Design audio služeb
Patří k vděčným úlohám studentů vysokých škol (nejen, samozřejmě) nacházet skrze rešerši a bádání nová témata, jež jsou málo zpracována, opomíjena, či dosud neobjevena a pak se pokoušet je komunikovat skrze vhodné médium, třeba Medium: následujícím sdělením k jedné takové skulině nastavíme ucho…
Člověk je tvor bytostně aisthetický, a aby se mohl ve světě orientovat, má k dispozici minimálně pět smyslů, z nichž největší důraz je ovšem kladen zraku. Dominantní úlohu leckdy vycítíme ze slovních spojení jako mít vizi, vidět na vlastní oči, či očitý svědek. Jednou z nejvytěžovanější sociálních služeb je Instagram a stokrát se omílá důležitost vizualizační gramotnosti, aby nás neošálila zornice. I v rámci designu informačních služeb a rozhraní se zhusta mluví o vizualizačních prvcích a jejich úloze. Znamená to, že nám ostatní modality nemohou nic nabídnout a nemáme se jejich zanedbávání bát? Ne. A zvuk je taktéž informace.
Rozdíly mezi sluchem a zrakem
Abychom byli spravedliví, zrak se skutečně zdá být dominantním smyslem. [1] Sluch má ovšem ve srovnání se zrakem nejméně dvě výhody. Zaprvé je při využití zvuku inherentně pracováno s časovou dimenzí, jako třeba u rytmu, a člověk má dobře vyvinutou schopnost takové změny v čase vnímat. Pokud smysly zachytí konfliktní informace, je zrak dominantní v prostorové dimenzi, zatímco sluch v časové. [2] Zadruhé je využití zvuku nepostradatelné tam, kde je náš zrak již zaneprázdněn jinde, jako při využívání stopek, anebo když je jeho použití omezené, což je případ zvukových signálů u soudobých aut při couvání ve snaze kontrolovat vzdálenost od sousedícího vozidla. Vzhledem k těmto faktům a silným stránkám sluchu by se hodilo mít technologie k jejich plnému využití, což?
Internet of Audio Things
Koncept Internet of things je zaběhlým pojmem. Díky vyspělým informačním a komunikačním technologiím lze propojovat předměty okolo nás a svým způsobem je tak “augmentovat” do virtuálního prostředí za účelem spolupráce a dosahování společných cílů. [3] Pokud se zaměříme na zvukové technologie, můžeme z konceptu vydělit podmnožinu zvanou Internet of Audio Things, což je mladá, teprve se vynořující disciplína reagující na přehlíženou roli zvuku v internetu věcí. [4]
Technologie, na kterých koncept stojí, zahrnují kromě internetové sítě, počítačů, tabletů a smartphonů taktéž přístroje vybavené různými typy pohybových senzorů, a přes výsostně audio-zaměřenou techniku, tedy mikrofonů a sluchátek, až po “neviditelnou vrstvu” protokolů, modelů a reprezentací.
Jako každý koncept bude i Internet of Audio Things uzrávat a díky technologickému pokroku se stále více bude otevírat prostor, což je pro nás důležité, i pro nové a originální služby, aplikace a rozhraní založené na auditorní informaci. [4]
“Představujeme Internet audio věcí (IoAuT) jakožto nové paradigma ve kterém mohou heterogenní chytré objekty (které nazýváme Audio věci) interagovat a navzájem spolupracovat, stejně tak jako i s ostatními chytrými přístroji napojené na internet. Cílem je umožnit a podporovat takové na audiu postavené služby a aplikace, které budou přístupné uživatelům po celém světě.” [4]
Praktické příklady využití
Způsob, jakým je zvuk v rámci té které služby využit, může být různý. Turchet a spol. za sebe uvádí následující kategorizaci: bezdrátové akustické sítě senzorů, sonifikaci, zvukovou augmentaci připojených objektů, akustický přenos dat, sémantické audio a digitální audio aplikace vystavené na webu. [4] Zde uveďme několik zajímavých případů služeb:
Velkou roli hraje zvuková složka při designu asistivních humanoidních robotů pro lidi s poruchou autistického spektra. Robot sice interaguje i skrze vizuální interpretaci a dotykový panel, neméně důležitá je ovšem komunikace skrze řeč a celá pletora služeb, jako je zpěv, předčítání zpráv a knih či hovory přes Skype. [5] Kvalita subjektivní zkušenosti se odvíjela od personalizace robota takovým způsobem, aby pasoval na konkrétní životní styl uživatele. V oblasti zvuku tato personalizace může znamenat například typ a pohlaví řečníka, nebo využití zvukových efektů.
Music service system je systém, který poskytuje hudební služby seniorům, a to za účelem uspokojení jejich spirituálních i sociálních potřeb. [6] Stávající systém služeb a podpory (alespoň v Číně, kde byla služba navržena) nestačí, neboť nemá adekvátní schopnost reagovat na emocionální potřeby. Chybí začlenění vhodného média, kterým může být pro svůj potenciál ovlivňovat emoce právě hudba. Aplikace byla sestrojena za využití metod persony, service blueprint a cesta službou. Zjištěné poznatky daly vzniknout službě, která využívá hudbu jako medium pro setkávání a trávení volného času. Systém samotný sestává z online platformy a fyzických produktů; máme zde tedy online aplikaci, pomocnou techniku a televizní terminál spojený s cloudem. Pro setkávání a komunikace je používán digitální managment systém.
Řečová terapie pro pacienty s Parkinsonovou chorobou je náročná vzhledem k vysoké individuálnosti. Po jejím absolvování navíc jen malá část pacientů zvládá efektivně praktikovat předepsaná cvičení. [7] Na základě uživatelského testování různých aplikací navrhl taiwanský tým Blueprint a rozhraní nové služby, Speech Rehabilitation APP, která zlepší efektivitu a úspěšnost rehabilitace. Služba umožňuje uživateli zkontrolovat hlučnost prostředí a vybrat si z několika možných druhů cvičení na hlasitost projevu, výslovnost a další.
Jako příklad služby využívající sonifikaci (zvukové zobrazení dat) uveďme výzkumný projekt z oblasti bioinformatiky. Mark D. Temple sestrojil webovou službu, která nám představuje sonifikaci RNA sekvenci genomu koronaviru v reálném čase. [8] Zda je takové zobrazení užitečné pro samotnou vědeckou práci, nebo slouží pouze jako popularizace vědy, je nejasné, lze ale skrze ní dobře vidět potenciál podobných počinů.
Pro úplnost se ještě krátce zmiňme o slibném přínosu nahrávacích technologii při samotném designovém procesu, kdy může zvukový soubor poskytnout lepší či jiné možnosti získávání dat. Zvukový záznam rozhovoru totiž umožňuje zachytit mnohem jemnější emocionální nuance rozhovoru, které jinými metodami mohou protéct jako sítem. Přes potenciální úskalí, jako citlivost dat (hlas se dá považovat za biodata), může přinést autentický hlas uživatele podnět ke změně či určit směr při formování služeb, jako je například pomoc při domácím násilí. [9]
Začlenění zvuku do designového procesu
Kevin Perlmutter vyčítá UX designerům, že při své práci často zanedbávají zvuk, a to i přesto, že špatně zvolený zvuk může negativně ovlivnit zkušenost uživatele. [10] Henry Daw tuto výpověď potvrzuje s dodatkem, že je zvuk nesmírně mocný nástroj a ptá se, pokud UI a UX designéři spolupracují, proč by nemohli do svého kreativního procesu více zapojit také zvukové designery? [11] Stejně jako pro ně je i pro zvukového designera relevantní výbavou k práci designové myšlení. [12] Zvuk vskutku může nabídnout další důležitou rovinu uživatelské zkušenosti, stejně jako konkurenční výhodu, ovšem jak říká Turchet a spol., bude zapotřebí (mnohý) výzkum, abychom byli schopni navrhovat užitečné systémy schopné umožňovat “bohaté interakční paradigma”, které se skrývá v Internetu audio věcí. [4]
Toto tvrzení se dá vztáhnout jak na hardwarovou a softwarovou vrstvu, tak i na související design na zvuku založených služeb. Mezi konkrétními problémy netechnického rázu uvádí obecně: jak reprezentovat audio informaci a jak designovat audio věci (Audio Things). Z případových studií můžeme tu a tam vyčíst i konkrétnější zádrhely při vyvíjení služeb:
Z článku Vocalizing Violence [9] například vyčteme obavy o citlivost dat, která by mohla výzkumníky dostat do “složité situace”. Při navrhování aplikace pro rehabilitaci byla důmyslně zapracována funkce kontroly hladiny zvuku prostředí, [7] což ukazuje na nutnost zohlednit akustickou situaci různých use case. Nutno taktéž myslet a umět pracovat s bohatou škálou sluchových vad, od tinnitu po hluchotu. Při samotném užití zvuku je potřeba vzít ohled na to, zda je vhodné jej vůbec využívat, nebo dát přednost tichu, jak jej navrhnout a jaké emocionální konotace bude mít, a taktéž, jak bude fungovat na různých systémech s jinými druhy sluchátek apod.
Na audiu založené služby, ať už zcela, či jen komplementárně souhrou vizuálního a zvukového módu rozhraní, mají potenciál nejen obohatit stávající produkty o novou významovou vrstvu, ale otevírají dosud opomíjený prostor pro nová řešení a přidané hodnoty, jež si zaslouží naší pozornost a roli v diskurzu. Nebylo by fajn mít v budoucnu k dispozici kompletní auditorní rozhraní, které by nám umožnilo například při sportovní hodince pouze hlasem vyřídit emaily a napsat k tomu i celou esej?
Zdroje:
[1] HUTMACHER, Fabian. Why Is There So Much More Research on Vision Than on Any Other Sensory Modality? Frontiers in Psychology [online]. 2019, 10, s. 1–3. [cit. 2023–01–12]. ISSN 1664–1078. DOI: 10.3389/fpsyg.2019.02246.
[2] GUTTMAN, Sharon E., Lee A. GILROY a Randolph BLAKE. Hearing What the Eyes See. Psychological Science [online]. 2016, 16(3), s. 235. [cit. 2023–01–12]. ISSN 0956–7976. DOI: 10.1111/j.0956- 7976.2005.00808.x.
[3] ATZORI, Luigi, Antonio IERA a Giacomo MORABITO. The Internet of Things: A survey. Computer Networks [online]. 2010, 54(15), 2787–2805 [cit. 2023–01–10]. ISSN 13891286. DOI: 10.1016/j.comnet.2010.05.010.
[4] TURCHET, Luca, Gyorgy FAZEKAS, Mathieu LAGRANGE, Hossein S. GHADIKOLAEI a Carlo FISCHIONE. The Internet of Audio Things: State of the Art, Vision, and Challenges. IEEE Internet of Things Journal [online]. 2020, 7(10), 10233–10249 [cit. 2023–01–04]. ISSN 2327–4662. DOI: 10.1109/JIOT.2020.2997047.
[5] KHOSLA, R., NGUYEN, K., a M. -T. CHU. Service personalisation of assistive robot for autism care. In: IECON 2015–41st Annual Conference of the IEEE Industrial Electronics Society [online]. Yokohama, 2015, s.002088–002093. [cit. 2023–01–04]. DOI: 10.1109/IECON.2015.7392409.
[6] SONG, Ruibo, Zihui LI, Xining YANG a Zhengxin TAN. Music service system and intelligent product design for the elderly at home based on social needs. In: 2021 2nd International Conference on Intelligent Design (ICID) [online]. IEEE, 2021, s. 440–444 [cit. 2023–01–04]. ISBN 978–1–6654–2065–5. DOI: 10.1109/ICID54526.2021.00093.
[7] LO, Hsin-Chang, Shih-Tsang TANG, Wan-Li WEI a Ching-Chang CHUANG. Design and Usability Evaluation of Speech Rehabilitation APP Interface for Patients with Parkinson’s Disease. In: ANTONA, Margherita a Constantine STEPHANIDIS, ed. Universal Access in Human–Computer Interaction. Human and Technological Environments [online]. Cham: Springer International Publishing, 2017, s. 65–75 [cit. 2023–01–04]. ISBN 978–3–319–58699–1. DOI: 10.1007/978–3–319–58700–4_6.
[8] TEMPLE, Mark D. Real-time audio and visual display of the Coronavirus genome. BMC Bioinformatics [online]. 2020, 21(1) [cit. 2023–01–12]. ISSN 1471–2105. DOI: 10.1186/s12859–020–03760–7.
[9] BELLINI, Rosanna, Jay RAINEY, Andrew GARBETT a Pamela BRIGGS. Vocalising Violence. In: Proceedings of the 9th International Conference on Communities & Technologies — Transforming Communities [online]. New York, NY, USA: ACM, 2019, 2019–06–03, s. 210–217 [cit. 2023–01–11]. ISBN 9781450371629. DOI: 10.1145/3328320.3328405.
[10] PERLMUTTER, Kevin. Beep! Bloop! Buzz! Why Do UX Designers Often Neglect Sound? In: Wired.com [online]. 12.11.2018 [cit. 2023–01–12]. Dostupné z: https://www.wired.com/story/why-do-ux-designers-neglect-sound/.
[11] DAW, Henry. Being Smart With Sound In: Awwwards.com [online]. 29.12.2015 [cit. 2023–01–12]. Dostupné z: https://www.awwwards.com/being-smart-with-sound.html.
[12] ANDERSEN, Asbjoern. How To Succeed In Audio Branding, Music Editing, And Sound For VR/AR/MR — With Steve Keller, Steven Saltzman, Helena McGill & Anna Woźniewicz. In: Asoundeffect.com [online]. 1.5.2019 [cit. 2023–01–12]. Dostupné z: https://www.asoundeffect.com/sound-success-audio-branding-music-editing-vr/.
