Design služeb a Smart Cities. Případy dobré praxe: Vídeň
Co to tu robíš, člověče? Inu, vždyť vidíš, ne? Hrabu. Přesně řečeno, vyhrabávám kamení a klestí a všelijaký neřád tady z toho kusu půdy, na kterém si to mohu dovolit. Koukej, vždyť to tu vypadalo jako rumiště. Chtěl bych to své místo dát jednou do pořádku. Proč? Tak. Aby to tu bylo krásnější. Nemohu přece dávat do pořádku celý vesmír. (Karel Čapek, 1938) [1]
Člověk a město, město a jeho obyvatelé. Jak jsou vzájemně propojeni? V chytrém městě maximálně. Více lidí znamená nárůst spotřeby energie, odpadků, dopravy i znečištění, což vede ke konceptu smart city, který se ptá, jak zlepšit každodenní život lidí ve městě a jak to udělat komplexně, ekologicky a maximálně efektivně. Odpovědí jsou technologie. K vytvoření fungující smart aglomerace je třeba tří základních kroků: připojit se (IoT), sbírat a analyzovat data a vytvářet ideální aktuální řešení pro (smart) obyvatele konkrétního města.
Technologické předpoklady
IoT (Internet of Things) umožňuje požadavky smart cities uvést do praxe. Komunikační zařízení IoT implementované do věcí běžné potřeby jako jsou pouličních lampy, elektroměry, spotřebiče, automobily atd. umožní sběr dat, jejich analyzování a následně optimální „chování“ věcí. Příkladem mohou být používané inteligentní sítě (Smart grid) umožňující zákazníkům efektivně řídit spotřebu a vytvářet cenové tarify na míru díky digitálním měřidlům s obousměrným tokem informací, či inteligentní ovládání světelných křižovatek. [2]
Skutečný rozvoj IoT teprve příjde s nástupem 5G sítě. Ta výrazně zlepší možnosti i rozšíření smart cities. Síť 5G dosahuje větší kapacity, může běžet na jakékoliv frekvenci a vyznačuje se nižší latencí a velkou spolehlivostí, která je ve funkčním smart konceptu zcela zásadní. Mezi sebou může komunikovat více zařízení, aniž by se vzájemně zpomalovala. Nutná je však enormně hustá síť základnových stanic, neboť signál má velmi malý dosah a nepronikne skrze budovy. To však vzbuzuje oprávněné obavy. Propojená síť čidel může být jednoduchou cestou pro hackery a stát se tak vstupní branou do softwarů chytrých měst. Příkladem může být interaktivní panenka Caya, která byla využita k odposlechu domácností a sběru dat pro reklamu a v Německu byla zakázána jakožto zařízení pro špionáž. [3]
Za vším hledejme člověka
Vznikají strategické plány měst zahrnující smart vize, avšak mnohdy chybí sofistikovanější přístup. Jedna chytrá Wi-fi lavička město chytrým neudělá. Propojit potřeby obyvatel do kompaktního, živoucího a funkčního celku, dokáže jen skvěle sehraný tým odborníků. Být smart nemusí být jen města, termín smart city ukotvuje také strategii a směr, nutně nemusí být cílem city v pravém slova smyslu, stejná koncepce se využívá také pro městečka a vesnice, smysluplné je také využití v zemědělství — cílené hnojení, sledování počasí, lokalizace zraněných zvířat apod.
Při zapojování smart přístupu do běžného fungování měst se naráží na základní problémy, kdy mnohdy chybí přesné definice potřeb nebo samotní potenciální uživatelé netuší, že technologie vůbec existuje. Klíčové je zejména analyzovat fungování města, odhalit jeho slabiny a na ně se komplexně zaměřit. UX designér v tomto případě může být velice účinný komunikátor víceúrovňových partnerství, který z chytrých hlav vytáhne to nejlepší pro chytré město, přesune projekt od stolu do ulic, identifikuje místní hodnotový rámec, který bude ověřován. Životnost produktu je závislá na cyklickém zhodnocení jeho uživatelského komfortu, ověřování vytvoří smart města odolnější ekonomickým, klimatickým i sociologickým proměnám a nestanou se pouze utopistickým plánem. UX designér ve smart cities může pracovat také s implementací navržených technologií, či doladěním přívětivých platforem, mnohdy postupuje de facto od konce, kdy má technologie a produkt navrženou podobu, ale nevíme, co na ně řeknou samotní uživatelé a jestli je budou schopni používat, či přinejmenším podporovat. “Naplnění konceptu smart nemůže spočívat pouze v brandingu investic a iniciativ, které je možné za „smart“ označit, ale především ve schopnosti tyto aktivity plánovat, harmonizovat a efektivně řídit. […] V našem prostředí je citlivou otázkou i paralelní vytváření konkurenčních strategií a koncepcí a institucionální nesoulad i deficit komunikace a spolupráce mezi experty, občany, úředníky a politiky.”[4] Příkladem, kde se to evidentně dobře daří, může být Vídeň, město, které je nám geograficky i kulturně velmi blízko.
SMART CITY WIEN
Přípravné fáze zapojení Vídně do smart city konceptu oficiálně započaly v roce 2011, v roce 2014 byla schválena rámcová strategie Smart City Wien a následně začíná být adaptována a implementována do dalších rozvojových záměrů a projektů. Na to, proč by měla Vídeň přijmout smart řešení, odpověděl hlavní výkonný správce Erich Hechtner takto:
„Protože ne-smart rozvoj už dál neexistuje. Rozvoj je tady tak nebo onak, tak proč by neměl být rovnou smart.“ [5]
Rychlost, s jakou se ve Vídni pracovalo, souvisí s komplexní podporou, ale také s plynulou návazností na rakouské hodnoty. Mnoho let se Vídeň řadí v žebříčku spokojenosti obyvatel s kvalitou života mezi nejlepší na světě a jedním z hlavních důvodů je aktivní přístup občanů a jejich vítaná participace v politice města. Již dříve se ve Vídni osvědčil koncept Místní agendy 21, který je součástí programového dokumentu OSN z roku 1992 a byl začleněn také do Smart City Wien. [6]
Protože jsou (místní úřady) úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje.[7]
Je otázkou, kolik měst si tuto vizi vzalo k srdci, ve Vídni se však evidentně osvědčila a utvořila podklad pro kvalitní komunální politiku a důvěru.
Podle Rámcové strategie je vídeňskou vizí do roku 2050 nejlepší kvalita života pro všechny lidi ve městě — kombinovaná s maximální úsporou zdrojů, která je dosažitelná díky komplexním inovativním řešením. [8] Tato výstižná formulace ukrývá podstatu smart úspěchu a tím jsou spokojení obyvatelé města. „Koncept smart city neslouží ve Vídni jako cíl sám pro sebe, jako demonstrace technologického rozvoje či utilitární podpory konkurenceschopnosti několika sektorů, ale právě jako způsob naplnění kvality života obyvatel Vídně.“ [9]
Co můžeme považovat za zcela klíčové pro obyvatele měst, je dostupné bydlení. Alespoň Město Vídeň si tento fakt uvědomuje a je největším vlastníkem nemovitostí v Evropě, navíc zavedlo státní regulované nájemné. Průměrný Vídeňan za 80 m2 zaplatí přibližně 14 tisíc Kč. Důslednost smart strategie jde vidět také na přístupu Vídně k odloučeným lokalitám. Prevence vzniku ghett se řeší zvětšením společných prostor [10] jako jsou zelené střechy, terasy, kolárny, dílny či hřiště — lidé mají k sobě blíž, jsou empatičtější a vzniká tak méně problémů. Sociální udržitelnost stojí v centru zájmu, bez ní by technologie neměly smysl.
Propagaci a prezentaci Smart City Wien zaštítilo kreativní vídeňské studio The Gentlemen Creatives, které dalo celému projektu hravou, zábavnou a srozumitelně edukativní vizualitu. https://www.thegentlemencreatives.com/en
Seestadt Aspern
Čtvrť Seestadt Aspern je vyústěním komplexních smart řešení, které ve Vídni úspěšně implementují. Vedení města se pustilo do vybudování důmyslné živé laboratoře u jezera, kde se testují technologie i život v chytrém městě. Jak zmiňuje Michael Häupl, starosta Vídně v letech 1994–2018:
„Je nezbytné klást důraz na vědu, výzkum a inovace. Zcela klíčové je pak efektivní využití zdrojů, větší zapojení obnovitelných zdrojů a v neposlední řadě je třeba se soustředit na udržitelný rozvoj. To je co, co vytváří inteligentní město, ve kterém bude do budoucna stát za to žít“. [11]
Ve čtvrti Aspern byla zřízena univerzita, což je pro výzkum ideální zázemí, zároveň tak město zajistí vyšší podíl vzdělaných lidí, jelikož bez smart citizen nebudou ani smart cities. Podstatná je v Aspernu energetická soběstačnost včetně ukládání energie, dále městské datové centrum a maximální propojenost systémů bez ohledu na jejich výrobce. [12] Samozřejmostí je chytré bydlení, které je kvalitně architektonicky promyšlené, inkluzivní i reciproční. Města či čtvrtě postavené na zelené louce postrádají ve svých počátcích vědomé sociohistorické kontexty a vazby. Ve čtvrti Aspern si to dobře uvědomují a vedení města organizuje či podporuje společné aktivity obyvatel a aktivně reaguje na náměty ke zlepšení.
Spokojený život ve městě může být významně ovlivněn kvalitou veřejného prostoru. Zeptali jsme se proto několika obyvatel Vídně na to, jak se jim ve městě žije, co si myslí o realizaci čtvrti Aspern a jestli by se tam přestěhovali. Například rodina s malými dětmi o bydlení ve čtvrti Aspern vážně uvažovala, ale při osobní návštěvě na ně místo působilo příliš betonově a chyběla jim zeleň a zákoutí. Vzrostlá zeleň je důležitým aspektem příjemného života, ale v nových městech je na ni třeba dlouho čekat. Jiný mladý pár oceňuje na životu ve Vídni právě dostatek parků a zeleně, krčmy a farmářské trhy. Muž by ve smart city Aspern klidně žil, za předpokladu, že by tam našel práci. Myslí si, že je čtvrť skvělá. Žena naopak nevidí čtvrť Aspern “chytřejší” než jiné čtvrtě ve Vídni, ta jejich má v okruhu dvou kilometrů pět školek, všechny základní zdravotní služby, obchody, kavárny a restaurace. Navíc bydlí již ve státním smart bytě do 400 €, takže nemá pocit, že by ji čtvrť Aspern život nějakým způsobem zlepšila. Další dotazovaní čvrť vnímají doslova jako živou laboratoř, kterou stojí za to vidět. Pouze jeden dotazovaný o čtvrti vůbec nevěděl a uvedl, že ve Vídni se dějou pořád “divný věci”.[13]
Města budoucnosti — jak to vidí děti
Inspirativní je projekt Young Visions společnosti Pöyry , ve kterém děti vymýšlely realizovatelné návrhy pro města budoucnosti. Žáci čtvrté třídy zvítězili s nápadem na malé visuté zahrady na stěnách budovy jejich základní školy. Projekt byl v roce 2016 realizován: byla postavena stěna, kterou si děti samy osázely a staraly se o ni. Známý rakouský výrobce čokolády Zotter z máty vypěstované dětmi vyrobil čokoládu “Smart City — Hanging Gardens” a každý, kdo do projektu přispěl alespoň 20 €, dostal tabulku. Realizovala se crowdfundingová kampaň, do které se zapojily soukromé i veřejné subjekty jak finančně, tak technologickými radami. Následně proběhla tisková konference, vznikl životaschopný projekt a visuté zahrady se objevují ve vídeňských školách. [14] Podpora, jaké se dětem dostalo musí být velmi motivační a upevňuje vztah k městu. Se skvělým nápadem může přijít kdokoliv, na velikosti nezáleží.
Opravdu chytré smart city zdaleka nemá být hektickým a technocentrickým prostorem. “Lidský mozek nebyl nikdy určen k tomu, aby byl schopen zpracovávat kolektivní hromadná data. Umělá inteligence nenahrazuje člověka, ale umožňuje zvládnout nutné holistické propojení velkých komunit i zachování demokracie, přechod od globalizace k re-lokalizaci”. [15] Smart koncept má vnést do uspěchaného městského života plynulost, nabídnout a demokratizovat možnosti, přirozeně propojovat obyvatele, komunity i vedení města a v neposlední řadě přijmout zodpovědnost za kvalitu i estetiku prostředí. To vše za významné spoluúčasti technologií, které do našich životů jednou vstoupily a smart city bude dalším krokem k jejich propojování a inovacím. Smart technologie také zjednodušují péči o rostliny, přičemž živá příroda může být sama technologií. V ideálních vizích smart cities má být zeleň inkluzivně zahrnuta do měst, prorůstat s domy, ochlazovat je, zlepšovat klima a dělat lidem radost. Jak dokazují vědecké studie [16] i zkušenosti obyvatel Vídně, kousek přírody ve městě přirozeně vyhledáváme. Architektura i infrastruktura by měla být ohleduplná a maximálně ekologická. Města mohou jednoduše zlepšit každodenní život obyvatel plnohodnotným využitím veřejného prostoru, který je pro všechny zdarma, ve veřejném prostoru neplatí privilegia a přirozeně poskytuje pocit rovnosti a vzájemnosti.
„Každá nová architektura vstupující do stávajícího prostředí do něj něco přináší a zároveň z něj i bere. Nikdy není nevinná. Většinou něčeho ubude, cosi zmizí, promění se. Zmenší se či ztratí volný prostor, průchod, paměť, sluneční světlo, přírodu, vzduch, výhled, ticho. Stejně anebo více hodnot ale také může přibýt“ [17]
[1] Čapek, Karel. Od člověka k člověku III [online]. Praha: Československý spisovatel, 1991 [cit. 2020–11–04]. Redakčně upraveno Městskou knihovnou v Praze. s. 549. ISBN 80–202–0330–3. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/29/90/46/od_cloveka_k_cloveku_iii.pdf
[2] IoTPORT. 6 trendů v IoT pro rok 2021+ [online]. 27. 10. 2020 [cit. 2020–11–04]. Dostupné z: https://www.iotport.cz/iot-novinky/ostatni-clanky-o-iot/6-nejvetsich-trendu-v-iot-pro-rok-2021
[3] BBC News. German parents told to destroy Cayla dolls over hacking fears [online].17. 2. 2017 [cit. 2020–11–04]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-europe-39002142
[4] MOOS, Petr et al. Praha — Vídeň: možnosti cesty k Smart city ve střední Evropě [online]. Praha: Ve spolupráci s MÚVS ČVUT vydal BEZK, z.s., 2016 [cit. 2020–11–04]. s. 9, 26. ISBN: 978–80–905254–8–1. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/46b568be-86a0-4862-8865-0ff44de2ff15/SC-e-kniha-komplet-v11b.pdf.aspx?ext=.pdf
[5] tamtéž, s. 46.
[6] tamtéž, s. 34.
[7] NSZM ČR. Agenda 21 [online]. [cit. 2020–11–04]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20141013041024/http://zdravamesta.cz/index.shtml?apc=r2081895t
[8] MOOS, Petr et al. Praha — Vídeň: možnosti cesty k Smart city ve střední Evropě [online]. Praha: Ve spolupráci s MÚVS ČVUT vydal BEZK, z.s., 2016 [cit. 2020–11–04]. s. 33. ISBN: 978–80–905254–8–1. Dostupné z: https://mmr.cz/getmedia/46b568be-86a0-4862-8865-0ff44de2ff15/SC-e-kniha-komplet-v11b.pdf.aspx?ext=.pdf
[9] tamtéž, s. 33.
[10] ASB. Zkušenosti s bytovou výstavbou z Vídně jsme připraveni přenést do ČR [online]. 15. 5. 2020 [cit. 2020–11–04]. Dostupné z: https://www.asb-portal.cz/architektura/byty/zkusenosti-s-bytovou-vystavbou-z-vidne-jsme-pripraveni-prenest-do-cr
[11] ORÁLEK, Petr. Projekt Economia. Cesta za lepším životem ve městě SMART WORLD CITY [online]. [cit. 2020–11–06]. Dostupné z: http://service.ihned.cz/smartcity/#smartworldcity
[12] Siemens [online]. Seestadt Aspern, vídeňská městská laboratoř. [cit. 2020–11–06]. Dostupné z: https://www.siemens.cz/smartcities/aspern
[13] Dotazovali jsme se celkem devíti obyvatel Vídně. Ke komunikaci byly použity socíální sítě, emailová korespondence a telefonní rozhovory.
[14] Stadt Wien. SMART CITY. The Hanging Gardens of Oberlaa [online]. [cit. 2020–11–06]. Dostupné z: https://smartcity.wien.gv.at/site/en/hanging-gardens-of-oberlaa/
[15] MIKETA, Kamil. Smart revoluce: budoucnost přichází právě teď!. Praha: Mladá fronta, 2017. s. 13 . ISBN 978–80–204–4611–4.
[16] například: WHO. Urban green space interventions and health: A review of impacts and effectiveness [online]. Full report 2017 [cit. 2020–11–06]. Dostupné z: https://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0010/337690/FULL-REPORT-for-LLP.pdf
[17] MELKOVÁ, Pavla a CIKÁN, Miroslav. Architektura Reciprocity. Praha: Kant, 2020. s. 9. ISBN 978–80–7437–318–3.
