Co znamená být komunitní knihovnou?

Role veřejných knihoven se neustále proměňuje. Již to nejsou pouhé „půjčovny knih,“ ale stávají se místem setkávání, kulturním a vzdělávacím centrem. Na mnohých místech velmi úspěšně fungují v oblasti celoživotního vzdělávání a často jsou jedinou institucí v obci, která nabízí své služby pro všechny bez rozdílu a zdarma.

K pojmu komunitní knihovna

Nejprve je důležité vymezit si základní pojmy, z kterých se pojem „komunitní knihovna“ skládá:

„Komunita je slovo, které se v češtině (ale také třeba v angličtině) užívá v několika významech — především jako označení skupiny lidí, jejíž život se odehrává na nějakém zeměpisně vymezeném místě, nebo kterou spojuje místo společných aktivit (pracoviště, školy atd.), případně se tímto slovem označuje společenství lidí, které pojí společný zájem, profese, náboženství. U nás se také často používá v souvislosti s etnickými menšinami (např. romská komunita).“[1]

„Komunitní knihovna je veřejná knihovna, která se nezaměřuje pouze na svoje registrované čtenáře, ale na všechny skupiny lidí v místě. Spolupracuje s místními organizacemi a institucemi a svými aktivitami podporuje propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, podnikateli a občany. Podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy na daném území. Iniciuje a podporuje zájem obyvatel o místo, kde žijí.“[2]

Z výše uvedených definic vyplývá, že komunitní knihovna je veřejným prostorem, která propojuje nejrůznější skupiny obyvatel, nabízí jim prostor a možnosti se dále rozvíjet. Cílem komunitní knihovny je tedy:

1. Podporovat aktivní účast obyvatel na životě obce a řešení problémů

2. Posilování vztahu k obci.

3. Koordinovat spolupráci s nejrůznějšími institucemi obce.

4. Nabízet kulturní, vzdělávací a volnočasové aktivity vycházející z potřeb obyvatel.[3]

Na všechny tyto cíle jsou knihovny připravené již řadu let. A ačkoliv se termín komunitní knihovna v České republice používá od roku 2003, mnohé knihovny již před tímto rokem komunitně fungovaly.

Aktivní účast obyvatel na životě obce a řešení problémů

Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě. Díky Masarykovu Knihovnímu zákonu z roku 1919 je dnes knihovna téměř každé obci a městě. Často tedy reaguje i na aktuální problémy, které dané oblasti řeší. Obzvláště ve větších městech je to problematika bezdomovectví v knihovnách — i tímto projektem se také zabývají Sociální inovace v knihovnách, v některých městech řeší problematiku romských obyvatel nebo, a to zejména v pohraničních městech, problematiku národnostních menšin. Nesmíme však zapomenout, že i toto jsou komunity obyvatel, které v daném místě žijí a knihovny jim mohou nabídnout například cizojazyčnou literaturu, přístup k internetu a vzdělávací lekce.

Stejně tak aktivní účast obyvatel na životě obce je komunitní služba knihovny. Ta může být realizována například formou dobrovolnictví. Kdy lidé dobrovolně a zdarma chodí do knihovny vzdělávat a vést lekce. Za všechny lze zmínit projekt CoderDojo, který za pomoci dobrovolníků, často z řad rodičů, učí děti základy programování. Knihovna tedy poskytne prostor a počítačové vybavení. V současnosti je v České republice do projektu CoderDojo zapojeno 13 knihoven a navštěvuje je více než 150 dětí.[4]

Posilování vztahu k obci

Tato oblast komunitního knihovnictví v knihovnách po celé České republice velmi dobře funguje. Knihovny se snaží svými aktivitami přibližovat historii, významné osobnosti, tradice, nebo zapomenuté osobnosti. Na tato témata pak pořádají besedy, přednášky, workshopy, procházky, soutěže a mnohé další akce. V rámci projektu Lokálka (pod záštitou Svazu knihkupců a nakladatelů) vznikla velmi podrobná interaktivní mapa, mapující akce knihoven, které se snaží posilovat vztah k místu, kde žijí. V současnosti mapu provozuje projekt Sociální inovace v knihovnách, spadající pod Kabinet informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně.

Mapa zapojených institucí [1]

Spolupráce s nejrůznějšími institucemi obce

Knihovny jsou otevřené systémy, nejen co se týče služeb, ale i spolupráce. Knihovna je umístěna v určité části obce a jako taková je vystavená působení okolí. Okolí lze definovat jako osoby, organizace, instituce, které s knihovnou vstupují do kontaktu a tvoří s ní vztahy. Bez ohledu na to, zda se jedná o ziskový či neziskový sektor. [5] Knihovnictví aktivně podporuje takovouto spolupráci, často k oboustranné prospěšnosti. Knihovna může nabídnout prostor, lektory, zázemí, organizaci či propagaci. Naopak okolí může nabídnout finanční podporu, dobrovolníky, odborníky daného oboru, fondy, techniku aj. Oblast koordinace spolupráce již v českém knihovnictví velmi dobře funguje. Z nedávných velmi úspěšných koordinačních projektů lze za všechny jmenovat projekt PECKA (Poradenské a edukační centrum), které zrealizovala Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem. Vizí PECKY je stát se metodickým centrem pro knihovny a školská zařízení. Mělo by propojit resort školství a kultury za přispění soukromých subjektů. PECKA je určena všem pedagogickým pracovníkům, učícím knihovníkům a lektorům.[6]

PECKA [2]

Kulturní, vzdělávací a volnočasové aktivity

Tuto oblast komunitního knihovnictví mají knihovny zmapovanou dokonale. Aktivní komunitní knihovny umí připravovat akce napříč uživatelským a zájmovým spektrem. Pro efektivní cílení na jednotlivé komunity, je třeba brát v ohledu věk, pohlaví, zájmy, vzdělání a mnohé další. Knihovny tak připravují akce například pro:

1. děti a mládež
2. rodiče s dětmi
3. seniory
4. zdravotně handicapované
5. menšinové skupiny
6. sociálně znevýhodnění

I toto jsou komunity, které v obci žijí a je třeba jim věnovat pozornost. Knihovny tedy nabízejí společné čtení maminek s dětmi, rukodělné kurzy, besedy, přednášky, tématické večery, příměstské tábory, pohádkové lesy, workshopy, teens kluby, univerzitu třetího věku a mnohé další.

Závěr

Říci, co všechno je skrývá pod pojmem komunitní knihovna je velmi obtížné. Jak je vidět z celého článku, je to soubor aktivit, které dělají nadšení knihovníci pro své čtenáře nebo uživatele. Nezáleží na tom, jestli si pod pojmem komunitní knihovny představíme problematiku bezdomovectví, nebo prostor pro hraní deskových her tatínků s dětmi. Myslím, že pro naplnění pojmu komunitní knihovny je důležité mít v knihovně skvělý tým knihovníků, mít aktivní přístup k problematice v daném městě, být otevřený možnostem a příležitostem a nebát se výzev. Pak může být komunitní knihovna i malá knihovna v obci, kde mají pouhé dvě police knih ale spoustu skvělých příležitostí pro všechny bez rozdílu.

Zdroje

[1] Vysvětlení pojmů. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2019 [cit. 2019–11–05]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna

[2] Komunitní knihovna Jihomoravského kraje 2019. Moravská zemská knihovna [online]. 2019 [cit. 2019–11–05]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/pro-knihovny/region/knihovnicka-slavnost/komunitni-knihovna-jihomoravskeho-kraje-2019

[3] Vysvětlení pojmů. Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2019 [cit. 2019–11–05]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/skupina-pro-komunitni-aktivity/komunitni-knihovna

[4]LEIŠOVÁ, Lucie a Tereza HAGER. Bezplatné kluby programování pro děti v českých knihovnách. Knihovna plus [online]. 2019, 2019(2) [cit. 2019–11–13]. ISSN 1801–5948. Dostupné z: https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2019-2/historie-a-soucasnost/bezplatne-kluby-programovani-pro-deti-v-ceskych-knihovnach

[5]ŠEDÁ, Marie. Knihovny a stakeholders. Duha: Informace o knihách a knihovnách z moravy [online]. 2013, 27(3) [cit. 2019–11–12]. ISSN 1804–4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-stakeholders

[6]Poradenské a edukační centrum. Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem [online]. [cit. 2019–11–12]. Dostupné z: https://www.svkul.cz/oddeleni-a-pobocky/lidova-cast/poradenske-a-edukacni-centrum/

Obrázky

[1] BARTOŠOVÁ, Eliška. Mapa aktivit, kterými knihovny posilují náš vztah k místu, kde žijeme. Sociální inovace v knihovnách [online]. 19.8.2019 [cit. 2019–11–12]. Dostupné z: http://komunitni.knihovna.cz/2019/08/19/mapa-aktivit-kterymi-knihovny-posiluji-nas-vztah-k-mistu-kde-zijeme/

[2]Poradenské a edukační centrum. Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem [online]. [cit. 2019–11–12]. Dostupné z: https://www.svkul.cz/oddeleni-a-pobocky/lidova-cast/poradenske-a-edukacni-centrum/