození Krista. Přestože se vrátit do minulosti nemůžeme, existuje i cyklická perspektiva, která byla velmi důležitá především pro naše předky, jejichž celý život byl úzce spjat s přírodou a hlavně zemědělstvím, které je podřízeno střídání ročních období. Po zimě se vždy příroda začne probouzet do dalšího jara, nehledě na letopočet, jedná se o nekonečný koloběh.
Designové přístupy
Pokud se budeme bavit o designovacích procesech, existují zde také tyto dva zmíněné přístupy. Pokud něco chceme změnit či nově vytvořit, můžeme si předem nachystat plán, který nás v rámci daného projektu posune z bodu A do předem stanoveného bodu B. Jedná se o běžný postup, kde často impuls i plán přichází od vedení příslušné organizace. Nazývá se vodopádový model (waterfall model). Mezi jeho velké nevýhody patří neflexibilita, to, že jeho jednotlivé fáze bývají řešeny izolované a především to, že jakmile jsou od cílového zákazníka zjištěny požadavky, tak přestává hrát v procesu roli.[1] Jakmile projekt projde všemi naplánovanými fázemi, tak je považován za hotový.
Alternativou jsou přístupy cyklické, které vnímají služby či produkty jako neustálý proces, kde je pořád co vylepšovat, mimo jiné také proto, že žijeme v neustále se měním prostředí, kvůli kterému se mění i například potřeby lidí a je potřeba to neustále reflektovat. Speciálně pro náš obor existuje například cyklický přístup, kterému se říká na důkazech založené knihovnictví (evidence-based librarianship), které propojuje výzkum s problémy s praxe. Dále se budeme věnovat jednomu z dalších přístupů, kterému se říká designové myšlení (design thinking).
Design thinking a IDEO
Důležitou autoritou v této oblasti je společnost IDEO (Innovation Design Engineering Organization), která se dříve ve své knize HCD: Design zaměřený na člověka [2] věnovala podobnému přístupu. Zkratka HCD byla v tomto případě dvojznačná — jednak označovala anglický výraz pro danou problematiku (Human Centered Design), ale zároveň také první písmena z jednotlivých fází procesu — Hear, Create a Deliver. Tento přístup byl sice zaměřený na uživatele, ale průběh je spíše zamýšlen jako lineární.
Designovému myšlení se tato společnost věnovala například v příručce, která se týká přímo knihovnictví. Stejně jako předchozí kniha byla přeložena do češtiny, a to pod názvem Designové myšlení pro knihovny [3]. V obou se jedná o hledání řešení, které splňuje kritéria potřebnosti (v předchozí knize použit termín žádoucnost), technické a organizační proveditelnosti a finanční životaschopnosti. Od postupně navazovaných fází Naslouchejte, Tvořte a Realizujte je zde ale posun k fázím Inspirace, Ideace a Iterace. Ačkoliv se úplně nejedná o kruhový cyklus, nejedná se ani o linii. V příručce je o průběhu napsáno „Až budete jednotlivými fázemi procházet, je také důležité uvědomit si, že jde o nelineární proces, který osciluje mezi konvergentním a divergentním myšlením, abstraktnem a konkrétnem.“
Přístup je v knize popsán jako:
- zaměřený na uživatele (důraz na potřeby uživatelů oproti potřebám knihovny)
- založený na učení se konáním (je důležité „vstát od stolu“ a začít konat)
- experimentální (vyžaduje flexibilitu a touhu neustále se vyvíjet)
Kromě příruček společnost IDEO vytvořila i webovou stránku s názvem Design Kit [4], která na rozdíl od vydaných knih může velmi snadno měnit svůj obsah. Zde je proces také rozdělen do tří fází, které vychází z fází z knih. První dvě jsou Inspirace a Ideace, stejně jako tomu je v druhé ze zmíněných knih. Třetí fází zde ale není iterace, ale je pojmenována jako Implementace. Každá z nich se na stránce dělí na několik podotázek, na které jsou pak navázané jednotlivé metody, kde má pak každá svou vlastní stránku s detaily. Některé z nich obsahovaly kromě popisu i videa, ale bohužel momentálně je tam pouze oznámení, že dané video neexistuje.
Designové myšlení a Libdesign
Myšlenky designového myšlení pro knihovny se chytili i výzkumníci z Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) pod vedením Pavly Minaříkové a Ladislavy Zbiejczuk Suché a vytvořili přístup známý pod pojmenováním Libdesign. Má čtyři fáze: Poznávání, Analýza, Tvorba a Testování. V tomto případě se jedná opravdu o cyklus v pravém slova smyslu.
S tímto přístupem se neoddělitelně pojí tzv. karty Libdesign, kde každá obsahuje jednu výzkumnou metodu a jsou rozděleny do čtyř kategorií podle fáze, ve které je daná metoda vhodná k použití. Momentálně existuje 3. verze, která obsahuje 35 karet. Jejich rozdělení je znázorněno na následujícím obrázku. V současné době se ale chystá 4. verze, protože ani metodiky se nevyhnou měnícímu se prostředí a můžou se po čase stát neaktuálními.
Autorky píší v knize Knihovníci jako designéři [5] toto: „Design je ale také cyklický a iterativní proces. Znamená to, že k řešení problémů se přibližuje prostřednictvím opakovaných kroků, zároveň je každý další výsledek lepší než ten předchozí.“ Podle této metodiky je při změně služby důležité zjistit výchozí stav (poznávání), zanalyzovat ho, navrhnout řešení a toto řešení otestovat. Při testování se ale může narazit na jiné problémy a celý proces začne znovu, ale tentokrát se bude soustředit na nějaký jiný, dílčí problém. Nyní už ale do něj vstupujeme s nějakými poznatky z prvního cyklu, nezačínáme tedy „na zelené louce“, ale už máme o dané službě nějaké povědomí a úsilí můžeme investovat do toho, abychom se v dané problematice ponořili hlouběji.
Opakování cyklu ani nemusí začít okamžitě. Jak již bylo zmíněno na začátku, žijeme v neustále se měnícím prostředí. Nemusí se udát ani žádná zásadní událost, která by knihovnu a její uživatele nečekaně zasáhla. Uživatelská základna se mění přirozeně s tím, jak se lidé rodí, umírají a stěhují se. Navíc na každou službu se dá nahlížet z perspektivy, ze které na ni ještě nahlíženo nebylo. Jak říká tvrzení „produkt není nikdy hotový, služba není nikdy perfektní, ale měli by být neustále vylepšovány a zdokonalovány“ [6]
Na závěr je ještě potřeba vyzdvihnout jedno sdělení, které se skrývá ve výše zmiňovaném tvrzení z knihy Libdesignu. Nejen v rámci jedné služby je každý výsledek lepší, než předchozí. I v kariéře designéra dochází při každém projektu k získávání nových zkušeností, které mu mohou pomoci v budoucnu. Zvolené metody a jejich metodologie nejsou v rámci designového myšlení dogmatické, každý případ je unikátní a je potřeba vždy metody a postup upravit na míru konkrétní situaci. S každou další výzvou má designér příležitost se zlepšovat například právě v přizpůsobování výzkumu konkrétním okolnostem či v jiných schopnostech , které mohou být při designovém procesu užitečné. Kromě zkušeností z vlastních projektů existují také možnosti různých workshopů a školení či inspirace z jiných (a třeba i nepovedených) projektů — právě proto jsou ve všech zmíněných knihách i na stránce Design Kit uvedeny případové studie. Navíc svět se mění, objevují se nové technologie a také nové metodiky. Práce designéra orientovaného na uživatele je zkrátka nikdy nekončící proces učení.
Použité zdroje:
[1] Waterfall Methodology in Project Management. Project Manager [online]. Dostupné z: https://www.projectmanager.com/software/use-cases/waterfall-methodology
[2] IDEO. HCD: design zaměřený na člověka : soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013. ISBN 978–80–905480–1–5.
[3] IDEO. Designové myšlení pro knihovny: příručka pro knihovny zaměřené na uživatele. Brno: Flow, 2016 [cit. 2019–11–02]. ISBN 978–80–88123–11–8. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/designove-mysleni-pro-knihovny.pdf
[4] Methods. Design Kit [online]. IDEO [cit. 2019–11–02]. Dostupné z: https://www.designkit.org/methods
[5] MINAŘÍKOVÁ, Pavla a Ladislava ZBIEJCZUK SUCHÁ, a ZBIEJCZUK SUCHÁ, ed. Knihovníci jako designéři: případové studie o zlepšování služeb v knihovnách [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2016 [cit. 2019–11–02]. ISBN 978–80–210–8359–2. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/knihovnici-jako-designeri-pripadove-studie-o-zlepsovani-sluzeb-v-knihovnach.pdf
[6] AGERGAARD, Birgitte. Agillic Summit 18: a bounty of speakers opinions and energy. Agillic [online]. 2018 [cit. 2019–11–02]. Dostupné z: https://www.agillic.com/agillic-summit18-a-bounty-of-speakers-opinions-and-energy/
